Bizarní vítěz Zlaté palmy v Cannes

Prvních 15 minut je smrští obrazů plných násilí, nahoty, krve i jiných tělních tekutin ve velmi naturalistickém podání. Hlavní hrdinka je psychopatka, která zcela náhodně vraždí, zároveň se potýká s nechtěným těhotenstvím a projevuje se zvláštním fetišem k automobilům. Po úvodní fázi filmu se živelná podívaná uklidní a začne se odvíjet příběh. Osud hrdinky se protíná s mužem, který je zcela pohlcen ztrátou svého syna a bezhlavě se pokouší naplnit své pocity prázdnoty až zcela absurdním způsobem. U filmu nemůžete přemýšlet nad logikou, právě proto šla u mého hodnocení procenta dolů, snímek je o emocích a vnitřním světě hlavních postav, které jsou obě psychicky narušené. Hlavní hrdinka má v sobě ženské i mužské prvky, jako žena je nelítostná, vyšinutá, ale zároveň atraktivní. Jako muž postupně dokáže projevovat i lásku. Body nahoru za hudební doprovod filmu. Některé morbidní scény se tak stávají až komickými právě kvůli výběru hudby, to scénu odlehčuje a potrhuje absurdní momenty. Kladně hodnotím herecké výkony obou hlavních postav. Ze sledování filmu mám opravdu silný zážitek způsobený směsicí vjemů z bizarních nápadů autorky a také proto, že mnohé scény jsou opravdu pro otrlé a chvíli trvá, než je z hlavy dostanete. Možná právě to byl záměr režisérky.