INFORMACE O FILMU

Film Vtáčkovia, siroty a blázni natočil Juraj Jakubisko podle námětu a scénáře, na němž spolupracoval s českým spisovatelem a současným rabínem Karlem Sidonem. Tento tandem doplnil vynikající kameraman Igor Luther a spolu vytvořili dílo, které je podle Jakubiska první částí „trilogie osudu a štěstí" (druhou je film Sedím na konári a je mi dobre z roku 1989 a trilogii uzavírá film Lepšie byť bohatý a zdravý ako chudobný a chorý, natočený už po pádu komunistického režimu v roce 1992).

Děj filmu sa odehrává kolem roku 1968, přičemž historický čas a prostor vstupují do děje prostřednictvím různých čitelných odkazů, například busty M. R. Štefánika či mohyly M. R. Štefánika na Bradle. Film vypráví příběh tří postav - Andreje, Yoricka a Marty, resp. tragický příběh lásky dvou mužů k jedné ženě. Do Marty se zamiloval Yorick a měl s ní milostný vztah, jeho kamarád Andrej na Martu žárlil. Vnímal ji jako důvod, proč se od něj Yorick vzdaluje. Všechno se změnilo poté, co byl Yorick uvězněn - Andrej se s Martou sblížil, a když se pak Yorick vrátil z vězení, zaujal paradoxně „původní" Andrejovu pozici v trojúhelníku a začal žárlit na Martu. Tento složitý milostný vztah neměl perspektivu a skončil tragicky. Yorick zabil Martu a potom spáchal trojitou sebevraždu: na krk si připevnil lano s těžkou bustou Štefánika, zapálil se a skočil do řeky.

Film Vtáčkovia, siroty a blázni se zrodil v krátkém období liberalizace v Československu a dá se říci, že s atmosférou doby vzniku koresponduje. Trojice hlavních postav žije život jako hru, která sice končí tragicky, ale hrou zůstává do konce. Práce pro ně moc neznamená, žijí ze dne na den, minulost je příliš nezajímá, budoucnost netrápí. Vždyť i film otevřeně přiznává, že je jenom filmem a ne obrazem skutečnosti, je hrou svobodných lidí, pro něž je svoboda nejvýznamnější hodnotou.

(Peter Michalovič, 36. LFŠ 2010)

ŠTÁB

OBSAZENÍ