Začalo to dobre

Začalo to dobre, vypadalo to (okrem divného rozprávača a štvrtej steny) pôsobivo aj po vizuálnej stránky, najmä začiatok rozprávania o chlapcoch, scény z ich domova. No samotné zachraňovania boli príliš okaté, otrepané, vôbec nie zábavné. A romantické záplietky boli také všeliaké, ani jednej sa veľmi nedalo veriť, najmä jeden príbeh ma až zdesil. Aspoň že hudba sa kedy-tedy dala počúvať.

"Co to safra je?!" Tato čtyři slova se mi neustále drala na mysl. Tohle bylo snad jediný film, u kterého jsem reklamy značně ocenila. Zrovna o pana Svěráka bych čekala něco víc, než takovouhle slátaninu. Spíš než smát se mi chtělo brečet. Nejspíš i proto, že jsem tam žádné vtipné scénky nezaznamenala (krom pár vzácných vteřin, kdy se tam objevil Lábus). Námět to sice mělo zajímavý, ale provedení tragické. Až příliš mnoho zbytečného zpívání. Dost by tomu pomohlo, kdyby prakticky každou druhou větu nezpívali. K tomu prvnímu se v zásadě nedá nic říct, i když i tady bych měla pár připomínek. U karkulky - super, vlk byl děsivý, plusové body. Ale zároveň mínusové body za to, že vypadal, jako by ho splácala dohromady partička dětí ze školky. Navíc synáček, který si namluví asi sedmiletou karkulku s tím, že se za deset let vezmou. No, všechna čest... Smysl 12 měsíčků prakticky nebyl žádný. Synátor se tam objevil jen na pár vteřin, zbytek "oddřela" Maruška. Kdyby tohle vypustili, na filmu by se to nijak neprojevilo.
Prakticky jediné, co se dá kladně hodnotit provedení, jakým to bylo udělané čili Svěrákova komunikace s dětským divákem. A jako další a poslední věc, tak čarodějnice aka třetí sudička v podání Lábuse. Ten se do té role fakt hodil a film pozdvihl až na úžasných 30%.

Ach jo... splácanina

Rok co rok se na Vánoce objeví pár nových nepohádkových pohádek bez toho úžasného kouzla, co mě vždycky přitáhne k Máchalovi, Popelce, Krasomile nebo třeba Uriášovi. To je vždy fungující klasika A pak je tu druhá skupina. Nové, rádoby originální pohádky, které do pár dní zapomenete. Přesně jako Tři bratři. Samotný motiv splácání 3 pohádek je mi trochu proti gustu a rozdělení na 3 části trochu připomíná Tarantinův styl a je dost možné, že kdyby dostal do rukou scénář on, byla by to mnohem lepší podívaná. Kapitola 1 - Růženka je nejlepší. Nic moc zajímavé osvobozování spící princezny proběhne poměrně rychle a pojme v sobě i nejlepší postavu - bábu z bažiny. Kapitola 2 - Karkulka. To je vtip?? Pedofilní myslivec, psycho holub a vlkodlak, no pěkný. Kapitola 3 - 12 měsíčků. Nuda a opakování stejných rýmů dokola a dokola. Celkově nejsou herecké výkony nijak oslnivé, žádný vtip, nápad. Jediné plus pohádky písnička od Kluse o spící dívce.

Jiné, ale úsměvné zpracování pohádk

Tak na tento film jsem šla už jen proto, že názor na nový film si člověk může udělat, až když ho sám shlédne, a také proto, že jsem v kině dlouho nebyla.
A jak film hodnotím? No, při koukání mi hned na začátku naskočil úsměv a zmizel až doma. (Občas jsem se smála hodně nahlas, ještě štěstí, že je v kině tma a diváci okolo mě se smáli také.) Pohádka je to jednoduše a vtipně podaná, hudba milá a spojení příběhů zajímavé a nevšední. Já bych asi do tohoto příběhu nevložila Červenou karkulku, ale soudě z reakcí dětí okolo sedících, jim se zrovna toto líbilo. Jak říkám, nevšední zpracování, ale těch klasických už tu bylo, že ani nepamatujeme. Hodně zajímavé bylo, jak tvůrci filmu dokázali vtáhnout do děje malé děti - stíny hlasujících dětí dole na plátně odbouraly zábrany dětí v kině. Zajímavě zpracované byly i závěrečné titulky. Takže závěrem shrnuto - určitě bych našla místa ke kritice, ale jinak zábavné a docela dobré - doporučuji navštívit i s dětmi a nečekat pohádkovou klasiku.

Po návratu z kina

A tak jako jó, film to je hezký - laskavý, vtipný, tři různé pohádky sešroubovány poměrně nenásilně, dětem se moc líbil, jak jsem okolo sebe pozoroval jejich reakce. Jenže já jsem asi zkažený svou profesí, takže mi bohužel dojem z filmu kazil občas násilný střih a scénosled, sklenutí obrazu při švenkování nebo občasné nedokonalé proostření. Trikové záběry jsou zajímavé, vlk snad až příliš ohyzdný, na můj vkus tam také bylo až moc dialogů zpívaných (či spíš skan-do-va-ných, a to bohužel i u zpěváků), normálně mluvené by možná byly lepší. Ostatně: nikdy bych nevěřil, že pan Svěrák dokáže použít infantilní verš typu "kravičko, přišla jsem si pro mlíčko" dokonce několikrát, to jsem se skutečně zhrozil. Až na tyto drobnosti hodnotím film poměrně vysoko - a velmi chválím nápaditost, s jakou byly provedeny závěrečné titulky!