Marilyn Lovellová: Jsi hrdá, šťastná a nadšená!
novinář: Paní Haiseová, jak se cítíte?
Mary Haiseová: Jsem hrdá, šťastná a nadšená...
Jim Lovell: Kdybych dostal dolar za každou smrt v simulátoru - byl bych na stáří zajištěný.
Jim Lovell: Já si neumím představit, co víc si přát...
Jim Lovell: Přijdeš o parádní šou...
Jim Lovell: Dejte mi dost velkou páku a já pohnu světem.
Sanjuro Kuwabatake: Jdete pozdě. Mám hlad...
Sanjuro Kuwabatake: Dost už! Teď piju saké...
Sanjuro Kuwabatake: Bednáři, dvě rakve. Ne... Raději tři.
Ben Barry: To byla ještě ta hodná Andie. Úžasná, vtipná, skvělá a sexy holka. Jenže teď přišla ďábelská Andie. Je jak nějaká zdrogovaná feministka.
(Na guači.)
Andie Andersonová: Nechce se princezna Sofie trochu protáhnout?
Ben Barry: Kdo je princezna Sofie?
(Andie ukazuje na Benův rozkrok a hihňá se.)
Ben: Á, počkej, co to děláš? To má být jen vtip? Princezna Sofie?
Andie Andersonová: Malý, velký, malý, velký. To se neví, uvidíme.
Ben Barry: Ne, počkej chvíli.
(Vstane z gauče.)
Ben Barry: Hele, nemůžeš mu říkat princezna Sofie, to prostě nejde.
Andie Andersonová: Ale můžu.
Ben Barry: Ne, počkej, jestli mi ho opravdu chceš pojmenovat, tak mu aspoň vymysli něco pořádně mužného. Něco jako Tágo, Drsňák, Krull, král válečníků, ale ne princezna Sofie.
Ben Barry: Co je to za kytku?
Andie Andersonová: Á, to je mladé kapradí.
Ben Barry: Oh, vážně?
Andie Andersonová: Tak mladé jako náš vztah. Je bezmocné, potřebuje něžnou péči.
Judy Spearsová: Toužící žena chce čokoládu. Zamilovaná žena diamanty.
Jeanie Ashcroftová: Nezapálíš mu byt ani ho nebudeš kousat, že ne?
Andie Andersonová: Ne. Omezím se jen na to, co dělají všechny holky na světě špatně. Na to, co kluci nesnášej. Budu se na něj lepit, dolejzat.
Jeanie Ashcroftová: Buď vztahovačná...
Andie Andersonová: Jo.
Jeanie Ashcroftová: Oh, zavolej mu v noci a dlouze mu vyprávěj, cos celý den jedla.
Michelle Rubinová: Co je na tom špatnýho?
Andie Andersonová: Michelle, každý normální kluk by utekl i od té nejkrásnější holky, kdyby se chovala tak jako ty.
Michelle Rubinová: Jo, ale od tebe by nikdo neutekl, Andie. Mohla bys ho klidně pozvracet a on by řekl ještě.
Elizabeth "Lizzie" Bennetová: Jmenuje se pan Collins, je to nějaký bratranec.
Charlotte Lucasová: Kteý bude dědit.
Elizabeth "Lizzie" Bennetová: Ano, všechno podle všeho. I moje stolička k piánu patří panu Collinsovi.
(Paní Bennetová vypráví při snídani o panu Bingleym.)
paní Bennetová: A pak tančil třetí tanec se slečnou Lucasovou.
pan Bennet: Všichni jsme tam byli, drahá.
paní Bennetová: Bohužel, smůla, že není hezčí. Je to neprovdané děvče s předpoklady a žádnou chybou. Čtvrtý tanec byl se slečnou Kingovou nízkého postavení a pátý, zase s Jane.
pan Bennet: Kdyby se mnou měl soucit, vymknul by si kotník hned v prvním kole.
paní Bennetová: Podle toho, jak mluvíš, by si každý mohl myslet, že naše děvčata se těší na velké dědictví. Až umřeš, pane Bennete, což může být velmi brzy...
pan Bennet: No, no, nezačínej zase...
paní Bennetova: Tak naše děvčata zůstanou bez střechy nad hlavou i bez prostředků.
Elizabeth "Lizzie" Bennetová: Mami prosím,
je deset ráno.
(Na plese.)
Lydia Bennetová: Nedostává se mi dechu. Jak mám tančit celou noc, když jsem bez dechu?
Kitty Bennetová: Myslím, že mi zrovna upadl jeden prst.
paní Bennetová: Ó, pane Bennete, jak si mě můžeš takhle dobírat. Copak nemáte soucit s mými nervy?
pan Bennet: Mýlíš se, má drahá. Mám k nim velkou úctu, jsou mým stálým společníkem už dvacet let.
host v restauraci: Chtěli jsme Colu light, jste hluchej?
Raketa: Jsem Raketa, Hlušec pracuje na poště. Chcete známky?
(Na pláži.)
April: Smím ti položit otázku?
Walt Tenor: Dvacet čísel.
April: Na to jsem se nechtěla ptát... Dvacet?
(Walt ukáže na bok, kterým je srostlý s Bobem.)
Walt Tenor: Jo, asi dvacet čísel.