Nicky Skokan: Jak se jmenuješ?
Karkulka: Červená karkulka.
Nicky Skokan: Proč ti říkají Červená karkulka?
Karkulka: Podle červené čapky.
Nicky Skokan: A co když ji zrovna nemáš?

Nicky Skokan: Znám vás z Cimprcamprova případu. Chtěl jste odhalit jeho skutečné jméno.
vlk: Byl jsem blízko. Skoro. Tipoval jsem... Ivo Cimprcampr.

(Sledují, jak králík zpívá svou hrůznostrašnou písničku.)
babička: Do máslového keksu musíme něco udělat.
vlk: Já vím. Písnička je chytlavá, ale choreografie příšerná.

vlk: Co bude teď?
babička: Zbytek už je na nás.
dřevorubec: Já nechtít kafe.

Nicky Skokan: Létala s kolibříky bez pilotního průkazu.

medvěd: Možná to vlk ani není.
vlk: Dostali jste mě, jsem pudl, akorát jsem se dlouho nestříhal.

vlk: Poslal mě sem Geny, abych to omrkl.
prodavač: Kdo?
vlk: Geny, váš šéf.
prodavač: Myslíte Earla?
vlk: Jo!

Nicky Skokan: Nezavíráme proto, že je někdo divný.
Bob: (do vysílačky) Čau, ten chlap v base...
policista: Ten divnej?
Bob: Jo, radši ho pusť.

vlk: Ty si ta holka s červenou hučkou? Pěkně ses prolítla, frajerko.

Nicky Skokan: Proč ta pouta? Takové malé ručičky jimi proklouznou, co takhle klec?
Bob: Přineste klec.
Nicky Skokan: To byla ironie.
Bob: Pochopil jsem. Odneste klec.

medvěd: Slečinka červená hučka pokoutně zásobuje cukrářskou magnátku, vlk se jí pokusí sežrat a pak se do chaloupky vřítí ten dřevák a mává sekerou jako Jánošík.

medvěd: Nemáš být ve škole?
Karkulka: Nemám dostat právníka?

Francin: Co tady tak řvete, vy huláni!?
Maryška: My si hrajeme na vojenskou školu!
Francin: A nemůžete si hrát někde jinde?
Maryška: (vyčítavě) A kde si máme hrát?
Francin: Pro mě za mě si vylezte třeba na komín.

Frank Costello: Znáš Johna Lennona?
Billy Costigan: Jasně, byl prezidentem před Lincolnem.

Harry Callahan: Vím, o čem přemýšlíš. Vypálil šest kulek, nebo jenom pět? Abych ti řekl pravdu, nejsem si tím sám jistej. Ale tohle je magnum .44, největší ruční pistole na světě a klidně ti rozstřelí tu tvou hlavu po celým širým okolí. Takže se musíš sám sebe zeptat, je dneska můj šťastnej den? Tak co, je tvůj šťastnej den, hajzle?

Sanka Coffie: Připraveni?
tým: Jasně.
Sanka Coffie: Úplně?
tým: Jo.
Sanka Coffie: Tak jo. Raz, dva, tři, teď!
tým: Kdo je tady nejlepší, kdo se všemi zatočí? Je to borec největší! Sanka, Sanka, jo, Sanka.
Sanka Coffie: A teď do práce!
Derice Bannock: Kdo má největší kecy, kdo svý vlasy nečeše si, ani nohy nemyje si? Sanka, Sanka, Sanka. Jo, Sanka.

Sanka Coffie: (Čte z knihy.) Základem úspěchu je řidič a tři silní běžci, kteří roztlačí bob po ledu. Po ledu? Po ledu?!
Derice Bannock: Víš, ono je to vlastně zimní sport.
Sanka Coffie: To myslíš jako zimu a led?
Derice Bannock: Tak nějak.
Sanka Coffie: Myslíš zimu a iglú a eskymáky, tučňáky a led?
Derice Bannock: No, asi jo.
Sanka Coffie: Tak to teda čau.

Derice Bannock: Kdo je největší šampión v kárách na Jamajce?
Sanka Coffie: Koukáš se na něj.
Derice Bannock: Tak jdeš do toho?
Sanka Coffie: Ne.

Sanka Coffie: Jestli mě k něčemu potřebuješ, tak mi neříkej takový voloviny. Koukni mi do očí a řekni: "Sanko, jsi můj nejlepší kámoš, prožili jsme spolu hromadu věcí a já tě strašně moc potřebuju!"
Derice Bannock: Máš pravdu, Sanko. Seš můj nejlepší kámoš a prožili jsme spolu hodně věcí.
Sanka Coffie: Hromadu, hromadu věcí.
Derice Bannock: Promiň, kámo. Hromadu věcí.
Sanka Coffie: A já tě strašně moc potřebuju.
Derice Bannock: A já tě strašně moc potřebuju.
Sanka Coffie: Zapomeň!

Derice Bannock: Promiňte, vy jste Irving Blitzer?
Irving "Irv" Blitzer: Záleží na tom, kdo se ptá.
Derice Bannock: Jmenuju se Derice Bannock a tohle je Sanka Coffie.
Sanka Coffie: Zdravím bobařskýho boha.
Derice Bannock: Říkali jsme si, že byste mohl trénovat první jamajský bobový tým.
(Irv vezme do ruky tágo.)
Sanka Coffie: Derici, víš co udělal tomu rádiu? Tágem? On nás tím odpráskne. Padáme!