Walk Hard: The Dewey Cox Story

Další z řad parodii. Protože jsem poslední dobou neměl na tento žánr moc štěstí, tenhle film jsem si musel pustit. Když se totiž parodují filmy jako: "Ray" nebo "Walk the Line" a slavné hudební osobnosti ztvárňují slavní herci, nesmí mi to uniknout. Když jsem se totiž podíval například kdo zde hraje členy skupiny Beatles, tak mě to vyděsilo, až mě to pobavilo a bylo rozhodnuto. Nevěřil jsem v Johna C. Reillyho tak, jako jsem nevěřil, že bylo správné dát film do rukou Jakea Kasdana, režiséra podprůměrné komedie "Orange County". Jelikož byl ale pod scénářem podepsán Judd Apatow, nebyla moje nedůvěra ve fïlm zase až tak silná a námět zněl tak šíleně, že bych se na film stejně dříve či později podíval. Musím režiséra Kasdana pochválit za to, jak zvládl ztvárnit jednotlivé období, kdy se film odehrává. Rovněž musím pochválit Apatowa, jak pěkně měl příběh vymyšlený a jak elegantně do něho zapojil všechny postavy a scénky, protože pro mě to byla první parodie, u které jsem si uměl živě představit, jak těžké muselo být zakompenzování všech postav a fórků do příběhu. Ovšem, je toho hodně co lze filmu i vyčísr. Některé fórky byly třeba značně přestřelené, až jsem nechápavě kroutil hlavou. Hlavou jsem kroutil i když John C. Reilly hrál čtrnáctiletého Deweyho Coxe. Taky je potřeba uznat, že většina vtípků byla značně přestřelená, vyhnána do extrému či by naopak některé potřebovaly i vybrousit. Jenže když si vzpomenu na scénu, kdy Deweymu začal fungovat čich, scénu s detoxem a nebo na scénu s Beatles, musím se usmívat i teď. Navíc ústřední písnička "Walk Hard" je chytlavá a i její rapová verze mě pobavila. :D Avšak lhal bych, kdybych neřekl, že jsem od filmu čekal něco víc. Tvůrci diváky prostě připravily na to, jaká to bude veliká pecka, ale nakonec tak veliká nebyla. Herci však nezklamali. John C. Reilly to měl asi nejtěžší, protože jeho postavy se týkala většina vtípků a když né všechny byly právě dobré, docela to hatilo jeho snahu nějak hrát. Stejně jsem si na něho však po celou dobu filmu nemohl zvyknout, takže mě spíše potěšili herci ve vedlejších postavách, než Reilly samotný. Proto jsem si třeba scénky s Jennou Fischer, Jackem Whitem, Jackem Blackem, Paulem Ruddem a dalšími užíval efektivněji. Jedním dechem: "Parodie, která není až tak povedená, ale předem zavrhovat si taky nezaslouží. Apatow vymyslel pár opravdu dobrý momentů, scének a gagů. Jenže film alespoň mě nedal to, co jsem očekával!" Podíval bych se i na dvouhodinový director's cut, možná bych potom filmu i zvednul hodnocení. Teď mu ale dávám silnějších 60 %.

hrůza

Můj názor rozhodně nemůže být objektivní, protože jsem z filmu viděla přesně čtrnáct minut.
A mám pocit, že to byl nadlidskej výkon.
Snažila jsem se, ale fakt sorry, větší pitominu jsem neviděla hezkejch pár let... :-(

Parodie na životopisné snímky jako jsou Ray, Walk the line nebo The doors!To byl asi jediný důvod proč jsem chtěl na tento snímek kouknout!A jelikož mám tyto snímky opravdu nakoukané našli se zde i místa kdy jsem se u Walk hard docela slušně bavil!Nicméně na to jaký, že měl tento snímek potenciál jsem byl zklamaný!Hlavně režie byla špatná a těch pár povedených vtípků to nezachrání ani náhodou!Opravdu to mohla být parodie která vážně pobaví, ale tady to spackala jak výše zmíněná režie tak také scénáristé kteří zcela určitě mohli vymyslet něco mnohem vtipnějšího a, že se jim v těchto tří snímcích nabízelo prostoru pro zasměšnění scének které by hlavně fanoušci těchto filmů velice odcenili!Ještě, že zde byla ta hudba která je velice chytlavá a zejména titulní píseň Walk hard mě bude pronásledovat ještě hodně dlouho!Mno nic...nedá se nic dělat nepovedlo se a já byl vcelku zklamán.Nicméně abych zase nehanil tolik...nemohu říct, že bych se vyloženě nudil!