Hlášky
Ukradni, co můžeš!

Robyn Leeová: Pozval jsi mě, abys ho naštval?
Ray Elwood: Ne, já...
Robyn Leeová: Je to tak? Mám pravdu?
Ray Elwood: Jo, jsem v hajzlu. Moc mě to mrzí...
Robyn Leeová: Jo, to teda jsi fakt v hajzlu.

Ukradni, co můžeš!

Robyn Leeová: Ty jsi cvok. Je to velitel vaší jednotky, toho si přece nechceš naštvat. Uvědomuješ si, že ti uřízne koule?
Ray Elwood: Jo, asi jo.

Ukradni, co můžeš!

poručík Brian Knoll: Elwoode, co to sakra děláme?
seržant Robert E. Lee: Cvičení. Elwoode, dejte sem pušku. Chci, abyste si vzal M-60.
Ray Elwood: Ale na tu nemám kvalifikaci, veliteli.
seržant Robert E. Lee: Všechno má svůj čas a místo. Elwoode, v žánru boje se naučíte. (na vojáka) Podejte mu to.
(Elwood si vymění zbraně.)
Ray Elwood: Ta je zkurveně těžká.

Ukradni, co můžeš!

seržant Saad: Ta místnost ve skladišti byla prázdná.
Ray Elwood: Jak to myslíš prázdná?
seržant Saad: Prázdná, jako že tam nic nebylo.

Ukradni, co můžeš!

Stoney: Jak to jde?
Ray Elwood: Normálně. Berman a Marshall generálovi lížou prdel.

Ukradni, co můžeš!

seržant Robert E. Lee: Ježíši Kriste, ti tě tedy vystrojili. Neštve tě, že z tebe bílý muž dělá šaška?
Stoney: Můžeme spolu klidně hned jít ven.
seržant Robert E. Lee: Myslíš si, že na mě máš? Možná. Na rovinu. Holýma rukama máš šanci. Možná. Ale třeba nosím kudlu. Třeba mám pětatřicítku a ustřelím ti prdel.

Ukradni, co můžeš!

(Saad si zapaluje cigaretu.)
Ray Elwood: Hele, Saade. Buď tak hodnej a típni to. Hned. Nedělám si srandu, tohle je hodně hořlavý. Poslouchej. Vaříme šest hodin a udržujeme pokud možno 85 stupňů.
seržant Saad: Co se stane, když to klesne?
Ray Elwood: Pod 80 se přeruší reakce a musíme vařit dýl. Když stoupne nad 90, morfin se zničí a přes 100...
seržant Saad: No co?
Ray Elwood: Jako když vaříš na Den díkuvzdání a máš místo jedný ingredience handgranát.
seržant Saad: Bouchlo by to?
Ray Elwood: Bum!
(Saad zahodí cigaretu.)
seržant Saad: Doufám sakra, že víš, co děláš, člověče.

Ukradni, co můžeš!

poručík Brian Knoll: Nechceš párek?
seržant Saad: Žádný hnusný párky nechci. To nemáš nic vegetariánskýho?
poručík Brian Knoll: No, párky jsou z tlam, cecků a prdelí. To se divím, že nemáš chuť.
seržant Saad: Rozbiju ti hubu, hajzle!

Ukradni, co můžeš!

seržant Saad: Co? Jdeš pryč? Kam?
Ray Elwood: Co se staráš? Dřepni na prdel, koukej na bednu a vzdělávej se.

Ukradni, co můžeš!

(Robyn s Elwoodem sedí na nejvyšším skokánku u bazénu.)
Ray Elwood: Padákem. (Podívá se dolů.) A kurva! Děsná vejška.

Ukradni, co můžeš!

voják #1: Kde je vůbec Berlínská zeď?
voják #2: V Berlíně, ty debile.
voják #1: Já vím, že v Berlíně. V který zemi?
voják #2: V blbým Německu. Západním, vole.
voják #3: Západní Německo? A v kterým jsme teda my? To jsme v Západním Německu nebo ve Východním?
voják #1: Ve Východním.
Garcia: My jsme v Západním, ty idiote.
voják #2: Jakej je v tom rozdíl?
Garcia: Kdybys mě přetrh, nevím.

Zachraňte vojína Ryana

voják 1: Co se děje?
voják 2: Ryan přišel o svý bráchy.
voják 1: Vo který?
voják 2: O všechny.

Prokletí bohů

(Jill je vystrašená po tom, co se dotkla Nikopolovi železné nohy a už se s ním nechce milovat.)
Nikopol: Byla by škoda, kdyby nás pár stupňů Celsia přerušilo.

Prokletí bohů

(Jill se dotkne Nikopolovi nohy. Ta je však vytvořená ze železa.)
Jill Bioskop: To je studený!
Nikopol: Promiň, to je moje noha. Měl jsem ti to říct. Je trošku ledová. To víš, moc krve v ní zrovna moc neteče.

Prokletí bohů

Jill Bioskop: (k Nikopolovi) Kdo jsi? Jsem zmatená. Nic si nepamatuju. Nic si nepamatuju. Jsem pokusný králík. Lidská žena. Říkej mi Jill. Něco ode mě chceš. Odpověď zní ne... Odpověď zní ne...

Prokletí bohů

(Jill je pod nějakým vlivem a pořádně neví, co dělá.)
Jill Bioskop: (k Nikopolovi) Cestoval jsi v prostoru a čase. Jsi chladnější než led a moc ti to sluší. Kdo jsi? Myslím, že se ti líbím. Co to se mnou děláš? Se mnou.

Prokletí bohů

Nikopol: Tak, co čteš v mý hlavě teď?
(Jill se soustředí.)
Jill Bioskop: Dobře, koupím ti něco k pití.

Prokletí bohů

Nikopol: Odsoudili mě k hybernaci, že jsem chránil lidi, jako jseš ty.
Jill Bioscop: Nikdo není jako já.

Prokletí bohů

Nikopol: Prala ses?
Jill Bioskop: Nevím, mám výpadek paměti. Možná, že jsi mě uhodil ty. Proč jsi strávil třicet let v hybernaci? Bál ses zestárnout?
Nikopol: Jak to víš?
Jill Bioskop: Umím trochu číst myšlenky. Ale těm tvým vůbec nerozumím. Vím, žes mě včera v noci znásilnil. Ale v té hlavě na vzpomínka není...
Nikopol: Abych řek pravdu, ani já tomu moc nerozumím. Co to zkusit znovu? Třeba to pochopíme. Dlužíš mi to.

Prokletí bohů

Nikopol: Cítíš se dobře?
Jill Bioskop: A neměla bych?