Skvělý film s dojemným příběhem a vynikajícími herci v hlavních rolích. I scénář je napsaný výborně, tak že střídá veselá a smutná místa, takže by se nemělo stát, že film na diváka neudělá žádný dojem. Myslím, že postava Roryho O'Shea se stala pro Jamese McAvoye doslova životní, podobně jako kdysi Forrest Gump pro Toma Hankse.

Tak to vidím já...

Solidní, ale neoriginální, předem dané a chvílemi nucené. Na toto téma už bylo natočeno několik filmů, z nichž některé byly lepší. Kdybych žádný z nich neviděl, možná by to i těch 80% dostalo, ale já si nemůžu pomoct s tím, že všechno už bylo řečeno před tím. A to filmu, který se snaží rozdávat moudra, hodně nesluší.

Je neuvěřitelné, jak dva zdraví lidé dokáží zahrát takové role. Z káždého mimického svalu je vidět spoustu emocí a není třeba slov. Nejsem příznivce tohoto žánru a irské tvorby už vůbec. Jen jsem si to pustil jako kulisu ke hře a pak byla spíš kulisou hra samotná. Nádherná věc!

Uvnitř tančím je velmi působivý film. Patří mezi ty, o kterých přemýšlíte ještě dlouho poté, co dozní závěrečné titulky. Skvělé výkony obou hlavních herců krásně vykreslují, jaký je život s postižením, touhu takovým způsobem postižených lidí po "normálním" životě a nakonec také ukazuje sílu vůle. - Kdo ji má, dosáhne svého snu, kdo ji ztratí, umírá..

****

Ach jo...Je to velmi ožehavé téma a těžko se o něm mluví. Po shlédnutí tohoto filmů, mám špatnou náladu. Až takhle na mě Uvnitř tančím zapůsobil...Silný, smutný příběh o dvou fyzicky postižených mladých lidech, kteří se navzdory svému handicapu, rozhodli žít! Snímek nám ukazuje jak je prakticky nemožné, žít normální život s takovým postižením. Upřímně řeknu, že bych se NIKDY nechtěl dostat do situace ať už hlavních hrdinů, či opatrovnice, starající se o ně. Je to asi nejtěžší "práce" a málo kdo na ni má. Chtěl bych vyzdvihnout hereckou dvojici v hlavních rolích, Michaela a Roryho, byli neuvěřitelní. Hlavně Robertson (Michael) se mi líbil, nevím zda-li to postižení tak neskutečně zahrál nebo s tím dokonce žije, těžko říct, byl fakt přesvědčivý. A Rory, zpočátku namachrovaný, nagelovaný frajírek, který si sám srazil hřebínek a nakonec se mi i líbil, jeho humor a popichování vyčnívali z průměrné šedi ve které se film nesl....

Moc hezký film který se vážně musí líbit každému!Jako AdiagoA sem si říkal ze začátku "jéééžis tam se bude hrát na city" ovšem opak byl pravdou! Tento snímek nebyl o smrti, ale, a to v první řadě, o životě!!Samozřejmě se zde najdou chvíle kdy si hlavní představitelé - většinou MCAvoy stěžují na nepřízeň osudu, ale to k tomu prostě patří!Navíc se mi velice líbil svěží humor kterým kraloval právě výborný McAvoy!Herecké výkony byly skvělé a zejména neznámí Robertson ukázal, že má jednoznačně talent!Co se týče hudební stránky tak ta neurazila, ale ani nenadchla!Celý film jsem slyšel jen pomalé srdcerivné piano, když nepočítáme velice podařenou scénku na diskotéce která dala i název celému filmu!Za mě každopádně hezky film!Který se, ale konkrétně mě nijak do hlavy nezapíše.Když už tak bych doporučil snímek Skafandr a motýl!

Uvnitř tančím

Já jsem asi hrozný citlivka, ale už jsem zase měl slzy v očích, nemůžu si pomoci ale když je ve filmu jen krapánek smutku vždy mě to dojme:-D…Je to krásný ale zároveň smutný film o dvou vozíčkářích se kterými se život nemazlil, ale i přes svoje postižení si dokáží užít každé chvíle…Je to velmi emocionálně vypjatý příběh který stojí na bravurním výkonu dvou hlavních herců, oba dokázali zahrát jak na nostalgickou strunu tak i na velmi zábavnou…Uvnitř tančím se nesnaží šokovat, ani citově nevydírá…Zkrátka a dobře, podařilo se mu vyhnout všem neduhům, které by spousta tvůrců v souvislostí s tématem postižených využila k donucení k slzám…Zapomeňte na "on je mrzák, litujte ho", celým filmem se spíš nese něco ve stylu "on je mrzák, kdo z vás mu sahá alespoň po kotníky?"…Když tento film do koukáte začnete si vážit sami sebe a budete děkovat bohu že jste normální, vždyť oni mají větší radost ze života než normální zdravý lidé…Jsem rád že jsem tento film viděl, a ač to nemám rád a odsuzuji to, tak tenhle film ze srdce doporučuji!

Nádherný a upřímný film, který musí vzít za srdce každého, kdo není úplný cynik. Ačkoli námět zavání nebezpečným citovým vydíráním, v součtu je to téměř naopak a Damien O'Donnell natočil svůj film s melancholicky optimistickým vyzněním. McAvoy a Robertson skvělí, Romola Garai velmi dobrá. Netřeba říkat víc. Snad jen, že díky tomuhle filmu také uvnitř tančím.