synek: Ty koukáš na televizi?
dcerka: Jo! Jestli se chceš dívat taky, umej si obličej.
(Synek si jde umýt obličej do koupelny, ale napálí to do zdi.)
dcerka: Bacha!
Ted: Dadejte... Celou noc. Sic vás udám rodičům za to šampaňské. Pá...
Ted: Váš tatíček pravil, že pečovatele nemá rád, že jim nevěří a dobře dělá. Povím vám, co prováděli mně... Hrozně nerad jsem chodil spát. Znáte to, jste v nejlepším, chcete si hrát. Puch, musíte spát. Děsný! Moje vychovatelka byla chytrá. Jak na to šla, aby mne s konečnou platností upoutala na lůžko? Mázla mi tendle zázrak pod nosánek... A něco málo na oči. A měla mě, kde chtěla. To jest na lůžku... Ech... Mějte oči zavřené! Pálí to jako ďas. Strašně, hodně, moc...
synek: A co ráno?
Ted: Mějte oči zavřené. Ten účinek do rána pomine. Ale střeste si je otevřít dříve.
dcerka: Vy s tím máte zkušenost?
Ted: Ano... Dosti smutnou. A podívejte dneska.
děti: My nemůžeme.
Ted: Báječné! To je účel... Sladké sny.
Ben Jabituya: Vy jste cholka, že?
Stephanie Specková: Ano. Pokud vím, tak ano.
Ben Jabituya: Newtone, támhle to je! Pohybuje se to velrychlostí.
herec ďábla: Bůh s vámi!
němec: To byl on!
Stanislas LeFort: Ne, to je harfa.
první policista: Minul jsem.
druhý policista: Všichni jsme minuli.
marťan: Přicházíme v míru.
(Horst přinesl Marii šaty.)
Marie Čížková: Co to je? To je pro vaši ženu?
Horst Prohaska: Ledaže by měla o padesát kilo míň.
Niobe: (k lodi) Vydrž, broučku!
synek: Pyžámko nám nedáte?
Ted: Chcete být elgantní, i kdyby přišlo zemětřesení?
děti: Chceme!
Ted: Vidíte, tak zůstaňte, jak jste... Tady toto je klasická, tradiční, tygří mast. Hajněte si, milánkové. Zavřete očička, řeknu vám pohádku...
Ted: Krekerky ne? Večerka. Hele, nechci vás nutit, drobotino, ale čůrat by se mělo.
dcerka: Tohle nejsou sušenky.
Ted: Sušenky došly, proto vám nesu mléko a krekry. Stížnosti zamítám předem. Sněste to a na kutě!
synek: To je beton.
Ted: Namočit do mléka! V mléce rázem změknou...
Ted: Přeji hezký večer, dětičky. Nesu mléčko a dobrůtky. Hned jak to spapkáte, bude se, co? Bude se spát.
dcerka: Teďka máme jít spát?
Ted: Cituji vaše pány rodiče: Před půlnocí do hajan, že?
(Poté, co najdou stříkačku, se děti rozhodnou střílet s ní na terč. Dcerka vezme rtěnku a namaluje terč na obraz.)
dcerka: Tohle je střed terče. Ten bude za sto bodů. Tohle je za deset. Tady je dvacítka...
(Synek střelí. A přímo do středu terče. Kousek od hlavy jeho sestry.)
dcerka: ...Tohle. Hergot počkej, než budu z dostřelu... Zírej, takhle to frkaj experti.
dcerka: Jo... Můj debilní brácha právě odzátkoval to šampáňo. A přineste dva zubní kartáčky! V koupelně stojí, že jsou na požádání. A že jsou v ceně pokoje.
(Dcerka opět volá na recepci.)
dcerka: Tede, ahoj. Tady je Sára.
Ted: Kdo je mrtvý? Nikdo? Sláva. Proč obtěžuješ?
dcerka: Chci vám pouze sdělit, že to ty pokojské pěkně flákaj. Nechaly v šuplíku pěknej binec... Jehlu a stříkačku. Co kdyby se to dostalo do rukou dětem? Nebo to patří k vybavení pokoje? Pošlete sem někoho, ať to tu uklidí.
(Synek dostane nápad: Vypít šampaňské jejich rodičů.)
synek: Podej otvírač!
dcerka: Hmm...
dcerka: Povídám, vypni to a hned!
synek: Ségra... Tobě smrděj nohy.
(Dcerka si přičichne k nohám.)
dcerka: Pěkně kecáš.
synek: Teda nekecám.
dcerka: Ne! Mě nesmrděj... Tak schválně. Klidně si čuchni.
(Jde k ní.)
dcerka: Tak co je?
(Synek si čichne, dcerka ho kopne do obličeje a přepne na kanál s pohádkami.)