Zdrojový kód
RECENZE FILMU
Duncan Jones nás předloni mile překvapil skvělým komorním sci-fi kouskem Moon, po jehož premiéře se ihned dostal do popředí zájmu velké části filmových fanoušků. Jistě to nebylo ultimátní sci-fi píšící dějiny, ale jako svébytný zážitek, jenž sice zná své místo, ale zároveň nejde s davem, Moon fungoval skvěle. Proto jsem byl i já velmi zvědavý na režisérovu druhotinu, již o něco ambicióznější Zdrojový kód s Jake Gyllenhaalem v hlavní roli, kde se konečně potvrdí (nebo vyvrátí) jeho rychle nabytá pověst.
A ono to vypadá, že Jones, mimochodem syn Davida Bowieho, skutečně nebude one hit wonderem, spíš se dost možná stane tím, kým by tak rád byl Richard Kelly. Tedy hračičkou v oboru žánrů a experimentátorem s jejich formou i obsahem.
Stejně jako v případě Moonu ale nemůže být řeč o originální a objevné podívané se vším všudy, nicméně srovnatelně tak jde o jakýsi mix toho nejlepšího z žánru. V tuto chvíli ne komorního putování vesmírem, ale scifi-thrillerů plných časových paradoxů a relativity tak relativní, že by i Einstein nevěřícně kroutil hlavou.
Zdrojový kód staví na "oblbování" diváka, což je věc celkem oblíbená jak u tvůrců, tak u konzumentů. Jsme vrženi do situace, o které vědí všechny postavy více než my, musíme se s tím nějak vyrovnat a postupně se v ději zorientovat. Jones naštěstí chápe, že na pocitu počáteční neznalosti nemůže stát celý snímek, začne tedy včas ony záhady ne poodkrývat, ale nabalovat dalšími, aktuálnějšími, jež svým významem původní otázky dalece převyšují. Ve chvíli, kdy jsou zodpovězeny, se zdají vůči celku prakticky zbytečné, protože už nás zajímá pět jiných věcí. Opakuje se tak trochu schéma seriálu Ztraceni, mého velkého oblíbence, jen v mnohem menším měřítku. Logicky atmosféra a gradace nenaberou podobných obrátek, ale na druhou stranu se docela nepochybně naštve méně lidí, protože není čas na otálení a velké množství emocí se podařilo natlačit do obdivuhodně malé stopáže.
Hra je to s divákem skutečně roztomilá a zvraty, které někomu vystačí jako pointa filmu, se tu objeví po dvaceti minutách a jede se zběsile dál za dalšími a dalšími zákruty děje. Nechci spoilerovat, ale alespoň náznakům se nevyhnu. Doporučuji si ale nic dalšího nezjišťovat a já budu za nespoilerové považovat vše, co bylo přítomno už v traileru (jako obvykle). Představte si tedy kultovní snímek Na hromnice o den více s Billem Murrayem, jenž pořád dokola prožíval jeden den. Teď si celý den smrskněte na osm minut, kultovní komedii seberte většinu humoru a Billa Murraye nechte pátrat po bombovém atentátníkovi. Teď jste velmi blízko tomu, co se ukáže jen základní kostrou Zdrojového kódu. Na ni je nabalena nějaká ta vládní organizace, osud a láska na první pohled.
Děj je komplikovaný, místy dost pravděpodobně zmatenější než byl záměr, nicméně stále poutavý. Scénář se sice bere velmi vážně a rozhodně není "chytrý" v pravém slova smyslu, jenže za kamerou jsou natolik schopní lidé, že tyto handicapy zvládají.
A to přesto, že námět i zápletka se zcela vymykají základním pravidlům logiky, konec je naprosto překombinovaný, navíc smysluplnost a uvěřitelnost čehokoli je desetkrát překroucena. Stejně tak jsme se nezbavili spousty žánrových klišé (zadáte do vyhledávače jméno a vypadne vám přesně ten člověk, kterého hledáte, nehledě na to, jak obvyklé jeho jméno je).
Jones si skutečně zaslouží pochválit, protože přes řadu bot je možné jeho novinku brát vážně, co mohlo navíc dopadnout jako nechtěná sebeparodie, skončí jako vynikající podívaná, jejíž funkčnost mi zůstává naprostou a dokonalou záhadou. Tohle by skutečně nemělo projít! Takový mišmaš všeho možného od Scottova Déja Vu po 12 opic by vážně neměl být odbyt čímkoli jiným než opovrženým... jenže když ono se na to kouká naprosto parádně!
Scénář Bena Ripleyho je skutečně přesně ne-zas-tak-dobrý, jak jeho předchozí práce celou dobu napovídaly. Síla námětu končí pod jeho perem jako jediný opravdu pevný opěrný bod a všechny ty twisty vnímáme kladně jen proto, že jejich kadence a hutnost nám nedovolí o nich začít přemýšlet. Mám dokonce pocit, že jsem právě svědkem největšího rozporu mezi kvalitou scénáře a snímku, jakou jsem snad vůbec kdy viděl. Překvapivě hodně lidí tvrdí, že nemá cenu na filmech chválit režii, protože je to vlastně jen jakési poslepování práce jiných lidí - Zdrojový kód se stal dokonalým důkazem síly a důležitosti dobré režie, jež je schopna proměnit i tu nejhůře napsanou scénu ve zlato.
Nebudu tu z Jonese dělat nějakého chodícího Zázraka, tenhle dort pejska, kočičky a jeho chutná přesto skutečně skvěle. Možná díky gradaci, možná díky obsazení, které táhne skoro sám Jake Gyllenhaal, jemuž Vera Farmiga a Michelle Monaghan jen asistují.
Možná to bude tím, že příběh se skutečně točí jen kolem hlavní postavy, jejích pocitů a emocí, takže zas tolik nevadí, jak moc jednotlivé zápletky (ne)dávají smysl. To by se v podstatě dalo nazvat velkým štěstím, protože tak Jones našel jednotící prvek, díky kterému děj drží pohromadě.
Někoho možná naštve, že nejsou přítomny žádné prvky kriminálky a hrdinovu "pátrání" po atentátníkovi divák jen pasivně přihlíží, rozhodně nemůže sledovat stopy, natož si tipovat, kdo je pachatelem. Vzhledem k okolnostem jsem s tím ale sám problém neměl. Už jen proto, že i od tohoto motivu brzy prchneme jinam.
Na rozdíl od Moonu, který prakticky nejde objektivně sestřelit na nějaké dno, protože je vlastně zcela nekonfliktní, můžou případní zájemci Zdrojový kód skalpovat, ukamenovat, vyhostit ze země - prostě dle libosti. Chyb má skutečně hodně, jenže to v konečném důsledku nic neznamená. Důležitými se ukazuji jeho zábavnost, napínavost, působivost a možnost, že se nám tu klube nová režisérská stálice, jejíž projekty bude stát za to sledovat.
PS: Srovnání se Správci osudu jsem se vyhnul. V podstatě jde ale o podobné snímky, jen Zdrojový kód není zdaleka tak odlehčený, což bude pro někoho plusem, pro jiného naopak mínusem...
hodnocení
70 %
jedním dechem
Možná trochu spatlané ze všeho, co se zrovna válelo kolem, přesto pořád velmi působivé. 75%
Autor si zatím nevyplnil svoje mikrobio. Zatím se musíte spokojit s tím, že umí číst a psát.