Tak to vidím já...

Slovanské filmy obecně nemusím, což nedává moc smysl, ale Země nikoho předvádí to nejlepší z nich. Ve vší své skromnosti to řekne o válce víc než většina velkých eposů...

Haló! Proti komu bojujeme?

Víte proč dostal snímek přestižní cenu akademie, Oscara za nejlepší cizojazyčný film, Zlatý glóbus, ocenění na filmovém festivalu v Cannes, Evropskou filmovou cenu za nejlepší scénář, cenu Evropské unie a jiná ocenění?

Před sebou máme válečnou tragikomedii. Pryč s šedým pozadím, nepřetržitou palbou výstřelů a hrůzostrašnými emocemi, které válka nese. Zavřete oči....moment! Vidím, že podvádíte, s váma to nemá cenu. Jen jsem chtěla, aby jste si představili krásnou tichou krajinou zalitou sluncem a v dálce vnímali jen cvrkot cvrčka (nebo možná dvou;-) Teď si v té krajině představte zákopy (...v tom domečku stoleček, na stolečku ...tabáček?....tak to asi nebude:)...a v těch zákopech se nachází Srb Nino, Bosňan Čiko a jeho kamarád, který má menší svízel s minou umístěnou pod jeho zády. Absurdita války a podstata člověka v jednom. Každý mluví jiným jazykem a přitom říkají to samé. Ms Livingston, reportérka, je ztělesněním otupělosti vůči ceně lidského života. Snaží se mít pro svou televizi ten nejlepší záběr za každou cenu. Nemluvím pouze o jedné ženě, tak jsem to nemyslela. Máte pocit, že muži v zákopu jsou jen jakésy laboratorní krysy.

Dýchá na vás naprosto klidná atmosféra. Děsivé poselství si uvědomíte až o mnoho později.

A ještě něco. Občas vám koutky vystřelí nahoru, neboť poutavé dialogy jsou mnohdy úsměvné.

Hledáte soundtrack k filmu? To jste na špatné adrese, poněkud nezvyklé na dnešní dobu, ale kromě závěrečných titulků se celý film "smaží na sucho" Prostě jste v přírodě:-)

Od klasického válečného dramatu má tento film daleko, tím u mě pan Tanovič výrazně skóruje. Sám měl s válečným konfliktem bývalé Jugoslávie vlastní zkušenosti a věřím, že ze sebe vydal vše, co chtěl sdělit. No prostě nám to naservíroval zcela excelentně:O)

Mj. mám radost, že můžu konečně hodnotit bezprostředně po zhlédnutí. Tu sedmdesátku zaokrouhluju nahoru!;-)

Branko Djuric

Branka Djurice jsem viděl už ve filmu Tvaroh a marmeláda, který je také o xenofobii. Tam hrál snad ještě lépe. Ale ani Země nikoho mě nenudila. Jen mě po celkem úsměvném průběhu filmu, konec z té dobré nálady vyvedl.

Hodnocení: 4 z 5 (****)

Velice zajímavý evropský film, žánrově spadající někam mezi válečné drama a tragikomedii. Filmů z prostředí nedávné války na Balkáně je zoufale málo, což je docela škoda, protože toho lidé o ní moc neví. V tomto případě je pojata jak humorně, tak i po té špatné stránce. Jisté podobnosti v příběhu tu vidím s taktéž evropským filmem Kukačka. Dva vojáci, každý z jiné válčící strany, spolu musí vydržet na jednom místě. Jasně, jeden druhého by mohl klidně zabít, ale poslední zbytky lidskosti a svědomí jim to nedovolí. O to více se potom hádají, až to i diváka rozesměje. Ono hádka mezi Bosňanem a Srbem na téma, která strana si vlastně začala válku, něco skutečně má do sebe. Novým směrem se film upírá v momentě, kdy se na scéně objevuje další voják, přítel jednoho z nich. Je v dosti svízelné situaci, protože když se probere z bezvědomí zjistí, že leží na nášlapné mině. A když se k tomu postupně nachomýtnou i evropské mírové jednotky a novináři, lépe řečeno otravná novinářka, dobrá zápletka je na světě. Ze samotného závěru je dost patrná myšlenka, zdělující, že válka je ten největší nesmysl, jaký jsme kdy mohli vymyslet. Země nikoho není špatná, několik dobrých momentů se tam určitě našlo, pro příznivce válečných filmů jen doporučuji.

Opravdu komorní drama, na kterém je vidět, že je levné. Chyběla mi hudba. Ale co je všechno tohle proti tak skvělému filmu s bolestivým námětem o válečnách zátiších a síle evropských vojsk?? Konec vás může naštvat a o to asi šlo. Nice

Země nikoho

Jeden z mála filmů o válce v bývalé Jugoslávii. Není jako Ryan, bojů a akce je tam velice málo. Spíše čekejte komorní lidské drama. Je to o tom, jak dva znepřátelení vojáci uváznou v Zemi nikoho,t.j.oblasti mezi liniemy. Další voják leží pod minou a oni nevědí, co dělat. Jediným hrdinou příběhu je francouzský voják UNPROFOR, který se rozhodne neuposlechnout rozkazu a přijede na pomoc.Ostatní postavy jsou spíše antihrdinové. Film taky dokazuje sílu médií a jejich vliv na válku.

...

tak začínalo to tak pohodově.. .byla z toho cejtit inspirace filmů typu mash.. .ale tak drsnej konec, kterej následoval, jsem fakt nečekal...