Lucifer: Takže?!
John Constantine: Takže co?
Lucifer: Takže co chceš? Odklad?
John Constantine: Ta její sestra... Isabela...
Lucifer: Co je s ní?
John Constantine: Nech ji odejít.
Lucifer: Ty se chceš vzdát svýho života, aby ona skončila v Nebi?
(John přikývne.)
Lucifer: Tak jo. Už se stalo. Můžem vyrazit, Johne.
John Constantine: No jo.
(Potáhne si z cigára a típne ho do louže vlastní krve.)

(Umírající John se vznáší směrem k Nebi.)
Lucifer: To ne! Tenhle patří mně!
(John na něj ukáže zdvižený prostředníček. Lou chytne jeho tělo a roztrhne mu košili.)
Lucifer: Ne, ty budeš žít, Johne Constantine. Ty budeš žít - (Vrazí mu ruce do těla. John křičí bolestí.) - abys mohl dokázat... že tvoje duše... skutečně patří jenom Peklu! (Vyndá mu ruce z těla a drží v nich Johnův bordel z plic.) O, ty budeš žít. Ty budeš žít...

(Gabriel se vynoří z vody.)
John Constantine: On je člověk. Nezasloužíš si bejt člověkem.
Gabriel: Toužíš po odplatě? Neříkáš si teď, že by ses rád pomstil? Udělej to. (Podá Johnovi jeho zbraň.) Udělej to. Pomsti se. Ukonči můj život. Tak do toho. Udělej to. Staň se rukou boží. Je to tvoje volba. Vždycky to byla tvoje volba.
(John na něj míří zbraní.)
John Constantine: Jo.
(Flákne mu pažbou.)
John Constantine: Tomuhle se říká bolest, zvykej si na ni.
(John s Angelou odchází.)
Gabriel: Moh jsi mě zastřelit, Johne. Vybral sis lepší cestu. Vidíš, že to dokážeš.

John Constantine: Něco pro tebe mám.
Angela Dodsonová: Cosi mi říká, že ty na kytky moc nebudeš.
(John jí svěří Kopí osudu.)

John Constantine: Myslím, že Bůh má s každým z nás určitej záměr. Musel jsem umřít, dokonce dvakrát, aby mi to došlo. Jak se praví v Písmu: Cesty páně jsou nevyzpytatelné.

Mark Renton: Píchali bysme si i vitamín C, kdyby byl zakázanej.

paní Gdoulová: Kde je moje syn? Kam vede ten roura?
Willi Wonka: Tahle roura vede čirou náhodou do sálu, kde se vyrábí nejlahodnější čokoláda s náplní jahodového fondánu.
paní Gdoulová: Och, bude z něj plnění jakohodý fondán? On bude prodáván na celý svět ve staniol, to vy říkat?
Willi Wonka: Ne, to bych nedovolil. Chutnala by odporně. Gdoulová čokoláda s Augustovskou náplní? Fuj, jasný propadák.

(Declan Mulqueen si přisedne k Valentině Kozlovové.)
Declan Mulqueen: Major Kozlovová, že?
(Kozlovová se na něj podívá.)
Declan Mulqueen: A vaše křestní jméno zní jak?
Valentina Kozlovová: Major. Major Kozlovová.

(Pavel se vrací z policejního výslechu.)
Jana: Kde jsi byl tak dlouho?
Pavel: Chtěli mě šoupnout na elektrický křeslo, ale vypli proud.

zákon 1: Robot nesmí ublížit člověku nebo svou nečinností připustit, aby bylo člověku ublíženo.

zákon 2: Robot se musí podřídit příkazům člověka, pokud nejsou v rozporu s prvním zákonem.

zákon 3: Robot musí chránit sám sebe před zničením, pokud to není v rozporu s prvním nebo druhým zákonem.

Del Spooner: Proč byste se zabíjel?
doktor Alfred Lanning: Detektive, *to* je správná otázka.

Lawrence Robertson: Detektive. Lawrence Robertson.
Del Spooner: Páni, nejbohatší muž na světě. Viděl jsem vás v televizi.
Lawrence Robertson: Dáte si kávu?
Del Spooner: Jistě, proč ne. Je zadarmo, ne?

Del Spooner: Cukr.
Lawrence Robertson: Cože?
Del Spooner: Do kafe. (Oba se krátce zasmějí.) Nechtěl jsem cukrovat s váma. Tak bohatej nejste.

poručík John Bergin: Co se stalo?
Del Spooner: Nic.
poručík John Bergin: Už to *nic* nedělej.

poručík John Bergin: Jít vzorným příkladem. Máš to i na odznaku. Budeme o tom mluvit?
Del Spooner: O čem.
(O kousek dál se jiní poldové baví Spoonerovým průšvihem.)
policista: Pomoc, policie, ten robot mi ukradl můj respirátor!
Del Spooner: O tomhle chceš mluvit?
poručík John Bergin: Detektive, kolik robotů šlohlo kabelku?
Del Spooner: Běžel po ulici s tou...
poručík John Bergin: Ne. Ne ne. Kolik robotů na světě spáchalo zločin, no?
Del Spooner: Definuj zločin.
poučík John Bergin: Odpověz mi, sakra.
Del Spooner: Žádný, Johne.

Farber: Půčíš mi svý auto tak na... deset minut? Ne, tohle je živý, Spoone! Mám fakt... skvělou roštěnku, chci říct, že je to vážně kus, vážně. Je to moc sexy buchta a...
Del Spooner: Co mi tím jako naznačuješ?
Farber: Že seš kazišuk.

Del Spooner: Víte, já tohle normálně nedělám, ale dostal jsem nápad na reklamu: Velmi šikovný truhlář vyrobí nádhernou židli, ale váš robot vyrobí mnohem lepší židli, dvakrát rychleji. A na obrazovce poběží nápis: "USR - Definitivně serem na lidi." Pak zatmívačka.
Lawrence Robertson: Chápu. Vašemu otci roboti vzali práci. Vy byste zakázal i internet, aby byly otevřený knihovny.

(Spooner vyjde z Robertsonovy pracovny, člen ochranky mu položí ruku na rameno.)
Del Spooner: Do jaké nemocnice že to jedeš? Abych se mohl stavit podepsat ti sádru.