RECENZE FILMU
Když jsem po zhlédnutí Zrůdy v kině procházela ulicí, měla jsem v sobě jakýsi záhadný pocit provinilosti. Jakoby ony muže nezabila Aileen Wuornosová, ale já. Co to značí? Asi jedině to, že režisérce a autorce scénáře Patty Jenkinsové se podařilo vytvořit hodně sugestivní atmosféru, která ve vás určitě bude ještě dlouho doznívat. A samozřejmě nejen jí – bez neuvěřitelné Charlize Theronové v hlavní roli by film nebyl, jakým je.

Problém totiž je ten, že Jenkinsová se na příběh dívá z ne příliš objektivního pohledu. Tj. z pohledu Aileen, krutostí života smířené prostitutky, která pro nečekaně něžný a (zpočátku) upřímný vztah s lesbičkou Selby neváhá zabít, a tím obětovat svůj život. Ano, poprvé se pouze bránila: nebýt střelné zbraně - kterou ještě nedávno chtěla použít proti sobě -, těžko by vyšla ze zápasu s přiopilým a notně surovým zákazníkem bez vážné úhony na zdraví. Ale zabitím život nekončí: mohla vše ohlásit, přiznat se – a žít. My diváci jsme ovšem s jejím skutečným životním příběhem již obeznámeni, a víme, jak její osud pokračoval. Mrtvého policistu sice policie našla, ale po pachateli neměla žádné stopy ani žádné vodítko. Zjevně tato „jednoduchá“ cesta, jak přijít k autu a penězům, a na krátký čas si tak zajistit celkem pohodlný život, přiměla Aileen zabíjet, vlastně tentokrát už vraždit, znova.

Jenkinsová příběh Aileen staví na jejím vztahu se Selby, tudíž diváka nekompromisně donutí s vražedkyní soucítit a možná i chápat její pohnutky. Je to dobře? Není to dobře? Svůj film založila na různých materiálech, včetně korespondence s Wuornosovou z vězení. Co myslíte, může tedy portrét Aileen, který nám nabízí – romanticky zamilovaná obyčejná žena, z níž pouze kruté dospívání a svět kolem učinily „zrůdu“ – odpovídat skutečné realitě? Mohla se tak autorka vyhnout sympatiím ke své filmové „hrdince“? Budete-li se tedy na film dívat jako na rekonstrukci skutečných událostí, asi s ním – jak už to u většiny biografických snímků bývá – nebudete příliš souhlasit. Třeba jméno Aileeiny osudové lásky neznělo Selby, ale Tyria J. Moore. (Tento fakt není ale zas tak podstatný, a hlavně je pochopitelný: ze strany tvůrců to je prostě jen obrana proti případným nesouhlasným útokům skutečné Tyrie, která by se mohla svým filmovým ztvárněním cítit nějak dotčena. Jev velmi častý…) Nepřesnosti se týkají ovšem i klíčové otázky – kolik že mužů nakonec Aileen zabila. Ve filmu zazní že tři. Tedy pokud mě zrak a sluch neoklamal. Vy ale pochopíte, že zobrazené vraždy nebyly jediné – a můžete si to ostatně přečíst i na webových stránkách, na které vám u informací ke Zrůdě přinášíme odkazy.
Jestliže ovšem z filmu nálepku „natočeno podle skutečných událostí“ strhnete, budete jím strženi vy. Pro výkon Charlize Theronové vám možná ani nebudou vadit některé poněkud plytčejší dialogy a alespoň pro mne ne příliš adekvátní (zvláště ve srovnání s Theronovou) výkon Christiny Ricciové v roli Selby. Ale abych nechválila jen herečku samotnou – její proměna by nebyla tak úplná a dokonalá nebýt maskérky Toni G. (jež se podílela např. na Grinchovi nebo Burtonově Planetě opic), jejíž práce je rovněž hodná obdivu.

Filmu tedy dávám osmdesát procent, protože ač může mít své mouchy a negativa, stále je nutné jej právě kvůli Charlize zařadit mezi hodně vysoký nadprůměr.
hodnocení
80 %
jedním dechem
Nutno vidět kvůli opravdu fascinujícímu výkonu Charlize Theronové.
Autor si zatím nevyplnil svoje mikrobio. Zatím se musíte spokojit s tím, že umí číst a psát.