Když jsem viděl film Nepřítel před branami, myslel jsem si, že už se nenajde žádný další válečný film z druhé světové, který by se několika originálním výjimkám mohl nějak vyrovnat. Vůbec jsem nedoufal, že další film tohoto typu bude nějakým způsobem originální, že mi přinese něco nového, spíš nový pohled na druhou světovou válku, ale jelikož si předem před shlédnutím filmu nečtu žádné informace, dostal jsem se k tomuto prostřednictvím filmografie Thomase Kretschmanna. Jenom kvůli němu jsem si film pořizoval a bylo mi na 51% jedno, jaký film bude, ale ani v nejmenším jsem nečekal, že se mi bude film tolik líbit a jedno obrovsky významné plus je, že film byl zaměřen na pohled na druhou světovou z válečných ponorek. To je pro mne veliká novinka, protože jsem ještě žádný s ponorkami neviděl. Hned od začátku mi bylo skoro jasné, jak to bude probíhat. Parta amerických frajírků se vydá v ponorce do války a bude ta nejlepší ze všech. Jenom pitomý předpoklad zde neměl žádnou hodnotu, protože se to vyvíjelo mnohem líp, než by si kdokoliv mohl myslet. Člověk by právě čekal, že americká ponorka bude ten významný lamač a že ovlivní průběh války, ale jakmile uběhlo pár minut, měl jsem pohled na film zcela jiný. Další co by se dalo předvídat je, že německá posádka ponorky bude jenom pouhá sebranka zuby cenících frajerů, ale zase jsem se mýlil. Tedy dvě hlavní německé postavy mě ovlivňovaly hned od začátku, proto jsem těch prvních pár desítek minut fandil němcům, ale když došlo k fantastickému zvratu, už jsem vkládal důvěru i v Amíky. Fandil jsem Němcům, ale to jen díky Kretschnmannovi a Tilu Schweigerovi, pak už se nespokojená část německé posádky stala pro děj hrozbou, takže pak už jsem byl jen pln napětí, a jen čekával, jak to celé dopadne. Konec si to celé zpečetil a chtěl bych ocenit i všechny herecké výkony. Toto je skvělá podívaná.