In the name of father

Ve jménu otce má charakteristiky, které mám u filmů ráda - silný lidský příběh, který je umocněn tím, že je natočen podle skutečnosti. Film pokládá závažné otázky, jež by měly zahýbat každým člověkem, ba celou společností. V jeho čele stanul úžasný Daniel Day-Lewis, o jehož kvalitách jsem dlouhodobě přesvědčená, a přitom jsem mu doposud věnovala málo času a prostoru. Snímek, který mě zasáhl, mi ale přesto nenabídnul tolik emočně vypjatých chvil, abych díky tomu šla s hodnocením výše. Tvůrci se snažili nenatočit slaďárnu, ale spíše film, který má hloubku. Za to je potřeba ocenit je. Vše ještě umocňuje nastíněný komplikovaný vztah otce a syna. Jenže když to vezmu kolem a kolem, právě ta absence hollywoodského patosu mu zřejmě trochu sráží vaz.

Po všech těch ohlasech v tom bohužel vidím maximálně jen čistý průměr. Ničím výjimečná podívaná, tradiční pojetí nespravedlnosti a očištění. Složka s velkým nápisem "neukazovat obhajobě" snad musela být vtipem, soudní jednání také tak působila, ale to je kámen úrazu snad každého filmu. Film o neprávem odsouzených lidech v době terorismu. Aktuální i dnes, ale co z filmu samotného? Víme, že se něco takového stalo, děje a bude zřejmě dít. A to je asi jediné, co vám tento film dá. Stejně tak si to můžete přečíst na wikipedii, působivost bude podobná a informací bude víc. Jako film to prostě selhalo, jako pomník to možná obstojí. Pokládejte věnce, já na to nejsem.

Tak to vidím já...

Kam se hrabe Shawshank? Ve jménu otce má hloubku, myšlenku a tíživost, jakou má málokteré vězeňské drama. I když oproti právě Shawshanku má výhodu s reálným dějem a hromadnějším obsahem než jen vězení. Životní výkon Day-Lewise a výborná atmosféra, kdy musíme hrdinům přát vítězství, žene tohle daleko před přeceňovanou Darabontovu "slaďárnu" a i když ani Ve jménu otce není dokonalý film, rozhodně je vysoce nad průměrem.

Spravedlnost skutečně neexistuje a je to pouhopouhé slovo do větru. Své o tom ví i hrdina tohoto snímku, který vychází ze skutečné události a o to víc je šokující. Vyšetřovatelé se prostě rozhodli, že když nejsou schopni najít skutečného viníka atentátu, tak to odnesou nevinné oběti. Pod nátlakem z nich vymámili svědectví a nevinní jsou posazeni do chládku. Role hlavního hrdiny se svou pověstnou vervou ujal Daniel Day-Lewis. Skvěle sehrál nejen rozverného floutka, který nic neřeší, ale později i neprávem obviněného vězně, který se snaží z vězení dostat a dokázat světu svou nevinu. Daniel je pro každou svou roli ochoten podstoupit náročnou přípravu a proto vypadá vždy tak přesvědčivě. Pete Postlethwaite, v roli Guiseppe Conlona, otce hlavního hrdiny, je rovněž přesvědčivý a ačkoli mě nikdy žádná z jeho rolí nepoložila na lopatky, tak musím uznat, že díky této si ho vážím. Na mě Ve jménu otce hluboce zapůsobil, především do nebe volající nespravedlnost, které je nakonec učiněno zadost propuštěním Gerryho z vězení, sice po mnoha letech, ale lepší pozdě nežli nikdy. Trojlístek Daniel a Pete doplňuje Emma Thompson, která docela nečekaně projevila talent pro roli zarputilé právničky. Ačkoli tedy filmy tohoto typu nevyhledávám, tentokrát jsem nešáhla vedle. Za originalitu, surovou pravdu o „spravedlnosti“ a pravdě nemůžu jinak, než dát 80%, které dokonale vystihnou kvalitu tohoto snímku.

*****

O případu Guilfordské čtyřky jsem neměl ani páru, ale díky tomuto filmu jsem s ním plně obeznámen a musím říct, že Ve jménu otce jej prezentuje velice dobře! Příběh je vynikající! Sice je pravda, že takových to témat už pár k vidění bylo, ale tím, že je to skutečný příběh, tak je samozřejmě originální! Je to spíše politické drama, které poukazuje na ÚMYSLNÉ pochybení správního systému, buhužel, s těmi nejhoršími následky které mohou být - odsouzení nevinných! Navíc, rodina Conlonových mi byla tak sympatická a proti obrovské přesile tak bezbranná, že jim musí fandit prostě každý! Ještě k tomu, když divák už od začátku ví, že jsou nevinní a jen se dívá, jak to na ně ušijí! Snímek nenabízí jen žvásty a bláboly, jak to bývá u politických dramat, ale také docela dost zajímavé akce, díky vězeňskému životu odsouzených, který dostal překvapivě dost prostoru ve filmu! Také díky skvělým hereckým výkonům Daniel Day-Lewise, Peta Postlethwaita a závěrečným výstupem Emmy Thompson, se z tohoto filmu stává výrazně nadprůměrná podívaná, tak nechápu, proč se tomuto snímku na našem webu příliš nedaří! Skutečně si to zaslouží! Průměrné hodnocení ukazuje, že film není pro každého, obraz jeho kvality se odráží spíše z hodnocení v názorech :-)

Pier

Nejlepší film Daniela Day Lewise, ale musím přiznat že je to poprvé co je samotný herec až na druhé „koleji“…Vždy to bylo tak že Daniel vyčníval nad vším ostatním, co dělalo z filmu film…Ve jménu otce je dokonalý příběh který se zakládá na pravdě a ještě lepší je styl samotného natáčení…Vše je podáno úplně jako na dlani ale zároveň zakryté rouškou pravdy, snímek má přes dvě hodiny a za tu dobu vidíme patnáct let života ve vězení, ano další film s vězeňskou tematikou, ale přesto na mě působil jinak, víc drsněji…Několikrát se divák přistihne se slzami v očích aniž by si to zprvu vůbec uvědomoval…Neuvěřitelný a syrovými emocemi doslova nabitý Daniel Day-Lewis a ještě lepší Jim Sheridan, režisér je sám z Irska tak natočil film který ukazuje Angličany jako bezohledné tyrany kteří nemají smysl pro spravedlnost, nevím jestli takhle se natáčí životopisný film ale kouká se na to dokonale…Oba nominovaní na Oscara a oba odešli s prázdnou – bohužel…Je tu i pro mě jedna neobyčejná scéna, při které jsem měl husí kůži po celém těle a slzy v očích dokud scéna neskončila a i po tom jsem ještě pociťoval lehké mrazení…Celkově musím říci, že má film opravdu hodně velkou sílu a rozhodně stojí za podívání!!!