RECENZE FILMU

Zahajovací snímek na festivalu v Cannes. Režisér je držitel Oscara. Krásná španělština. Neodolatelná Penélope Cruz a spousta neznámých španělských herců. Zápletka jak z detektivky. To vše je nejnovější film oscarového režiséra Asghara Farhadiho Všichni to vědí. A protože to všichni vědí, je na čase, abyste to věděli i vy.

Laura, ztvárněná herečkou Penélope Cruz, přijíždí se svou dcerou a synem z Argentiny do svého rodného Španělska na svatbu své sestry. Po dlouhé době vidí své rodiče, svou rozsáhlou rodinu a blízké přátele. A také jejího milého Paca (Javier Bardem), s kterým měla vášnivý vztah před svým aktuálním manželem, který musel z pracovních důvodů zůstat doma. A tak si Laura užívá přítomnost svých přátel a rodiny, samotnou svatbu a následné oslavy, které se protáhnou až do pozdní noci. Ty ale přeruší neradostná událost. Jeden z hostů zmizí. A to nedobrovolně.

Všichni to vědí je čistě španělský film. Nemluví se v něm anglicky a v našich kinech není nadabovaný (aspoň myslím). Což já osobně beru jako velké plus. Španělština je krásný jazyk, který patří do kategorie těch, jež se hezky poslouchají. S tím souvisí i výběr herců. Logicky jsou největším tahákem Penélope Cruz a její manžel Javier Bardem. Oba dva patří ke kvalitním hercům, takže oba dva táhnou celý film neskutečně vysoko. Oba dva jsou uvěřitelní a přesvědčivý a dobře se na ně dívá (hlavně na Penélope :) ). Navzdory tomu, že jejich postavy nebylo vůbec jednoduché zahrát (Penélope dokonce v jednom rozhovoru uvedla, že Laura byla pro ní nejtěžší postava, kterou kdy hrála.), se s tím popasovali na jedničku. Co se týče ostatních herců, ty jsem nikdy v životě asi neviděl, ale také zahráli velmi dobře. Navíc, Španělé mají krásné herečky …

To bychom měli pár prvních pochval. Tedy jazyk, herci. K tomu bych ještě přidal autentičnost a prostředí. Opět bez chyby. K plusům by se dal ještě přibrat i příběh, respektive myšlenka příběhu, jelikož zpracování značně pokulhává. Takže se přesuňme k výtkám. Příběh filmu je zajímavý, jen je šíleně moc natahovaný a hlavně vyprávěný stylem nějaké telenovely, která má milion dílů jen v první řadě. Skutečně tak film působí. První půl hodinku sledujeme jen postavy, jak se po letech objímají a vypráví si, co je nového. To je důležité, abychom poznali hlavní postavy důkladně. Ale přeci jen věnovat tomu tak dlouhou dobu je už na škodu. Pak zbytek filmu se nese na stejné vlně. Tedy spíše než hlavní myšlenku příběhu řešíme rodinné vztahy, křivdy z let minulých, pozemky, práci, manželství, děti. A samotná zápletka byla mnohdy upozaděna. A to filmu hodně škodí.


Také mu škodí jistá jednoduchost. Samotný název filmu není tím jediným, co vám pomůže si vše dopředu domyslet. Hned v prvních minutách jsem poznal, který z hostů zmizí a proč asi zrovna on. A to je škoda, moc velká škoda. Takže co se týče zpracování příběhu, zde snímek hodně narazil. Má sice jisté ambice, pár okamžiků, které jsou vypjatější a vcelku zajímavé. Ale jako celek to nefunguje. Je to moc pomalé, spíše se zaměřujeme na vztahy, než na aktuální problém, a hlavně je to průsvitné. A to u obdobných filmů neradi vidíte. Mě samozřejmě pomalejší vyprávění nevadí, naopak. Zde ale příběh vůbec negradoval, jel jen po jedné rovině. A navíc, byl šíleně dlouhý – 132 minut!

Když smícháme zpracování příběhu, výtečné herce a dobře napsané postavy, vyjde nám z toho průměrný film, který na chvilku možná nadchne, ale na konci přeci jenom nebudete tak syti, jak byste si přáli. I tak jsem měl z filmu ale příjemný pocit. A to hlavně asi kvůli hercům a prostředí, ve kterém se příběh odehrával. Když se mě po čase na Všichni to vědí někdo zeptá, vzpomenu si jen s úsměvem, že to byl příjemný film s průměrně odvyprávěným příběhem. Nic víc, nic míň.