Irma: Haha. No tak tolik nečtu. Chci prostě víc žít než číst. Je na tom něco špatnýho?
Denisa: Vůbec ne. Pokud zrovna nestuduješ literaturu.

Irma: S kým se tady chceš seznamovat?
Denisa: Jo, to bude těžký úkol v tomhle panoptiku.

Jolana: Co se ti vybaví při slově dovolená? Mně liposukce.

Denisa: Tak to je teda fakt hustý.
Irma: Odhalování na veřejnosti by mělo být v tomhle věku zákonem zakázaný. Normálně bych to dala do ústavy.
Denisa: Jako kdyby nestačilo, že se celý den musíme dívat na to, jak se jim v puse hejbaj ty jejich protézy.

Jituš: Víš já jen aby od nich děcka něco nechytli.
Jarda: Ježiš marja. Co by asi od nich taky chytli, nevíš?
Jituš: No co asi, Jardo? Co asi?
Jarda: Co hned šílíš? Jak by to ty děcka mohly asi chytit, když s nima vůbec nepřijdou do styku?
Jituš: No právě Jardo, aby s nima nepřišli do styku.

Jituš: Jardo, sahal nám na děcka.
Jarda: Kdo? Co blbneš? Vždyť spěj jak zabitý.
Jituš: Sahal na Zuzku.
Jarda: Kdo?
Jituš: No ten buzík. Ten starší.
Jarda: Blbost. Proč by buzerant sahal na holku, nevíš? Uklidni se mámo, kdyby sahal na kluka tak samozřejmě něco hezky rychle udělám, ale takhle fakt nechápu proč šílíš. Spi, prosim tě.

Max: Hele, ber to s nadhledem. Vždyť o nic nejde.
Jolana: Já se snažím.
Max: Můj otec v opilosti tancuje sambu. A to je horší.
Jolana: To není horší, to je normální.
Max: I když k tomu nehraje hudba?

Jarda: Ten náš buvol si namazal šulina i prdel tygří mastí.

Pamela: Jmenuji se Pavlína, ale přátelé mi říkají Pamela.

Jarda: Pojď na mou hruď, než tam bude plno.

Šarlota: Jsem si jistá, že v tomhle motorestu jsme se s Jiřím byli podívat.
Helga: Před padesáti lety? To tu nebyla ani tahle dálnice, natož motorest.

Karel: Takže za prvé nejsme zvířata, jsme lidi.
Ignác: Užitečná rada.

Jarda: Ty vole, mámo, vidělas to. Ty vole, teplajzníci, jak se volizujou, buzny.
Jituš: Jenom aby nejeli s náma.
Jarda: Tak to si piš, že jedou s náma, kam si jako myslíš, že jedou, do Antarktidy?

Jarda: Jak u moře chčije, tak je celá dovolená v hajzlu.

Jolana: Právě zatkli jednoho velice nebezpečnýho voayera.
Ignác: Vždyť jsem tady nebyl.

Jituš: My snad jedem na ňákej gerontologickej kongres nebo co...

matka Jolany: (o jejím otci) Našli ho na pláži. Ležel tam jak vyvrženej vorvaň. Už se do něj pouštěli racci.

Ignác: Kdo masturbuje, ruku nahoru!

řidič Karel 1: Tak kolik jim dáme? Tak patnáct minut?
řidič Karel 2: Patnáct minut? Myslíš, že jim to bude stačit? Vždyť víš, jaký tady bývají fronty, hlavně u ženských, dáme jim dvacet.
řidič Karel 1: Dvacet? Není to moc?
řidič Karel 2: Není, když jim dáš patnáct, tak jich půlka příjde pozdě, ale my si musíme vybudovat nějakou autoritu.
řidič Karel 1: A bude jim stačit dvacet? Nedáme jim pětadvacet?
řidič Karel 2: Tak jim dáme pětadvacet, to by měli všichni stihnout.
Pamela: Takže pětadvacet?
řidič Karel 2: Jo.
řidič Karel 1: Karle, a nemyslíš, že...? Ne, dáme jim pětadvacet.

řidič Karel: Vy si z toho děláte srandu, ale jestli se ty hnědý podšálky ztratí, budete muset pít z těch rozpálenejch bílejch. A to se fakt nedá.

Jolana: Co jseš tak vzteklej?
kluk: Moji rodiče jsou kreténi, a já jsem teplej!
Jolana: A na to jsi přišel jak? Myslím na to druhý...

Pamela: Tak pojď, čumáčku.
Max: Ještě jednou mi řekneš čumáčku, a rozmlátím ti palubní mikrofon!

Pamela: A teď vám představím řidiče - ten co právě řídí se jmenuje Karel, a ten druhý se jmenuje taky Karel. Z toho vyplývá, že oba naši řidiči se jmenují Karel.

Jolana: Tak co, jsi homosexuál?