RECENZE FILMU

Prci, prci prcičky, Křupan, Boys and girls, Pekelná ženská - tak tohle je výčet rolí Jasona Biggse, ve kterých mu to s něžným pohlavím příliš nejde. Svébytný herec z amerického New Jersey se ponejvíce proslavil, co si budeme nalhávat, scénou, ve které znásilňuje maminčin teplý jablkový koláč. Prcičkář od té doby příliš prostoru pro uplatnění čehokoli „jiného“ nedostal, a tak se (zanedlouho 30letý) Biggs z balení středoškolaček pouze přeorientovává na dospělejší cíle zájmu. Ovšem ve stále stejném stylu jízdy.

Ani v nové romantické komedii Amorův úlet to Biggsovi se ženami moc nejde. Fakt: když chcete požádat dívku o ruku převlečeni za Amora, oděného do dámských třpytivých kalhotek, pravděpodobně ji zabijete. Anderson (Biggs) asi o takovém riziku nikdy neslyšel a z té nejromantičtější noci, jakou dokázal naplánovat, se stává den nejhrůznější, na který pravděpodobně tak jako tak nezapomene. Jeho drahá polovička, která ještě před chvíli flirtovala s číšníkem (fakt: i když vám ten nejsladší číšník napovídá spoustu věcí o tajných jednotkách a speciálním výcviku, není to pravda, chce vás sbalit, dámy), padá k zemi a nikdo už jí nemůže pomoct. Hlavní hrdina se uzavírá sám do sebe, opouští práci, prodává BMW a nebýt jeho nejlepšího přítele, komunikaci s okolním světem by pravděpodobně omezil na telefonáty s nejbližší pizzerií.

Tohle že nezní jako nástin romantické komedie? Ještě nekončíme. O rok později a jedné rozšlápnuté myšce, Anderson pln výčitek a myšlenek o celoživotním celibátu a životě bez lásky, už dál nemůže poslouchat kázání svého přítele. To že je láska slepá, se rozhodne dokázat velmi netradičně. Požádá o ruku číšnici, která je obsluhuje. Jenže, co když má atraktivní zrzka Katie „temnou“ minulost a odpoví ANO?

Ne, neodpovím. Pokud jste zvědaví, musíte si zajít do kina a nechat se překvapit. Tedy, ehmm, ono to s tím překvapením nebude tak horké. I ten nejnepozornější divák si dá dvě a dvě dohromady během prvních pěti minut (nebo z mého intra recenze :-) Režisér Michael Ian Black za celých 90 minut ani jednou nepřekvapí. A jako chválu neberte ani když řeknu, že „prcičkovský“ úvod je celkem fajn a titulková sekvence také. Black, který víc hraje než točí, nemá o budování scén, timeingu vtipů, nebo vtipech samotných ani ponětí. Do jakéhosi tempa se film začne dostávat až v samotném závěru, kdy se všichni ocitnou v cele policejní stanice, které šerif nevládne zrovna pevnou rukou. Najednou se i kamera snaží být akční a ústa divákova by se mohla zakřivit do tvaru paraboly (tedy, ne úplně smích, ale úsměv možná).

Další pohlavek připadá na scénáristu. Kdo že to je? Ten Black, který film režíroval? Aha, v tom případě se to dá pochopit. Ono na papíře se to může zdát celkem originální (tedy samozřejmě na poli romantických komedií, kde slovo originální dostává nový význam), jenže to by nesměl Black poslat valnou většinu dialogů do kytek. Například postavy matek a otců obou hlavních hrdinů musel napsat někdo psychicky zdeptaný z disfunkčních vztahů během vlastního dospívání. Jinak si neumím vysvětlit, že rodiče hlavní hrdinky se tak nesnáší, až se milují (otec kriminálník, klasika) a rodiče hlavního hrdiny jsou prostě divní. Divné jsou i všechny další postavy. Na páreček cirkusáků, kteří fungují za vrbu pro Katie, sedí popis „freaks" jak pr**l na hrnec a statická podpěra Andersona zase vizáží zapadá mezi geeky stanujícími před kinem, ve kterém prvně poběží Star Wars.

Dokonce ani chemie mezi Biggsem a roztomilou Islou Fischer příliš nefunguje. Oba sice hrají příjemný standart (dobrá, Biggs chvílemi vypadá, že se užere nudou, ale jinak to jde a má celkem charisma), ale na plátně působí spíš jako sourozenecká dvojice, než lidé, kteří se chtějí impulzivně plánují vejít do svazku manželského. Co funguje dobře, je hudba. Poddajný soundtrack by mohl potěšit především mladší diváky a neurazit nikoho, kdo se rozhodne na romantickou taškařici do kina zajít.

Amorův úlet bude nejpřístupnější zcela jistě pro mladé, zamilované páry. Pokud někomu v kině vždycky vadí soused, který šmátrá pod tričkem své přítelkyni, asi by měl tenhle film ze svého nabitého rozpisu „filmů co chci vidět“ vyškrtnout. Vyškrtnout by ho měl také každý, kdo odpovídá popisu: intelektuál, věk 25 a více a vlastně všichny, kteří by nejraději "prcičkovskou éru" šouply do odpadu. Jestli chcete vidět v akci Biggse, vraťte se raději k těm Prcičkám, s Alyson Hannigan mu to stejnak šlape lépe. Pokud si chcete užívat pohledů na Islu Fischer, zvolte raději Nesvadbovi. Oba dva filmy jsou rozhodně příjemnější variantou na to samé a přinejmenším v Nesvadbových si nikdo neroztírá obsah nosní dutiny po obličeji a to dokonce ani náhodou ne.