Ještě jsem snad neviděl tak rozdílné povídky v jednom celku. jednička je prostě skvělá, má to vtip, spád, naproti tomu druhá povídka snad ani není povídka. Není zde nic, co by mělo zaujmout a být natočená samostatně tak má snad mínusové hodnocení. To snad ani tvůrci nemohli myslet vážně. Třetí je takový běžný standard. Škoda, že nebyla natočena jen ta první a delší.

Sophia Loren

Děj všech tří povídek je zajímavý, ale nejzábavnější je první povídka, která také zavede do nejzajímavější doby a prostředí.

80 % za první povídku, 60 % za druhou, 90 % za třetí... průměrně prostě nadprůměr 80 %.
Duo Sophia + Marcello nemůže zklamat. Není snad na světě známější italské herce, navíc aby spolu tolikrát hráli. Oba dva jsou typově výrazní, krásní - ačkoli upřímně, navrch má vždy živočišná a neuvěřitelná Sophia Loren.
První povídka o ženě, které kvůli tomu, aby se nedostala do lapáku, pořád rodí děti, je asi nejznámější - a nejvtipnější. Druhá je na vážno - je zajímavou sondou do světa bohatch snobů - sice mne moc nezaujala dějem (v podstatě žádným), ale má zajímavé myšlenky. Ačkoli boháči / snobové mohou říkat (hlavně vedle méně bohatých, zvláště přátel), že vlastně nemusí mít drahé šperky, auta, kožešiny, když dojde na věc, dokážou svými činy, že tomu je naopak. A že se prostě s nesnoby nemohou družit. Půvabné jsou pro mě momenty, kdy Sophia dvakrát narazí do auta před ní a normálně zase odjede - to by se dneska asi stát nemohlo... No a třetí povídka... Ta je vtipná a půvabná jako ta první! Možná ještě více! Marcellovi přejete, aby si už už konečně vrznul, protože je neskutečně roztomilý. A postava staré babky sousedky taky. No a Sophia... nebudu se opakovat, je prostě živočišná tak, že zabere celé plátno...