Carl Fredricksen: Zahrajeme si hru, kdo vydrží být nejdýl zticha.
Russell: Moje máma tu hru miluje!

Russell: Bolí mě loket a bolí mě koleno a chce se mi na záchod...
Carl Fredricksen: Russelle, ptal jsem se tě před deseti minutama.
Russell: To se mi ještě nechtělo!

Russell: Chytil jsem toho špačka. Sledoval jsem ho až pod vaší verandu. Nebo aspoň myslím, že to byl špaček. Byl takový chlupatý a měl dlouhý ocas.

Russell: Kevin je Kevina?

Russel: Dobré odpoledne, jmenuji se Russel, jsem malý průzkumník divočiny, kmen 54 vodní chýše 12, mohu vám s něčím pomoci?

Russell: Divočinu jsem si představoval úplně jinak.
Carl Fredricksen: A jak?
Russell: V knížkách je popsaná úplně jinak... Tahle je taková divoká.

Russell: Prosím, necháme si ho?
Carl Fredricksen: Ne!
Russell: Vždyť řekl, že vás má rád!