Dnes k smíchu

Další z filmů, na který jsme se dívali ve škole. A opět jeden z těch blbých, abychom si uvědomili, co všechno se točilo. Docela mě překvapila účast Pavla Kohouta na scénáři. Avšak ten je stejně hrozný, že by jej nevylepšilo nic. Trapná zápletka, film je k smíchu. Herectví? Možná se tak kdysi hrálo (a ano, herectví máme posuzovat dobově, ne podle dnešních norem), ale stejně se neubráním tomu, že výrazy a gesta jsou rovněž k smíchu. Takové ty tupé pohledy do dáli a úsměv na líci, připadalo mi to až přehnané, přehrávané. Některé hlášky, to by se dalo tesat. A nebo nad tím plakat, když si uvědomíme dobový kontext. Co trochu oceňuju, opravdu od srdce jsem se nasmála. A ty tance, to bych taky nezatančila, takže za jakousi snahu dávám 10 %.