(Bors se dívá, jak Lancelot flirtuje s jeho ženou. Pak se podívá na svoje dítě.)
Bors: Vůbec se mu nepodobáš. Jsi Bors.

Lancelot: Co buděš dělat v Římě, Artuši?
Artuš: Děkovat Bohu, že jsem tu přežil.
Lancelot: Ty a ten tvůj Bůh.

Bors: Co máš v plánu ty, Lancelote?
Lancelot: Jestli bude Gawainova žena tak krásná, jak říká, pobudu u něj doma. Jeho ženu moje přítomnost potěší.
Gawain: A co budu dělat já?
Lancelot: Říkat si, jaké máš štěstí, že se tvoje děti podobají mně.
Gawain: A to předtím nebo potom, co tě praštím sekerou?

Gawain: Až budu doma, najdu si krásnou sarmatskou ženu a vezmu si ji.
Bors: Krásnou sarmatskou ženu? Proč asi myslíš, že jsme odtamtud odešli?

Gawain: Uvažoval jsem, jaké to bude, po tom všem se vrátit domů. Co budu dělat? Galahad je na tom jinak. Já jsem tenhle život vedl déle než ten předešlý. Moc se na domov nerozpomínám.
Bors: Je tam zima. A všichni, koho znám, jsou mrtví. Navíc mám asi tucet dětí.
Gawain: Jedenáct.

Galahad: Nezabíjím pro potěšení, jako někteří.
Tristan: Tak to někdy zkus. Třeba tomu přijdeš na chuť.

Gawain: Galahade, znáš přece Římany. Bez obřadu se ani nepodrbou na zadku.

Bors: Když teď budeme svobodní, opiju se tak, že nebudu ani chcát rovně.
Gawain: To děláš každý večer.
Bors: Nikdy jsem nedokázal chcát rovně. Těžko se to ovládá, mám tam toho moc... Tam dole. V tom je ta potíž. To je fakt potíž. Mám ho jako...
ostatní: dětskou ruku, co drží jablko.
(Všichni se začnou smát.)

Gawain: (na mnicha) Nech si ty motlitby. Tady ten tvůj bůh nebydlí.

němec: Hail Hitler!
Corelli: Hail Puccinni!

Libby: Mám tě ráda jako gumové medvídky.
Daphne: Já tě mám ráda jako lentilky.

Raily: Divnej zelenej chlap s podivnou kozí bradkou.
(Obejme ho.)

Huma Kabula: Pozdrav Pažout.

Grinch: Já jsem doma všude, kde prach a špína bude!

Jack Singer: Včera večer se mi zase zdálo o matce.
Betsy: Luxovala a byla úplně nahá?
Jack Singer: Ne. Otevřela oči a já jí řekl: Mami, tu holku si chci vzít.
Betsy: Vážně?
Jack Singer: Jo. A byla úplně nahá.

Lorna: Sir Johnny English.
Johnny: Její Veličenstvo projevilo vděčnost.
Lorna: Taky chci být vděčná.

Bough: Asi cizí řeč.
Johnny: Já to slyším taky, Boughe.
Bough: Spadl na mě!
Johnny: Já to vidím taky, Boughe.
Bough: Nemohl jste poplést injekce?
Johnny: Prosím?

Johnny: Ani hnout! Tak je to správně. To se nám ale sešlo zbraní v jedné kanceláři, Boughe.

Johnny: Boughe! Změna flámu.
Bough: Cože?
Johnny: Já...
Bough: Obávám se, že nerozumím.

Johnny: Zažil jsem výsadek v poušti Kalahari, Boughe. U sebe jsem měl jen kartáček na zuby a balíček citrónového šumáku.