Koně. Války. Soucit.

Nechci nijak bagatelizovat hrůzy válek pro různé živočišné druhy, ale tohle mě nechalo chladnou (až znuděnou). Nejsem si úplně jistá, jestli bych byla více pohnutá, kdyby byl protagonistou člověk a ne kůň, ale tohle byl jen hezky nasnímaný, přehnaně dlouhý a pramálo dynamický sled událostí, kterými jsem zůstala absolutně nedotčená. Vzhledem k tomu, že jsem nedokázala pochopit hlavního hrdinu, šly mimo mě i veškeré reakce jeho okolí, které by mohly být emocionálně bohaté, kdyby se s nimi dalo aspoň trochu ztotožnit.

Mě se to líbilo, no a co!

Není to film o válce, ale o přátelství člověka se zvířetem. Ano, kůň byl vykreslen jako dokonalá zvířecí bytost, ale kolik existuje ještě více nesmyslných snímků o až moc uvalených věcech, kterých by hlavní hrdinové nebyli nikdy schopni. Proto mi "Džouího" dokonalost nevadila. A film se mi líbil. Tečka.

Spielberg

Když pán Spielberg má touhu natočit film ,tak to prostě udělá,udělá to dobře a je jedno jestli je to jeho dominantní sci-fi,nebo válečné drama.Kolik jeho filmů bylo kritizováno rádoby kritiky a kolik lidí jsou ochotní zaplatit za lístek do kina,aby viděli Spielbergovo dílo.Válečný kůň není úplný vrchol jeho tvorby,ale opět to není film ktérý by prodělal a scela určitě si našel fanoušky.A to si myslím že je pro Spilberga to nejdůležitější.Podle mě je to pěkný film a doufám že se brzy dočkám nového Spilbergova zkritizovaného kousku :).

***

Spielbergův jakýkoli nový počin si nenechám uniknout, navíc film po delší odmlce nominovaný na Oscara, to je více než jasná volba ke shlédnutí. O to víc mě mrzí zklamání, které ze mě číší po shlédnutí. Záporné přijetí kritiků a plivání drtivé většiny diváckého publika ovšem má něco do sebe a i já musím konstatovat, že Válečný kůň se slavnému režisérovi nepovedl a vůbec mi k němu nepasuje. Spielberg je perfekcionista a jeho filmy zpravidla bývají "promakané do mrtě". Toto válečné drama je ovšem nalajnované podle zaběhnuté předlohy, kterých jsou tucty a už jen kvůli tomu se nemůže dočkat valného úspěchu. Navíc velká dávka jalových a zbytečných dialogů nikam film neposouvá. Znásobeno přepálenou stopáží 146 minut z toho vychází pro diváka nudná, v mnoha případech nezajímavá podívaná. Konec filmu tlačí na sentimentální strunu, cíleně a s částečným úspěchem, ale již "zhrzený" dojem to nijak nevylepšuje. John Williams také nijak neexceluje. Závěr? Počínaje slabým scénářem, konče nevýraznými herci, se Válečný kůň nemá o co opřít a řadí se mezi průměrné až lehce podprůměrné drama, které na Oscarech absolutně nemá co dělat (vyjímaje technických kategorií) a patří mezi ty slabší filmy Spielberga a těch tento matador opravdu moc ve svém repertoáru nemá! P.S. Hodnocená procenta jsou především za již tradičně propracované prostředí válečné vřavy.

Do sebe zahleděná patetická báchorka ve spojení s nejpovrchnějším pojetím války, jaké jsem kdy viděl. Plytkost vojenských manévrů je však do jisté míry omluvitelná, veškeré ambice na vytvoření druhého Zachraňte vojína Ryana totiž ustupují příběhu koňské Lassie, která je středobodem zdejšího vesmíru. Kůň Joey je natolik silný, chrabrý a chytrý, že se do něj okamžitě zakoukají snad všechny vedlejší postavy. Všichni v něm vidí osobnost a chovají se k němu, jak nejlépe dovedou, přičemž nezáleží na tom, jestli se jedná zrovna o Angličana, Němce či Francouze. Toto mezinárodní opojení mě však absolutně minulo. Proč mi ho má být líto více než těch, co padli vyčerpáním při tahání děl? Sám nevím… nejspíš proto, že na něj kdesi v dáli čeká kluk, který si ho umí přivolat sovím houkáním… Netřeba ani zmiňovat, jak vše skončí. Stačí vědět, že poslední sekundy jsou příkladně zalité oranžovým západem slunce… Jistě, i v tomto slzavém údolí jde pochválit kvalitní technické provedení nebo fakt, že těch mírně přemrštěných 146 minut uteče poměrně rychle, jenže když pro vás film ztrácí smysl, těžko se hledá druhá strana mince. War Horse je prostě krav… vlastně konina.

Typický válečný Spielberg + příběh o nevinném osudem zmítaném zvířeti = co z toho asi tak může vzejít? Samozřejmě že dojemný snímek aspirující na velkofilm, protože velké je tu všechno: velkolepé obrazy, hudba, výprava, kostýmy... Bohužel k velkoleposti mu chybí něco, co tentokrát nedovedu přesně popsat. Možná ještě trochu více utrpení, bolesti a strachu? Bála jsem se samozřejmě o Joeyho, celou tu dobu. Jak jinak. I na slzičky došlo. Ovšem čekala jsem větší finále a ač sice nejsem masochista a vlastně mi nedělá dobře se u filmů trápit, v důsledku skutečně více ocením film, který jde až na dřeň emocí a mačká to z vás horem dolem. Efekt je pak dlouhodobější. Jednotlivé scény Joeyho utrpení i utrpení jeho lidských přátel sice byly místy až mrazivé (například scéna s tažením děla), ale těch minipříběhů bylo vlastně vcelku až moc a možná by pomohlo, kdyby místo nějakých pěti nebo šesti byly třeba jen tři, zato silnější. Po tom všem by člověk čekal, že se Joey dostane do situace, která by byla úplně bezvýchodná a přišla by v pravou chvíli potřebná záchrana, ale prostě to rozuzlení není takového kalibru, jak bych chtěla. Ale zaplaťpánbů za to - pozor spoiler - že u našeho drahého Spielberga se člověk na ty happyendy může fakt už spolehnout, rozhodně se mi lépe usínalo. Filmařsky je to prostě typický Spielberg: perfektní válečné scény a obrazy špíny a utrpení, na druhou stranu na pohled krásné kýčovité scenérie se západy slunce... Nic proti tomu nemám a nenamítám, občas je to taky potřeba. Nevadí mi ani tolika z vás kritizované použití tolikrát již viděného a opotřebovaného motivu "ten kůň dokáže všechno". Proč by nemohl? Kdyby to měl být film podle pravdy, asi by to tak nebylo, ale co - proč bychom si nemohli jednou místo akčních hrdinů, kteří taky přežijou vše, hrát na pohádkový příběh o udatném koníkovi? Pro Spielberga mám slabost prostě stejně jako pro příběhy o zvířatech, takže jediné, co vytýkám, je větší hloubka příběhu a ano, trochu přehnanou míru patosu (Joey utíkající mezi zákopy s výbuchy granátů a děl za zády a do toho Williams, který si mě nija zvlášť nelíbil). I tak ovšem samozřejmě nadprůměr.

Hodnocení: 2 z 5 (**)

Bezkonkurenčně nejhorší Spielbergův film. Dvě a půl hodiny plné patosu a klišé, až jsem se chvílemi smál. Superkůň Joey přes noc zorá kamenité pole, při zteči proti německým kulometům nemá ani škrábanec, nepojde ani několikaletým taháním vojenské techniky. Ba co víc, nedělá mu ani problémy proběhnout skrz ostnatý drát. Prostě komedie. Hudba je přehnaně pompézní, až je to místy legrační. Výplach mozku graduje na konci, kdy jsem si už vážně připadal jako v románu od Danielle Steel. Spielberg se asi zbláznil, jinak si to nedokážu vysvětlit.

Další film ve Spielbergově režii mohl být klidně úplně o čemkoliv, protože by mě stejně neodradilo nic od osvědčené značky. War Horse, ač v překladu jako Válečný kůň moc důvěryhodně nevypadá, má pořád obrovský potenciál, protože všichni víme, čeho je Spielberg schopný. Bohužel, tento člověk mě naučil čekat hodně, čehož se mi v tomto filmu bohužel nedostalo. Tentokrát se rozhodl zfilmovat příběh z knihy, který by možná slavil úspěch tak před deseti lety. Utopický a naivní War Horse vypráví o neutuchajícím vztahu jak vystřiženého z Titaniku, kde místo ženské zaujal kůň. Přitom je celý natočený v takovém přehnaně velkolepém duchu, jako bychom v jednom kuse slyšeli „Willy, skoč!“ Velmi se mi zde líbí, že je příběh zasazený do kontextu první světové války, která byla celá ve znamení velkých změn, ale i v prakticky tom jediném, co dělalo War Horse trochu originálním, jsem našel prvky, které ještě více prohlubují neseriózní přístup filmařů. Proč zde i Němci museli mluvit anglicky… Jaký byl k tomu sakra důvod? Ačkoliv je tento film spíš o lásce v jistém slova smyslu, pořád je zde spousta scén, kvůli kterým by rodiče nenechali své děti se na War Horse dívat… Chtěl to snad Spielberg udělat pro děti jednodušší a neuvědomil si to, nebo považuje snad diváky za neschopné číst titulky? Ale co já vím, třeba chtěl, abychom vnímali rozdíl mezi britskými a německými uniformami… Tak jako tak, němčina by tomuto filmu stejně moc nepomohla. Děj, v němž se každý, kdo přijde s koněm do kontaktu, najednou mění na jemnocitného lidumila, dělá z kontextu první světové tak trochu šaškárnu. Byl jsem rád, že jsem viděl pár známých tváří a vcelku oceňuji, že zde tvůrci neměli problém nechávat je i předčasně odejít z obrazovky, ale z celkového výsledku dobrý dojem nemám. War Horse nemá v roce 2011 co dělat. Stokrát ohrané motivy a klišé oddaný kůň neoživí…

Je zaujímave, že práve tento režisér je vo svete možno aj najviac známy. 2 skvelé filmy mu nikto neberie, ale zvyšok je len podpriemer a potom sú tu ešte také filmy, ako napr. War Horse. Biznis je biznis a bohužiaľ povesť je ďaleko pred realitou. Samotný film mi miestami pripomínal klasiky ako Zachráňte Willyho. Dosť otrepaná mi prišla kĺzavá kamera, ktorá brala hercov odspodu. Film je dosť pritiahnutý za vlasy, naivný a rozprávkový. Samozrejme, že nie každy to zhltne, ale všetko je tu dané náročky, len tým pádom režisér zúžil okruh obľúbencov na deti a mládež a možno ešte ženy (všetko absolútne bez urážky). Práca so zvieratami bola pozitívom a takisto film niesol zopár pekných myšlienok, ale to bohužiaľ nestačí. Omnoho radšej by som si pozrel pôvodnú divadelnú hru, ktorá má asi ďaleko od tohto gýču. Dúfam, že tomuto filmu neudelia veľa cien...

Musím se přiznat, že toto je moje úplně první písemná a veřejná reakce na nějaký film, který jsem kdy viděla a že jich je požehnaně. Vyprovokoval mě k němu film pro mne kdysi Pana Režiséra. S lítostí jsem musela zkonstatovat, že nám pan režisér trochu zesenilněl. Tedy, tak trochu víc. I když ve skrytu duše si moc přeji, aby pan Spielberg vydal místopřísežné prohlášení, že tímto filmem jen zaháněl na stará kolena nudu či si nutně potřeboval ukojit touhu po vytvoření jakési pseudopohádky pro batolata otrlých koňáků či chtěl vidět slzy manželky britského prince na filmové premiéře, a že s pořádným filmem ještě někdy vyrukuje.

Joey je koník bezesporu nádherný, nicméně to je asi tak vše, co lze filmu pochválit. Vzhledem k tomu, že se v prostředí koní již nějakou dobu pohybuji, tak byť existují velmi vnímavé a superinteligentí koňské exempláře, tak nikde na světě nenajdete koně, který by byl převtělením megaempatického poloboha, jak zde byl Joey ztvárněn.
Po třech minutách přemlouvání by se vám rozhodně nepodařilo dostat žádného koníka, který ještě k tomu nebyl nikdy obsednut, jen tak do chomoutu. To by se vám vysmálo i tisíc Redfordů - zaříkávačů. A to se prosím povedlo Albymu, kterému se ještě před pár týdny nepodařilo nalákat hříbě na voňavé jablko. Ano, pomiňme, že matka-kobyla to Joeymu hrabáním kopyta zakázala a maminky se přece poslouchat musejí.
A podobnými nesmysly se to hemží doslova na každém filmovém políčku. A to nejen nesmysly ale i všudypřítomnou patetičností a hloupými dialogy mezi lidmi, koněm a člověkem, dvěma koni nebo dokonce mezi koněm a husou. A už vůbec nemluvím o dvou znepřátelených vojácích, kteří si v pauze mezi bitvami dali konverzační a rádoby vtipnou přestřelku nad dvěma bílými vlajkami míru.

Na filmu mi také velmi vadí, že si člověk ani není schopen utvořit nějaký vztah k lidským charakterům, takže mi je úplně jedno, že ten je zabit v boji, tamhleti zastřeleni za dezerci, tahle se možná na koňském hřbetě zabije taky. V podstatě nemáte ani možnost poznat Albyho, který se objevuje na začátku filmu a pak se najednou vyloupne až ke konci ve válečné vřavě. I když možná dobře, protože prodloužení filmu by znamenalo jen další prodlužování divákových muk. A tak spíše sympatizuji se zlým německým bezcitným velitelem a obdivuji, s jakým klidem si pokuřuje svůj doutník a zároveň nechává zastřelit umírajícího koně. Ne, nebojte, neprozradila jsem pointu, šlo jen o jakéhosi bezvýznamného koně-pěšáka. Ano, začínám si už trochu utahovat, ale ono po zhlédnutí tohoto filmu opravdu nelze jinak.
Nikdy jsem si nemyslela, že zrovna Spielbergův kus budu považovat za - promiňte - shit.
Film je to rozbředlý a mělký. Hudba nezajímavá, milovníka soundtracků za srdce nechytající.
Nutno podotknout, že mám téměř všechny Williamsovy kousky staženy a u nemála z nich jsem několikrát i opakovaně slzela. Hlavní představitel je neatraktivní a neustále kňouravý.
Zvířecí výkony jsou nepřesvědčivé. Snad leda pochválit kameru, ale to je u Spielberga snad samozřejmost, ne?

Upřímně, víc slz jsem prolila nad umírajícím mimozemšťanem ve Válce světů.

Myslím, že kdyby se pan Spielberg spojil se studiem Walta Disney a tímto způsobem se chopil Orwellovy Farmy zvířat, tak by si možná i tu nominaci na Zlatý globus zasloužil, ale za toto dílo??? Nominace za nejlepší drama??? Leda tak Zlatou podkovu za nejlepší koňský výkon, který vyděržal a psychicky ustál natáčení celého filmu.

Hnus, hnus, hnus. A ještě jednou hnus. To nejhorší ze Spielberga, to nejhorší z toho, co nemám rád na filmech. Nabubřelá okázalost, primitivní tvorba nejlevnější působivosti aneb "Ten kůň v sobě něco má... Tu dražbu musím vyhrát, i když nemám peníze, protože nenechám vyhrát tamtoho chlapa. Vyhraju... Dlužíte mi peníze, toho koně si vezmu. Nevezmete. Zořeme pole. Nezořete, jsou tam kameny, to by nedokázal ani tažný kůň. Ale dokážeme. Pojď Joey, pojď, celá vesnice se dojemně kouká a nevěří nám. My to přece dokážeme! Jen počkáme, až Williams spustí smyčce a matce zvlhne oko. Matka kouká dojemně z okna, jdem na to, ty to dokážeš. Pluh se zakousl do země zrovna, když celá vesnice odcházela a kůň řezal kameny vejpůl. Hudba vzletně doprovázela a filmový divák si mohl opět měnit vlhké spoďáry. Tím se rozjíždí milenecký vztah koně a chlapce. Prázdnota bijící do očí, záběry koní probíhající kouřem, neustálé řeči, že tento kůň zvládne všechno. Látka na 146 minut!!! Koňská dávka jedovaté nudy, kterou přežije jen pár vyvolených a pochválit ji dokáže snad jen slepý a hluchý. Ta oranžová obloha s tmavými mraky na konci a zapadajícím sluncem, ideální tečka. Dalo se od toho čekat něco jiného? S Lincolnem se snad Spielberg vrátí do jinak u něj vzácných starých dobrých kolejí. Day-Lewis je přeci jen jiný tahoun.

Kůň

Spielberg už dnes není, co býval, ale spíše těží z dřívější slávy. To ovšem neznamená, že jeho nejnovější počiny musejí být špatné. Z Válečného koně jsem měla trochu strach. Jedni jej velebí, druzí řadí k odpadu pro všechen ten přítomný kýč. Ano, někomu může vadit líbivá hudba, obrazy krajiny jak malované, příběh místy přitažený za vlasy, mnozí tam vidí lacinost a patetičnost. Někde ve skrytu duše je chápu a zároveň lituju. Tyhle aspekty jsem ale dokázala přehlédnout a naopak se věnovat filmu, příběhu jako takovému a užít si to. Také přijdou skvělé scény z války (ty Spielberg vždycky uměl a umí pořád)... No, mě prostě Spielberg chytil na udičku, vůbec se za to nestydím a hrdě to přiznávám :-). Jo a pro anglickou krajinu mám slabost.