NÁZORY K FILMU
...
Valčík
Zajímavý film. Slyšela jsem o něm dost, ale dlouho mi unikal. Líbí se mi formální stránka, která je pro dokumentární snímek docela neobvyklá. Je zajímavé o Valčíku s Bašírem přemýšlet právě v rovině dokumentárního filmu a jeho (ne)věrohodnosti. Snímek má co říct, dostane se pod kůži, je sugestivní.
...
Působivé
Před několika minutami jsem Vals im Bashir dokoukal. Upřímně řečeno, ocenil bych možnost vyjádřit se bez hodnocení. Co bych měl hodnotit? Kresbu? Výtečná. Tvrdá tonalita s redukcí polotónů, bezmála noir styl. Děj? Dobrý. Moc akce tam není, ale střídající se obrazy současnosti a scény ze vzpomínek na válku tomu propůjčují dynamiku. Příběh? Tak pozor.. To je problém. Příběh je v podstatě výpovědí. Výpovědí očitých svědků válečných událostí prostřednictvím animovaných avatarů, avšak vlastními hlasy. Vedle výpovědi o válce, o masakrech civilistů a o dopadech prožitků na vlastní psychiku, je vše ostatní naprosto banální, takže jsem musel názor na provedení zaobalit do tlachání, aby nebylo trapné vedle reálných otázek života a smrti v autobiografickém podání zmiňovat takové prkotiny, jako je způsob animace. Jedná se vlastně o netradiční dokument. Jakmile animaci přijmete, umožní vtělit vzpomínkám realismus. Vidíte to před sebou. Z hlavy rovnou na plátno. I s komentářem. Lidé jsou divní. Přijde válka, hodnoty padnou a z individualit jsou ovce šlapající krev. Dovolil bych si reagovat na kolegu. "Dlouhé monology bez emocí" mi připadaly naopak velmi působivé. Proč? Emoce jsou z nich vytěsněné. Následek traumatu. Když to divák vezme takto, namísto v postavě se emotivita generuje v něm samotném a není hluchých míst. Ocenil bych nebodovat, se snímky podobného charakteru, kdy se okolo popisované REALITY musí chodit po špičkách, je vždy potíž, protože však musím, dávám devadesát.
...
Ari Folman
Je to hodně zajímavý animovaný film, který formou dokumentu popisuje události kolem masakru v uprchlických táborech Šabra a Šatíla 16. září 1982. Drama je výborně konstruované z jednotlivých příběhů války, které postupně poskládají příběh.
...
Tak to vidím já...
Zajímavý film. Stálo za to ho vidět. Některé scény jsou vážně efektivní a mají co říct, ale dlouhé, nudné a popisné monology naprosto bez emocí by mě při větší délce dokázaly leda uspat. Kdyby se film víc soustředil na dějovou linii, tak by to bylo lepší. Filmaři se měli rozhodnout a natočit buď dokument s atmosférou nebo drama s dějem. Rozjetá dějová linie je takhle úplně zbytečná a je vidět, že tu je jen proto, aby film alespoň trochu držel pohromadě. Je to rozhodně dobrý film, ale nijak zvlášť mě neoslovil.