RECENZE FILMU
Film Tři billboardy kousek za Ebbingem konečně dorazil i do našich kin a na velmi dobře chválené a oceňované drama s nádechem černého humoru se budou mít šanci podívat i čeští diváci. Novinka z šesti nominací na Zlaté glóby čtyři proměnila a rozhodně míří i na Oscary. Nejedná se ale jen čistě o mediální reklamu a nalákání lidí do sedadel kin? Nemyslím si. Ten film si své ceny rozhodně zaslouží!
Režisér a scénárista Martin McDonagh se převážně proslavil filmem V Bruggách, za který byl nominovaný na zlatého plešouna, ale jak si se mu nominaci nepovedlo proměnit. Divákům to bylo jedno, jelikož se jim film líbil, a tak se tento snímek stal jedním z jeho nejlepších děl. Pak přišlo Sedm psychopatů s neotřelým námětem a opět s Colinem Farrellem v hlavní roli. Psychopati byli ale diváky vlažně přijati, takže se musel Martin McDonagh vytasit s něčím lepším. A hle, ono se mu to povedlo. Jeho nejnovější novinka o třech reklamních plochách kousek za jedním městem je skutečně jeho nejvydařenější dílo. A vy byste si ho neměli nechat ujít.
Ve filmu sledujeme příběh matky samoživitelky jménem Mildred, která žije sama se svým synem v městečku Ebbing. Mildred je sama o sobě tvrdá žena, kterou jen tak nic nerozhodí, ale když vám zabijí milovanou dceru, to zamává s kýmkoliv. Navíc, když byla znásilněna a zabita drsným způsobem. Případ si na starosti vzala místní police, ale po několika měsících ho posílá k ledu, z důvodu nedostatku důkazů a materiálu pro další vyšetřování. Mildred proto nemá žádné uspokojivé odpovědi a nemá ani naději, že toho zmetka (nebo zmetky) čeká spravedlnost. Proto se rozhodne policii nakopnout a trochu netradičním způsobem je motivovat k vyšší pracovní morálce. Domnívá se, že pro vypátrání pachatele neudělala policie maximum a chce po nich výsledky.
Přes místní reklamní agenturu si pronajme tři staré a oprýskané billboardy kousek od města a nechá na ně nalepit tři „motivační“ vzkazy určené šerifu Billovi Willoughbymu. Jak si správně domyslela, čím víc bude případ mediálně známý, tím víc se bude muset policie snažit pachatele dopadnout. Není se čemu divit, že po billboardech skočila i televize, která s Mildred udělala následně rozhovor. Vedl její čin k větším pracovním výkonům šerifa a jeho policajtů, jak skutečně zamýšlela? Máte naprostou pravdu. Tímto jednáním si na svá záda, ale i na záda svého syna, nakreslila terč. Nejenom od samotné policie, ale také od několika místních obyvatel. Šerif Bill Willoughby je totiž mezi nimi velice oblíbeným a váženým. On sám ale hrozbu až tak nepředstavuje, i když se mu Mildredtino jednání nelíbilo. Na policejní stanici totiž pracuje nevyrovnaný, rasistický a násilnický Jason Dixon. Tento zralý mládenec stále žije u své matky, při práci si čte komiksy a rád se poměrně často napije alkoholu. Mildred se ale nenechá ničím a nikým zastavit a chce dosáhnout svého. Chce, aby policie našla toho, který znásilnil a zabil její holčičku.
Kdo by to byl řekl, že příběh kolem tří billboardů dokáže tak zaujmout diváky a vyčerpá téma na 115 minut. Příběh nikde nenudí, dokonce ani v emočně vytížených scénách jako je například setkání se srnkou, vzpomínky na dceru. Vše má své hranice a tvůrci na nás v ničem netlačí. Líbilo se mi, že mě film dokázal neustále udivovat a překvapovat. Možná se zdá přesně nalajnovaný, ale věřte mi, že několik situací jsem nečekal a možná jsem i doufal, že dopadnou jinak. Takže za to rozhodně plus. Kromě silného zážitku a originálního zpracování mě zaujaly ještě dvě věci. Určitě musím vyzdvihnout herecké výkony, které zde převýšily naprosto všechno. Nemluvím teď jenom o představitelce Mildred, kterou si zahrávala Frances McDormand. Její výkon je jednoduše skvělý. I když její postava není zas až tak sympatická, cestu si k ní najdete a její činy pochopíte. Mě se ale převážně líbil herec Sam Rockwell aka problémový Jason Dixon. Své postavě dokázal vtisknout grimasy, pohyby a chování tak uvěřitelně, že si fakt myslím, že nějaký Jason Dixon po světě běhá. Nedivím se, že za svůj výkon dostal Zlatý glóbus. Navíc, jeho postava byla asi nejzajímavější a prošla si úctyhodnou proměnou. Kromě něho se mi líbil také Woody Harrelson coby šerif Bill Willoughby. Vlastně se dá říci, že každý tam svou roli zahrál dokonale.
Film rozhodně vyzdvihuje to, že je postaven do reálného prostředí a Midred je obyčejná ženská (dobře, trochu tvrdší) a není žádná akční hrdinka, co vezme brokovnici, najde vraha a ustřelí mu hlavu. Kromě vypjatých situací a smutných momentů je zde i spousta humorných scén. A to je na tom to výtečné. Navzdory těžkému tématu jsem se docela od srdce zasmál. Přístup Mildred je prostě k nezaplacení. A i když něco občas myslí zcela vážně, vám prostě cukají koutky. Je v tom nádherná rovnováha.
Neměl bych také něco zkritizovat, když jsem nedal plné hodnocení? Asi jo. První polovina se mi líbila víc. Ve druhé to všechno krásně sice gradovalo, ale občas se nějaká postava zachovala až moc výrazněji, než by bylo asi vhodné. Samotný závěr dopadl v rámci možností dobře a jsem rád, že se nejednalo o šablonovitý, nýbrž oblíbený závěr. I tak bych ho udělal jinak. Kromě těchto dvou věcí, a absence nějaké výraznější muziky, nemám filmu co vytknout. Vůbec nic! Film mě bavil, naplnil mě, oslnil a klidně bych si ho pustil znovu.