Útěk ze Sobiboru

Dne 14. října 1943 se uskutečnilo největší a nejúspěšnější povstání vězňů z koncentračních táborů hitlerovského Německa . Vyhlazovací tábor Sobibor, ležící dnes na polském území v bezprostřední blízkosti s Ukrajinou a nedalekým Běloruskem, byl vybudován v březnu 1942 v panenské a velmi řídce osídlené krajině jako jeden ze tří ( dále Belžec a Treblinka) v rámci konečného řešení židovské otázky při operaci „Reinhard“ (operace byla dodatečně pojmenována na památku zesnulého Reinharda Heydricha po atentátu z 27. května 1942 v Praze).

Podkladem pro natočení filmu se stala kniha Richarda Raschkeho, přímého aktéra hrdinného odboje proti nacistické zvůli. Pod vedením Alexandra „Saši“ Pečerského (hraje R. Hauer) ruského židovského zajatce, při plánované ozbrojené vzpouře bylo zabito kolem 12 příslušníků SS (prameny se liší v počtech) a dále několik ukrajinských dozorců. Při plánovaném útěku došlo ke komplikacím, a proto pod tíhou situace se kolem 600 vězňů vrhla přes ostnaté dráty pod palbou kulometných věží přes minová pole do Chelmských lesů. Nafilmovaný samotný útěk vězněných pro záchranu života je expresivním zážitkem podbarveným vážnou hudbou.

Asi 300 vězňům se podařilo utéci, ovšem kolem 200 jich bylo pochytáno a zabito v průběhu několika dnů po útěku. Válku přežilo kolem 70 aktérů povstání, v červenci 2007 žil přímý účastník odboje v české republice na Vysočině. Po útěku vězňů byl tábor srovnán se zemí, dnes stojí na jeho místě památník, muzeum a mohyla lidského popela.

Celkem v táboře smrti (během poměrně jeho krátké existence) zahynulo v plynových komorách kolem 250.000 lidí , převážně židů z Polska, Holandska, Československa, Ruska a dalších zemí. Čest jejich památce.

Film se mi příliš nezdá, a pokud by se nejdnalo o námět skutečné události, byla by to ještě horší fraška. Ale celkové ztvárnění ve filmu je dosti nepravděpodobné, že by tam vládl takový diletantismus. Celkově je to slabší práce.