hrabě Dracula: Úspěch!
Viktor Frankenstein: To jste vy, hrabě!
hrabě Dracula: Již jsem přestával doufat, Viktore. Je škoda, že váš velký triumf narušuje taková maličkost, jako je vykrádání hrobů.
Viktor Frankenstein: Já vím. Musím odsud pryč!
hrabě Dracula: Kam chcete utéct, Viktore? Vaše prapodivné experimenty z vás učinily ve většině civilizovaných zemí psance.

Viktor Frankenstein: Odvezu ho někam, kde ho nikdo nenajde!
hrabě Dracula: Ne, Viktore. Přišel čas, abych se vlády nad ním chopil já.
Viktor Frankenstein: Jak to myslíte?
hrabě Dracula: Proto jsem vás sem pozval. Dal jsem vám tento hrad, vybavil jsem vám laboratoř.
Viktor Frankenstein: Říkal jste, že mé práci věříte.
hrabě Dracula: A to je pravda. Ale jelikož to je, jak jste sám podotkl, triumf vědy nad Bohem, je třeba, aby sloužil mému účelu.

Viktor Frankenstein: Panebože! Raději bych se zabil, než abych něčemu takovému posloužil.
hrabě Dracula: Nebudu vám bránit. Váš už nepotřebuju, Viktore. Potřebuju jen jeho, on je ke všemu klíč.
Viktor Frankenstein: Nikdy bych nedovolil, aby byl použit k něčemu tak strašlivému.
hrabě Dracula: Já ano.

Viktor Frankenstein: Igore! Pomoz mi!
Igor: Byl jste ke mně tak hodný, doktore. Pozorný. Starostlivý. Ale on mě platí.

Viktor Frankenstein: Ustupte!
hrabě Dracula: Mě nemůžete zabít, Viktore.
(Nabodne se mu na meč.)
hrabě Dracula: Já již mrtvý jsem.

Van Helsing: Dobrý večer.
pan Hyde: Jste kus chlapa. Vás nebude snadné strávit.
Van Helsing: To by mě vážně mrzelo.

Van Helsing: Doktore Jekylle, hledají vás Rytíří Svatého řádu...
pan Hyde: Teď jsem pan Hyde!
Van Helsing: ...pro vraždu dvanácti mužů, šesti žen, čtyř...
pan Hyde: Dětí, třech koz a pro ošklivý masakr na drůbeži.

pan Hyde: Tak vy jste ten skvělý Van Helsing.
Van Helsing: A vy jste vyšinutý psychopat.
(Hyde si potáhne z doutníku a vyfoukne na Van Helsinga kroužek.)
pan Hyde: Každý máme něco.
(Típne si doutník o jazyk a sní ho.)

Van Helsing: Moji nadřízení si přejí, abych vás přivedl živého, a oni se pokusili extrahovat vaše lepší já.
pan Hyde: Tím jsem si sakra jistý.
Van Helsing: Já osobně bych vás raději zabil a celé to odpískal. Tak to necháme na vás.
(Hyde dělá, že přemýšlí.)
pan Hyde: Pusťme se do toho.

(Van Helsing uřízne Hydeovi ruku.)
pan Hyde: Ne, ne, ne!
Van Helsing: Tohle asi nepotěší.

pan Hyde: Ach, ta Paříž. Pojďte sem! Vsadím se, že oceníte ten nádherný výhled. Velice mě těšilo. Sbohem.
(Hodí Van Helsinga ze věže Notre Dame.)

Van Helsing: Dejte mi rozhřešení, Otče...
kardinál Jinette: Zhřešil jsi. To ti jde velmi dobře. Rozbil jsi rozetové okno.
Van Helsing: Nechci být malicherný, ale to okno rozbil pan Hyde.
kardinál Jinette: Bylo ze třináctého století! Staré víc jak šest set let! Za to bych ti dal týden v pekle.
Van Helsing: To by byla příjemná změna.

kardinál Jinette: Aby sis to nevykládal špatně. O tvých výsledcích není pochyb, ale tvoje metody poutají příliš mnoho pozornosti. Vývěsky, že jsi hledán, nás netěší.
Van Helsing: Myslíte, že mě těší být nejhledanějším mužem v Evropě? Proč mi s Řádem nepomůžete?
kardinál Jinette: Protože neexistujeme!
Van Helsing: Tak já taky ne!

kardinál Jinette: Když jsme tě našli polomrtvého na schodech tohoto kostela, věděli jsme, že budeš poslán vykonávat Boží dílo.
Van Helsing: Proč je nevykonává sám?
kardinál Jinette: Nerouhej se!

kardinál Jinette: Bez nás by se svět ocitl v temnotě. Vlády a říše vznikají a zanikají, ale my chráníme lidstvo před nebezpečím již od nepaměti. Jsme poslední obranou proti zlu, o jehož existenci nemá lidstvo ani ponětí.
Van Helsing: Pro vás jsou tyhle zrůdy jen zlo, které je potřeba vymítit. Ale já stojím u jejich smrti, kdy se stávají zase lidmi, jimiž byli.
kardinál Jinette: Pro tebe je to zkouška víry.

kardinál Jinette: Potřebujeme, abys jel na východ, až do Rumunska. Je to prokletá země, sužovaná strašidelnými tvory. Velí jim jistý hrabě Dracula.
Van Helsing: Dracula?
kardinál Jinette: S něčím takovým ses ještě nesetkal. Před čtyřmi sty padesáti lety transylvánský kníže jménem Valerius Starší přísahal, že nikdo z jeho rodiny nevstoupí do nebe, dokud nepřemůžou Draculu. To se jim nepodařilo. A rodina jim pomalu dochází. Jeho potomek, Boris Valerius, král cikánů. Zmizel téměř před dvanácti měsíci. Jeho jediný syn, princ Velkan, a jeho dcera, princezna Anna. Jestli zemřou dřív, než se jim podaří přemoci Draculu, neprojde devět generací jejich rodiny svatopeterskou branou. Po více než čtyři století brání tato rodina naše levé křídlo. Obětovali své životy. Nemůžeme je nechat sklouznout do očistce.
Van Helsing: A proto posíláte do pekel mě.
kardinál Jinette: Svým způsobem.

Carl: A, tady jsi. Přivedl jsi Hydea zpět, nebo jsi ho zabil? Zabils ho, proto se zlobí. Když máš někoho přivést zpět, nechtějí jeho mrtvolu. Ups! Máš špatnou náladu. Pojď.

Carl: Tys upíra ještě nehonil.
Van Helsing: Upíři, obludy, čarodějové. To je jedno. Nejlepší jsou vaření.
Carl: Ne, všichni nejsou stejní. Upír není čaroděj. I moje babička dokáže zabít čaroděje.
Van Helsing: Nikdy jsi neopustil opatství. Tak jak víš o upírech?
Carl: Čtu.

Carl: To je můj nejnovější vynález. Plynný pohon. Dokáže katapultovat šípy velkou rychlostí v rychlém sledu. Zmáčni kohoutek a drž ho. Znám historky z Transylvánie. Tohle potřebuješ. Dílo génia.
Van Helsing: Jestli to neříkáš jen ty.
Carl: Říkám to já.

(Van Helsing vezme do ruku nějakou Carlovu věc.)
Van Helsing: To je tvůj vynález?
Carl: Pracuju na tom už dvanáct let. Magma z Vesuvu se zásaditou složkou z pouště Gobi. Jedinečná záležitost.
Van Helsing: K čemu to je?
Carl: Nevím, ale určitě to bude mít úspěch.

Carl: Využij svou fantazii.
Van Helsing: Ne. Využiju tu tvou. Pojedeš se mnou.
Carl: To ať mě teda svatá hlava...
Van Helsing: Ty kleješ. Ne moc dobře, ale jsi přece mnich. Neměl bys klít vůbec.
Carl: Vlastně jsem pořád jenom fráter. A klidně můžu klít. Sakra!

Carl: Co si pamatuješ?
Van Helsing: Teď ne, Carle.
Carl: Něco si pamatovat musíš.
Van Helsing: Pamatuju si, jak jsem bojoval s Římany v Masadě.
Carl: To bylo v roce sedmdesát tři po Kristu.
Van Helsing: Ptal ses.

Carl: Proč je vlastně tak nutné toho Draculu zabít?
Van Helsing: Protože je to syn Ďábla.
Carl: A mimo to?
Van Helsing: Když zemře, zemře všechno co pokousal a vytvořil.
Carl: A mimo to?

(Carl a Van Helsing se otočí, jsou obklopeni davem ozbrojených vesničanů.)
Carl: Takhle to chodí vždycky?
Van Helsing: Více méně.

Anna Valeriová: Vy tam! Otočte se!
(Carl a Van Helsing se otočí.)
Anna Valeriová: Chci vás vidět!
Van Helsing: Proč?
Anna Valeriová: Tady cizincům moc nevěříme.
hrobník: Cizinci tu moc dlouho nevydrží.
(Bere Carlovi míry.)
hrobník: Sto sedmdesát centimetrů na na sedmdesát centimetrů.

Anna Valeriová: Pánové, nyní vás odzbrojíme.
(Dav výstražně přistoupí blíž.)
Van Helsing: Můžete to zkusit.
(Dav ustoupí.)
Anna Valeriová: Nepodrobíte se našim zákonům?
Van Helsing: Lidské zákony mi nic neříkají.
Anna Valeriová: Dobře. Zabijte je.

Verona: Maryško, zabij toho cizince.
Maryška: S radostí.

Aleera: Zdravím tě, Anno.
Anna Valeriová: Taky tě ráda vidím, Aleero.
(Uplyne jiná scéna.)
Anna Valeriová: Udělala jsem ti něco v minulém životě?
Aleera: Nehraj si na upejpavou, princezno. Vím, co se skrývá ve tvém roztouženém srdci.
Anna Valeriová: Doufám, že máš srdce, Aleero, abych ti do něj mohla vrazit kůl.

(Van Helsing zabil Maryšku a unaveně se usadil na schody kostele, blíží se k němu rozzuřený dav.)
dav: Zabil upíra! Zabil Maryšku! Zabil jsi Maryšku! Zabil jsi upíra!
Carl: A to není dobré?
hrobník: Upíři zabíjejí, jen aby přežili. Nejvýš dva lidi za měsíc. Teď budou zabíjet, aby se mstili.
(Dav začne bouřit.)
Carl: To jsi vždycky tak populární?
Van Helsing: V zásadě ano.

hrabě Dracula: Proč nás nenechají na pokoji? Nezabíjíme víc, než potřebujeme a míň, než na co máme právo. Mohou říci totéž o sobě? Nezdůraznil jsem snad, jak je důležité skoncovat s Valeriy? Jsme tak blízko naplnění našich snů!
Verona: Přišli jsme o Maryšku!
Aleera: Pane...
hrabě Dracula: Nebojte se, holčičky. Najdu si jinou nevěstu.
Verona: Co?
Aleera: To pro tebe znamenáme tak málo?
Verona: Copak nemáš srdce?
hrabě Dracula: Ne! Nemám srce! Necítím lásku! Ani strach! Ani radost! Ani stesk! Jsem prázdný! A budu žít navěky.
Aleera: Můj pane...
Verona: Není to tak zlé.
(Dracula se zasměje.)
hrabě Dracula: Válčím s celým světem a se všemi živými dušemi, ale brzy začne konečná bitva!

(Igor dává vlkodlakovi elektrošoky.)
hrabě Dracula: Igore!
Igor: Ano, pane?
hrabě Dracula: Proč toho tvora trápíš?
Igor: Už to tak prostě dělám.
hrabě Dracula: Pamatuj, Igore: "Čiň jiným tak..."
Igor: Než oni tak učiní mě, pane.

Anna Valeriová: Ptáte se na mnoho věcí!
Van Helsing: Většinou se ptám na dvě. Co je to a jak to zabít?

Anna Valeriová: Někteří o vás říkají, že jste vrah, pane Van Helsingu. A jiní říkají, že jste světec. Jaká je pravda?
Van Helsing: Řekl bych, že od každého trochu.
(Anna k němu přistoupí nebezpečně blízko.)
Anna Valeriová: Slíbila jsem vám sklenku.
Van Helsing: To je pravda.
Anna Valeriová: Nálevna je na konci chodby. Poslužte si.

Anna Valeriová: Transylvánci vidí jasnější stránku smrti.
Van Helsing: Ona je jasnější stránka smrti?
Anna Valeriová: Ano. Jen není tak snadné ji najít.

Carl: Proč to smrdí jako mokrý pes?
Van Helsing: Vlkodlak!
Carl: Přesně tak. Potřebuješ stříbrnou kulku!
(Háže Van Helsingovi náboje.)

(Van Helsing chodí městem v mlze, hledá vlkodlaka.)
Van Helsing: Kdo tady koho honí?

(Hrobník stojí v rakvi opřené o zeď.)
hrobník: Krásná noc. Mně je trochu těsná, ale pro vás bude přesná. Jaká souhra náhod.
(Odejde kopat hrob.)
hrobník: Vidím, že vás vlčí muž ještě nedostal.
Van Helsing: Ale snaží se. A vás to nijak neznepokojuje.
hrobník: Já ho neohrožuju. Jsem ten, co po něm uklízí. Jestli mi správně rozumíte.
Van Helsing: Na kopání hrobů je trochu pozdě.
hrobník: Na to není nikdy pozdě. Nikdy nevíte, kdy se vám bude čerstvý hrob hodit.
(Napadne Van Helsinga lopatou, ten na něj namíří pistoli.)
hrobník: Pardon. Jsem už taková povaha.
(Skočí po nich vlkodlak, Van Helsing uhne, vlkodlak sejme hrobníka, ten spadne do hrobu. Jeho lopata se zabodne do země a na její tyčku spadne jeho klobouk.)

Van Helsing: Už to není váš bratr, Anno!
Anna Valeriová: Vy jste to věděl?
Van Helsing: Ano.
Anna Valeriová: Předtím nebo potom, co jsem vám nedovolila střílet?
Van Helsing: Předtím.
Anna Valeriová: A přesto jste ho chtěl zabít.
Van Helsing: Je to vlkodlak. Bude zabíjet lidi!
Anna Valeriová: Nemůže za to! Není to jeho vina!
Van Helsing: Bude zabíjet!
Anna Valeriová: Víte, co je odpuštění?
Van Helsing: Ano. Často ho žádám.

Van Helsing: Pamatovat si ty, které jste milovala a o něž jste přišla, musí být asi horší, než nepamatovat si vůbec nic.

Anna Valeriová: Pro mě je to osobní. Jde o mou rodinu a čest. Proč to děláte vy? Co z toho máte?
Van Helsing: Nevím. Možná jde o seberealizaci.
Anna Valeriová: Co jste z toho měl doposud?
Van Helsing: Noční můry.

Anna Valeriová: Nikdy jsem nebyla u moře. (zasněně) Vsadím se, že je úžasné.

hrabě Dracula: Vlkodlaci jsou před prvním úplňkem jako utržení.

Velkan Valerius: Raději bych zemřel než pomáhal!
hrabě Dracula: Nebuďte nudný. Všichni zemřou.

Van Helsing: Už jste to někdy viděla?
Anna Valeriová: Ne. Co to je?
Van Helsing: Potomci.
Anna Valeriová: Cože?
Van Helsing: Muž se třemi nádhernými ženami čtyři sta let?

hrabě Dracula: Dokážu rozpoznat odvahu muže podle tlukotu jeho srdce. Většinou mi stačí se přiblížit a mohl bych na ten tlukot tančit. Je zvláštní, že vaše srdce je tak klidné.

(Van Helsing bodne Drákulovi kolík do srdce.)
Van Helsing: Odpočívej v pokoji.
hrabě Dracula: Dobrý den, Gabrieli.

(Draula si vyndá kolík ze srdce.)
hrabě Dracula: To je tvůj stříbrný kolík? (Zahodí ho.) Jak už je to dlouho? Tři sta, čtyři sta let? Ty se nepamatuješ, viď?
Van Helsing: Co bych si měl pamatovat?
hrabě Dracula: Jsi sám velký Van Helsing! Vyškolený mnichy a mullahy od Tibetu až po Istanbul. Chráněnec samotného Říma! Avšak stejně jako já všemi ostatními pronásledován.
Van Helsing: Rytíři Svatého zákona o vás vědí. A vy víte o mě.
hrabě Dracula: Je toho mnohem víc. Máme za sebou dlouhou historii, Gabrieli. Napadlo tě někdy, proč máš tak strašlivé noční můry? Vidíš strašné scény ze starověkých bitev.
Van Helsing: Odkud mě znáte?
hrabě Dracula: Mám ti osvěžit pamět? Říct ti pár detailů ze tvé mrzké minulosti?
(Van Helsing ho napadne krucifixem, ten Draculovi shoří v ruce.)
hrabě Dracula: Tuto konverzaci si nejspíš necháme na jindy.

hrabě Dracula: Dovol, abych se ti ještě jednou představil. Jsem hrabě Vladislaus Dragulia. (Ukloní se.) Narozen v roce 1422. Zavražděn v roce 1462.

(Draculovo potomstvo pochcípá.)
ženská: Co se stalo?
Carl: Prostě zemřeli.
(Ona mu skočí okolo krku a dá pusu na tvář.)
ženská: Jak se vám to splatím?
(Carl jí něco pošeptá do ucha.)
ženská: To nesmíte! Jste mnich!
Carl: Vlastně jsem jen fráter.
(Ženská se pousměje.)

Igor: Je mi to líto, pane. Stále to zkoušíme. Ale obávám se, že nejsme tak chytří jako doktor Frankenstein.
hrabě Dracula: Vskutku.

Anna Valeriová: Stříbrný kolík? Krucifix? Myslíte, že jsme to nezkusili? Stříleli jsme na něj, probodli ho, pokropili svěcenou vodou, probodli jsme mu srdce, a přece stále žije! Chápete to?! Nikdo neví, jak Draculu zabít.
Van Helsing: To jsem měl vědět o něco dřív.

Van Helsing: Něco tady je. A je to masožravé. Ať už je to cokoli, vypadá to na člověka. Má nohu číslo padesát. A zhruba sto šedesát kilogramů. Přes dvě stě padesát centimetrů, kulhá na pravou nohu a má tři měděné zuby.
Anna Valeriová: Jak to můžete vědět?
Van Helsing: Stojí za vámi. Utíkejte.

Anna Valeriová: Kristepane! To je Frankesteinova zrůda!
Frankenstein: Zrůda? Kdo je tady zrůda? Nikomu jsem nic zlého neudělal, a přitom mě všichni chtějí zabít!

(Van Helsing přivádí Carla ke kočáru, ve kterém je Frankensteinův výtvor.)
Van Helsing: Hlavně na něj nezírej, Carle.
(Carl uvidí Frankensteina.)
Carl: Já zírám. Je to muž?
Van Helsing: Sedm mužů nebo jejich částí.

Anna Valeriová: Transylvánští koně jsou ještě rychlejší než vlkodlak. Všechno ostatní je na vás.

(Chtějí zachránit Van Helsinga.)
Carl: Vy mě nezabijete?
Frankenstein: Jenom jestli si nepospíšíte.

(Velkan umírá.)
Anna Valeriová: Ještě se uvidíme.

(Van Helsing zabil Velkana - vlkodlaka.)
Anna Valeriová: Vy jste ho zabil! Zabil jste ho!
Van Helsing: Teď víte, proč mě nazývají vrahem.

hrabě Dracula: Jaké to je být loutkou, za jejíž drátky tahám já?
Anna Valeriová: Tuhle výměnu vám nedovolím, hrabě.
hrabě Dracula: Nemám v úmyslu vás vyměnit. A jak znám Van Helsinga, ani on nemá v úmyslu měnit. Ani jeden se nedokážeme smířit s polovičatostí.

Anna Valeriová: Mám z vás husí kůži.
hrabě Dracula: Dokázal bych toho s vaší kůží víc.

Van Helsing: Něco od tebe budu potřebovat, Carle.
Carl: A mně se to nebude líbit, že?

hrabě Dracula: Prchavý okamžik bolesti - a můžeme spolu být nažvdy.

Anna Valeriová: Netluče vám srdce.
hrabě Dracula: Možná potřebuje znovu zažehnout.

(Banda upařů veze Frankensteina.)
Igor: Máme ho, pane. Máme ho.
Frankenstein: Vy zvrácení nemrtví, pomsta bude má! "I když půjdu roklí šeré smrti, nebudu se bát zlého!" Jste jen ztracené kosti a zatracené duše! Shoříte v plamenech pekelných!

(Carlovo udělátko vylidní zámek plnej upařů.)
Van Helsing: Carle, ty jsi génius.
Carl: Génius s přístupem k nestálým chemikáliím.

Carl: Dracula nemůže oživit své děti před západem slunce.
Anna Valeriová: Západ slunce je za dvě hodiny. Hledáme ho už víc jak čtyři sta let!
Carl: Ale těch čtyři sta let jsem tu nebyl já, nemám pravdu?

(Vidí nevylíhlé potomstvo Draculy.)
Carl: To všechno jsou...
Anna Valeriová: Ano.
Carl: A v nich jsou...
Van Helsing: Ano.

hrabě Dracula: Je pozdě, příteli. Mé děti žijí!
Van Helsing: Pak jediný způsob jak je zabít, je zabít vás.
hrabě Dracula: Správně.
Van Helsing: Tak to uděláme.
(Začne se transformovat.)

hrabě Drákula: Patřím do stejné hry, Gabrieli. Nemusíme však stát každý na jiné straně hrací desky.
(Drákula se přemění a začnou bojovat.)

hrabě Drákula: Využili tě, Gabrieli. Jako mě. Ale já jsem utekl. Ty můžeš taky.
(Vlkodlak po něm skočí.)

Aleera: Anno, lásko moje, díky tvé krvi budu stále krásná. Co tomu říkáš?
(Carl Anně hodí kolík a ta ho vrazí Aleeře do hrudi.)
Anna Valeriová: Když chceš někoho zabít, udělej to a nemluv o tom.

hrabě Dracula: Copak to nechápeš? Můžeme být přátelé! Partneři! Bratři ve zbrani!
(Pustí se do boje.)

hrabě Dracula: Zmínil jsem se už o tom, žes to byl ty, kdo mě zabil? Musí to být takové břímě, takové prokletí, být levou rukou Páně. Chci jediné, Gabrieli. Život. Pokračování svého druhu. A možná vrátit můj prsten. Neboj se, Gabrieli. Neboj se. Vrátím ti tvůj život. Tvou paměť.
Van Helsing: Na některé věci je lepší zapomenout.
(Změní se ve vlkodlaka a Draculu zabije.)