RECENZE FILMU

Film The Blind Side je jeden z těch, které úspěšně přehlížím. Rozumem neobdařený černoch hrající ragby. Ha ha ha. Pak se pod jeho jménem objeví nominace na nejcennějšího Oscara a mě nezbývá, než se divit, jestli akademie není na nějaké nové droze... Po shlédnutí filmu je to ale krok celkem pochopitelný a i když, řekněme si to na rovinu, získala The Blind side nominaci jen díky dvojnásobnému počtu nominovaných, je to první náznak toho, že to toto oživení latých plešounů vůbec nebylo špatný nápad. Tenhle film si totiž pozornost zaslouží. A to mnohem větší, než třeba Invictus, který v této recenzi ještě nejednou zmíním.

The Blind Side si totiž vybral nevhodný čas na premiéru. Eastwoodovo jméno vypadá z plakátů mnohem lépe než nějakého začátečníka Johna Lee Hancocka, takže se veškerá pozornost upírá směrem ke Clintovi (třeba v Londýně je plakát Invictus doslova na každém rohu). Tím se bohužel zapomíná na velmi podobnou The Blind Side, což by mohl být velký omyl filmové sezóny. Oba filmy mají neuvěřitelně mnoho společného. Jedná se o story podle skutečné události, její nedílnou součástí je ragby (či americký fotbal, pokud je v tom rozdíl) a zabývá se problémy černochů. Příběhy to tedy jsou dějově dost podobné, ale bez přehánění by se dalo říct, že kde Eastwood nestačí s dechem, tam Hancock bez problémů pokračuje dál. Pokud by se v pomyslném ragbyovém zápase setkali oba režiséři, skončil by bývalý kovboj proti všem očekáváním v prachu mezi poraženými.

Ne, že by byla Blind Side ideální. Potýká se s několika zásadními problémy. Forrest Gump komplex (čím méně IQ hlavní hrdina má, tím větší úspěch bude mít film) tu nefunguje úplně stoprocentně, rasové problémy působí maličko nastrčeně a vůbec motivace nejsou úplně vyjasněné. Příběh vypráví o velmi dobře zajištěné ženě, říkejme jí třeba Sandra Bullock, která zřejmě trpí pocitem nenaplnění z toho, že se jen setkává se svými snobskými kamarádkami, jí předražené saláty a občas přispěje na charitu. Jinak se nedá vysvětlit, že se znenadání ujme velkého hloupého a nebezpečně vypadajícího černocha, který se za čas stane součástí rodiny. (Největší slabina filmu je jak rychle a nevysvětlitelně se to stane.) Navíc v něm objeví nadání ve sportu... a zbytek si domyslete sami. Opět se sází na to, že forma může dalece zvítězit nad obsahem a opět se potvrzuje, že je to pravda. V dnešní době už není snadné vymyslet originální námět, proto svým způsobem můžeme být i vděčni za filmaře, kteří se umí chopit provařeného tématu a udělat z něj koukatelný film.

A přesně tím Blind Side je. Velmi příjemná jednohubka, která uteče jako voda. Dokáže dojmout, rozesmát a vzbudit adrenalin. Na rozdíl od Invicta tu ragby nepůsobí nastrčeně a nudně, ale zápasy skutečně dokážou zaujmout. Hlavní hrdinové nám navíc nejsou lhostejní. Sandra i její svěřenec Michael jsou lidé z masa a kostí. Vůbec všechny ty postavy, které poznáme, jsou skvěle zasazené do příběhu, aniž by ale fungovaly jako černobílé figurky. Sandra Bullock a její podivný účes skutečně odvádějí skvělou práci, stejně jako Quinton Aaron v roli Michaela a vůbec všichni další (musím zmínit mou oblíbenkyni Kathy Bates). To jsou všechno věci, které může Eastwood jen závidět, protože Morgan ani Damon to letos nezvládli a oproti Blind Side působí ještě o to chladněji a nudněji. Svět Blind Side totiž žije, postavám věříte a jejich problémy působí skutečně a lidsky.

Všechno je to možná mírně přeslazené a načančané. Moc jasné a moc odhadnutelné, ale to je ostatně takový Forrest taky, že? Možná, že to k žánru "o hloupých" patří a možná, že právě díky tomu, že si to Hancock uvědomil, to i funguje. Je tu několik vážných a dojemných chvil, ale do extrému se nezachází. Podle mě se vážné věci nemusí vždy hnát až na doraz a někdy i naznačení může u diváka vyvolat odpovídající pocit. Nejspíš (nebo spíš určitě) to pro mnoho lidí bude velký zápor filmu - a to oprávněně. Já se ale nemůžu zbavit pocitu, že dané téma lépe zpracovat nešlo. Tři velké klišé - Nízké IQ, sport a rasismus nemůžou být skloubeny v do sebe zahleděné vážné drama.

Když vezmu zápory Blind Side - banální a jednoduchou zápletku, jasnou premisu, až moc očividnou předvídatelnost a jeho klady - sympatické hrdiny, dobrou atmosféru a uvěřitelný děj, vyjde mi příjemný kousek, který vidět nemusíte, ovšem pokud se budete rozhodovat, kterému z méně známých filmů loňského roku dát šanci, nemuselo by být naškodu, zkusit právě Hancockovu pohádku o hloupém Honzovi a dobré víle kmotřence. Nejspíš vám to moc nedá, ale ztracený ten čas to také nebude. Pokud ke stejnému závěru dojdete i vy, splní film svůj účel.

PS: Nejvíc si očividně natáčení užil ten malý kluk hrající SJho... kde je nominace pro něj? ;-D