RECENZE FILMU

K Vánocům patří sníh. To je taková zažitá tradice, která ovšem začíná postrádat atraktivitu. A tak si američtí filmaři řekli dost a vytvořili hit letošních Vánoc - 3D sníh. A 3D sníh je naprostá paráda, okouzlí vás, můžete si na něj sáhnout, ale rozhodně vás nebude studit a zůstanete suší.

Vánoční koleda zobrazuje zkrátka Vánoce tak, jak mají vypadat. Žádná brečka na ulicích, rozhodně vzduchem neprolétá déšť, lidé jsou veselí, šťastní, nikdo se nestresuje, i když možná nebude mít večer co do úst. Na ulicích se zpívají koledy a nikdo nemá špatnou náladu...

Tedy až na Ebenezera Vydřigroše. Nemá rád nic jiného než peníze. Protože peníze jsou peníze a rozloučit se jen s jediným halířem je tak těžké a stojí to tolik sil. A na Vánoce nevyděláte, zaměstnanci klidně požadují placené volno, lidé bez rozmyslu utrácejí, někteří dokonce žebrají ve jménu charity a hňup synovec si dovolí Vás zvát na večeři!

Jenomže být dobrým kapitalistou nejde do nekonečna. Může se stát, že zemřete samy, že vám nikdo nepřijde na pohřeb, že skončíte v pekle. Pokud máte štěstí, navštíví vás duch Vašeho mrtvého společníka, který předznamená návštěvu dalších tří duchů - duchů Vánoc.

Jistě nemusím dále rozepisovat starou klasiku Charlese Dickense, která byla již mnohokrát adaptována. Např. velice známá je Mickeyho vánoční koleda se strýčkem Skrblíkem a Mickey Mousem. Jak prohlásil Robert Zemeckis v propagačních videích, jedná se o nejlepší příběh s cestováním v čase. Neznat ho tedy, by byla obrovská škoda. A kdo jiný to může vědět lépe, než režisér kultovního Návratu do budoucnosti. Moderní stroj času sice vyměnil za starý Londýn, ale ten oprášil opravdovými technickými vychytávkami. Nejde pouze o už běžné 3D, ale také o zcela unikátní animace herců, jejichž mimika a obličeje jsou převedeny do animovaného světa. Ano, i to je již ohrané, přeci jen samotný Zemeckis je v tomto ohledu velmi zkušený, vzpomeňme na předchozí Polární expres a Beowulfa. Ovšem technický pokrok je znát, opravdovost je patrnější z každého záběru a hlavně Jim Carrey v rolích Ebenezera Vydřigroše (dětství, mládí, důchodový věk) a duchů je jedinečný. Starý Londýn na vás dýchá svoji věrností, ukazuje sociální rozpory a nepodbízivě diváka šokuje i mu dává možnost nadechnout jedinečnou vánoční atmosféru.

Ovšem nic není dokonalé a čím více si upravujete své plastové 3D okuláry, více se vrtíte v sedačce a slyšíte častější chroupání popcornu, je jasné, že film postupem času začíná ztrácet dech. To jak si Ebenezer Vydřigroš uvědomuje, jak špatným člověkem byl, a že v mládí dokázal žít mnohem lépe, je sice zábavné a mravně poučné, ale také velice natahované, což příběhu moc nesvědčí. Navíc jako divák příliš nevěřím svým očím, když se z minuty na minutu stává z Ebenezera Vydřigroše, toho úlisného, sarkastického a prohnilého chlapíka, který veřejně deklamuje smrt slabým a chudým, jakýsi senilní, plačící a soucitný "Ebenezer Vemsigroš". Ne, že by jeho proměna nebyla příjemná nebo dokonce vítaná. To ano, protože starý Eby (jak mu říkám důvěrně) byl někdy vážně k nevydržení, ale proč tak hr? Větší psychické hrátky by přeci mohli zbavit nudy i ten trochu pokulhávající střed. Ano, naštěstí jen střed, protože závěr už je zase výborný, dokonce po temném až hororovém začátku pro odrostlejší a odolnější děti veselý, komediální a pohádkový.

Pro oko diváka je film velice lahodný: příjemná animace (Polární expres byl tak trochu děs a bída), příjemné zpracování, příjemná vlající kamera, kterou doplňují pěkné 3D lety a 3D úprky, které nikterak neruší a i bez nich bude bezpochyby film fungovat (třeba na DVD). Všechno podkresluje příjemná hudba Alana Silvestria a znamenití herci. A že je to opravdová plejáda. I když je film nadabovaný rovněž pro kina, můžete alespoň podle animovaných obličejů tipovat, kdo stál předobrazem. A že je to většinou velice svízelné. Colin Firtha v roli synovce poznáte lehce, kdo viděl Lemony Snicketa tak i Jimma Carreyho. Ale poznat třeba Garyho Oldmana bez předchozí nápovědy, to už je kumšt.

Můžu říct, drazí a milí, že jsem se bavil. Sice ne stoprocentně a pořád, ale byla to příjemná hodinka a půl. Ovšem přes všechny klady bych už zase konečně uvítal, kdyby se Robert Zemeckis vrátil zpátky na zem a natočil zase nějaký opravdový hraný film ve stylu Forresta Gumpa, například.