INFORMACE O FILMU

Čtyři muže - pilota dopravního letadla Marcella (Marcello Mastroianni), majitele restaurace a vynikajícího kuchaře Uga (Ugo Tognazzi), televizního pracovníka Michela (Michel Piccoli) a soudce Philippa (Philippe Noiret), rozdílných povah, rozličných povolání spojí jeden společný víkend s cílem užrat se k smrti.

Philippovo sídlo na odlehlém okraji Paříže má uvnitř i na zahradě mnoho připomínek minulých staletí, jakoby jiné civilizace a kultury. Tam se začnou přátelé oddávat zaryté, sveřepé, sebeničivé žranici. Přidá se k nim tělesnými proporcemi štědře obdařená učitelka Andréa, která původně jenom přivedla žáky, aby jim ukázala kulturní pozoruhodnosti včetně lípy, pod níž kdysi psával své verše Boileau, autor Umění básnického. Jenomže zůstane, podílí se na jejich kulinářských orgiích a postupně se s nimi též pomiliskuje. Dostaví se ještě tři povětrné děvy, ale průběh událostí je vyděsí, takže uprchnou. Jeden muž za druhým umírá, nakonec zůstane jenom Andréa...

Co bude dál, co si Andréa počne uprostřed zvratků, výkalů a s dvěma mrtvolami v mrazničce? To nevíme, a také na tom už nezáleží. Celé do absurdnosti dohnané líčení sebevražedné žranice má být podle režiséra Ferreriho křivým zrcadlem nastaveným moderní konzumní společnosti. Čtveřice mužů se záměrně, zarputile a důsledně přejídá k smrti uprostřed připomínek minulých dob, které zřejmě patří nenávratné minulosti. A aby bylo zběsilé sebeničení jednolité, ničím jiným ovlivňované, vidíme sice na plátně spousty jídla (ale i sex), nikoliv však alkohol, jehož konzumace by mohla zčásti vysvětlovat počínání našich hrdinů.

Velká žranice se promítala roku 1973 na festivalu v Cannes, kde vyvolala rozruch. Zanedlouho ji uvedlo současně kolem dvaceti pařížských kin a před nimi se zpočátku tvořily dlouhé fronty. Ohlas ve francouzském tisku byl velmi nejednoznačný, jeho škála sahala od pohoršení až po velmi kladné přijetí.

Ocenění:

MFF v Cannes ´73 (Francie):
- Cena poroty FIPRESCI.
- Nominace na Zlatou Palmu.

ŠTÁB

OBSAZENÍ