RECENZE FILMU

Protože o Titaniku jsem psal oslavný text už před víc než rokem v goldies, naší retro sekci, bude recenze na jeho znovuuvedení kratší než obvykle. Přesto si ji nemohu odpustit. A vy mi odpusťte, pokud se v ní opakuju.

V roce 1997 posunul James Cameron všechny myslitelné laťky. Měl už za sebou sice nejeden kult maximální jakosti, Terminátora, Vetřelce a Propast ale s Titanikem nemá smysl srovnávat. Čímž nechci naznačit, že by v souboji kvality neměly šanci - jen by to bylo jako postavit proti sobě hokejový a fotbalový tým a chtít po nich, aby hráli basket. Jde tu zkrátka o něco maličko odlišnéjo.
Titanic je v první řadě velký filmový kolos, jedna z posledních produkci dělaných "postaru", kdy se ještě stavělo víc kulis než kupovalo počítačů (CGI, ne že by ho tedy bylo málo, spíš vyplňuje prázdná místa a tváří se nenápadně). A právě jak z plátna vyloženě sálá "hmotnost" zobrazované destrukce, popřípadě parníku v plné jeho kráse, bez zaváhání bere dech. Cameronův opus tak můžeme považovat za vrchol a reprezentanta klasického hollywoodského řemesla míněno jen v tom nejlepším slova smyslu. Dokonalá filmařina předává skrze jednoduchý příběh základní emoce a nezapomenutelný audiovizuální zážitek - v tom tkví podstata Hollywoodu.

Stal se milovaným i nenáviděným, podle mě zcela nesmyslně. Vše, co bylo kdy Titaniku vyčítáno, neplynulo ze snímku samotného, ale z neochoty diváků přizpůsobit se buď nebezpečné délce, nebo "nesympatické romantice". Upřímně si ale myslím, že když jde člověk na tříhodinový film s očividně romantickou zápletkou, neměl by se při odchodu z kina divit délce a žánru. Zvlášť když jde oba prvky logicky zdůvodnit a jejich přítomnost je využita na maximum. Titanic by zkrátka nemohl být kratší a románek by v něm nemohl chybět.
Nejvíc úsměvné pak je dokazovat si na mainstreamovém a obecně populárním filmu, že "já přece nejdu s davem!" (To si dnes musí vytrpět spíš Avatar.)
Formálně totiž skutečně nelze nic vytknout. Cameron je mistr funkčnosti a každá scéna má nějaký význam, každý záběr nějaký efekt. Romantická linka působí ve svém důsledku naivně přesvědčivě jako "náhlé vzplanutí romeoajuliovského typu", kdy zkrátka logika ustupuje lásce, a skvělé obsazení své škatulkovité postavy povyšuje na živoucí bytosti. Navíc se tu skrývá mnoho dalších motivů souvisejících s přelomem minulého a předminulého století. Vše šlape jako Big Ben.
Pro někoho bude bezchybnost snímku možná až nesnesitelná, ale s tím už vám nepomůžu.

Co se týče uvedení ve 3D na stoleté výročí tragédie, hodně se od něj očekávalo. Nejspíš víc, než mohlo splnit. Cameron odvedl dobrou práci (nesrovnatelně lepší než Lucas), ale nepovýšil konverzi na skutečné 3D. Zvlášť dialogové scény se stále nemohou zbavit pověstného "diorama" efektu. Hloubka funguje relativně dobře u velkých celků, nicméně rozhodně neoslní. I proto, že Titanic třetí rozměr vůbec nepotřebuje a jeho dynamická kamera každým svým pohybem vyvolává pocit prostornosti zcela automaticky. Navíc se spousta scén odehrává v noci, včetně těch stěžejních, kdy by bylo k ničemu i to nejlepší 3D.
Jenže se na zbytečný přídavek nelze zlobit a stejně vám musím důrazně doporučit, abyste do kina vyrazili (dabing nám dopřáli stejný, na jaký jsme zvyklí - aspoň že tak -, i když pravděpodobná úplná absence originálního znění zamrzí). Pokud jste na velkém plátně Titanic doposud neviděli, tak byste byli sami proti sobě.

Velkolepost a preciznost filmu ohromí v kině tím spíš. Když se loď rozlomí s ohlušující ránou, popřípadě se na nás valí nějaká vlna, my se musíme chytit sedačky, jak na nás nebezpečí doléhá.
Navíc překvapí, jak vypadá Titanic stále skvěle. Cameron neudělal krom konverze a obligátního remasteru jedinou další úpravu (takže se z něj nový George Lucas nestává), až na pozměnění noční oblohy v jedné scéně - ale to je spíš skrytí vtip a reakce na dopis rozhořčeného astronoma, že nad severním Atlantikem jsou přece hvězdy rozmístěny jinak (jestli je to pravda, nevím, ale říká se to). Přesto krom několika málo případů, kdy se sešlo víc triků najednou, snímek dál působí realisticky.
Jde o ten samý zážitek, který neztratil nic ze své kvality. A jistě už potvrdil, že se Titanic nestal sezónním hitem, jak někteří předvídali, ale naopak trvalou připomínkou toho, co umí Hollywood nejlíp.