(Lojza chce odjet zpátky do Prahy.)
Lojza: Bejčáku, to je na hovno.
Bejčák: Všechno je na hovno, jenom včely jsou na med a ten je taky na hovno.

Pepa Novák: Kurňa!

princ: Čí je to šíp?
Popelka: Odpusť mi to.
princ: Kdo jsi?
Popelka: Myslel jsem, že už nechceš vystřelit.

princ: Nebo toho umíš ještě víc?
Popelka: Mrzí mě, že se zlobíš.

princ: My už jsme se někde viděli?
Popelka: To bys mi musel připomenout.

macecha: Vincku, ať připraví koberec až k saním.

matka: A kdo tu uklidí a nakropí prádlo?
Popelka: Však já bych to do rána všecho stihla.

macecha: Ty nemehlo, nemohla sis pospíšit?

princ: Opravdu už tu žádná není?
Vincek: Jakpakby ne. Popelka.

princ: Poznám ji podle střevíčku. Ta, které padne, bude moje žena.

princ: Proč si nechce vyzkoušet svůj střevíček?

princ: Nevím, jestli je princezna, ale je krásná.

princ: Otevřete... Otevřete... Tak otevře někdo?
hospodyně: Co se děje, Vincku?
Vincek: Co tu chcete?
princ: Nepřijeli jsme ve zlém.
Vincek: Tak proč tedy?

král: Co když se zamiloval?
královna: Nic jiného sis nepřál.
král: Bez mého svolení?

král: Co si to tam...
královna: Uklidni se, však se to dozvíš.

princ: Vy byste mi dala košem?
Popelka: To by ale byla troufalost, co?

král: Já ho nepoznávám.
královna: Dělá jen to, co sis přál.
král: Ale kdo je ona?
královna: Jsi nedočkavější než tvůj syn.

Dora: Proč si nesundá ten závoj?
macecha: Asi pod ním schovává velkej nos.

Popelka: (k Juráškovi) Nezlob se, už jdu.

Rachel Kellerová: Co mám udělat?
matka Samary: Buďte dobrá máma, poslouchejte své dítě. Zabijte ho!