Otrok

Horký oscarový kandidát mě tolik nenadchnul a musím si přiznat, že jsem to docela čekala. K filmu, o kterém jste moc neslyšeli, ale najednou do světa kinematografie vtrhne jako uragán a všichni jej adorují, aniž by se na něj podívali střízlivým okem, jsem si od začátku vypěstovala mírnou averzi. Po celou dobu se tam jakoby nic nestalo, vše působí jako okamžik, plyne to tak nějak poklidně (a ta normálnost i klidnost mi u tohoto dramatu zkrátka vadila, sakra, je to drama!) a ani vás to moc nestrhne, protože tušíte, jak to asi dopadne. Objevné to taky moc není, zda film cíleně útočí na divákovy city a zkostnatělost společnosti, těžko říct. Pokud to McQueen chtěl natočit, protože je černoch a protože prostě chtěl, tak budiž. Nežeru mu to, ale neříkám, že je to špatný film. V rámci svých mantinelů nevybočuje ani k dokonalosti, ale ani k opačnému extrému. Takový kvalitní standard.