RECENZE FILMU

Měl bych se vážně sebrat a pořádně nad sebou zamyslet. Na Thora jsem šel s přesvědčením, že nemůže jít o víc než průměr. Dokonce jsem i předem přemýšlel, jak to budu v recenzi vysvětlovat. Ano, to se nedělá! Na mou obhajobu - měl jsem k tomu spoustu důvodů. Příšerně kýčovité trailery, trapně vypadajícího Hopkinse, nesympatického Hemswortha... Kenneth Branagh ve mně vzbuzoval spíš nedůvěru, protože tento klasický režisér nevypadal jako nic jiného než sázka na řemeslnou jistotu, kterou jsem odpustil Favreauově Iron Manovi, ale znovu bych o ni nestál. Navíc: Je vůbec možné provázat tuto komiksovou fantasy se světem Avengers, aby to klapalo?

Jaké bylo je moje překvapení, když se nyní můžu nad Thorem jedině usmívat spokojeností. On totiž dokonale funguje! Neočekávejme nějaký nový kult, nicméně s jednou zábavně strávenou dvouhodinovkou v kině rovnou počítejte!
A to byla projekce, jako vždy, když jde o 3D snímek, dabovaná! Nerad toto nekonečné zvěrstvo výrazně chválím, pořád jsem přesvědčen, že všichni dabéři končí v pekle čistě z principu, ale je pravda, že u Thora se činili. Nemohu srovnávat s originálem víc, než co jsem viděl v trailerech, nicméně myslím, že se tvůrci dabingu se ctí vypořádali s faktem, že velká část humoru je čistě slovního rázu. Thor totiž, když přijde na náš svět, mluví hezky archaicky, k čemuž naštěstí čeština poskytuje mnoho alternativ (vzpomněl jsem si na francouzskou sérii Návštěvníci). Samozřejmě stále, jako vždy, doporučuji zajít na originál, ale tentokrát se vyloženě nemusíte bát naší mateřštiny (pohroma z dob druhého řádění Tonyho Starka se nekoná).

Teď jsou ale na řadě ty opravdu zásadní věci. Thor funguje stejným způsobem jako právě Iron Man. S tím rozdílem, že má Branagh daleko větší tendenci "něčím zaplácnout obraz", proto vyznívá mnohem velkolepěji a výpravněji. To samozřejmě vychází už z předlohy.
Bál jsem se, nebo spíš očekával, že fantasy prvky budou co nejvíc potlačeny, aby byl zdejší vesmír "interaktivnější" s tím marveláckým. Pokud si ale jako já myslíte, že se do Thorovy země (omlouvám se, názvy čehokoli si nepamatuji) podíváme jen o něco víc než v traileru, vězte, že mimo planetu Zemi se odehrává okolo třetiny děje (spíš víc)! Už to samo o sobě je jistým ozvláštněním, dělá to ostatně z Thora fantasy minimálně stejným dílem, jakým je komiksem.
Mně osobně udělala velkou radost opulentnost a přehnanost tohoto světa. Po Pánovi prstenů mají fantasy tendenci vypadat hrozně anticky, velkolepě, ale v podstatě realisticky. Thor nabízí nádherné slonovinové paláce, křišťálové cesty, zlatá brnění a spoustu dalšího kýče, který do fantasy patří, vždy patřil, a není proto důvod se domnívat, že nemůže klidně patřit dál. Ano, v trailerech to vypadá podivně uměle, ale přímo na plátně ona umělost, jíž se nikdo nemá potřebu tajit, funguje.

Komiksy by ostatně měly být trochu přehnané. Vymyslí si nějaký jednoduchý příběh, jenž pokud možno odkazuje na nějakou populární mytologii - v tomto případě rivalitu dvou božských sourozenců + válku jejich národa s ošklivými cizáky - a jde se na věc! Popcorn by z nich měl být každopádně cítit na sto honů. A to shakespearovský režisér Branagh očividně pochopil (nebo ho to dominantní Marvel donutil chápat, to už je jedno). Akce střídá hlášky, emoce se přepínaní rychleji než během MASHe, hraje k tomu nějaká pěkná, strojená hudba, přepálená stylizace, podpořená nenásilným, ale pěkným 3D, útočí na smysly... Co chtít víc?
Trocha primitivní noblesy, mírně patetických monologů/voiceoverů, mouder o síle jedince a strašidelných třímetrových záporáků s dunivým hlasem. A hlavně pohodová atmosféta oddechu. Ano - takhle nějak si komiks představuji! Jsem strašně rád, že Marvel nepodlehl tlaku Temného rytíře a nesnaží se tvořit okolo svých hrdinů složité psychologické problémy - to v žánru prostě nemá co dělat. Je hezké, že si to Nolan natočil, ale jen ať to, proboha, nedělá nikdo jiný! Stejně tak ale nestojím o snyderovské pokusy o coolovost za každou cenu! U komiksů se chci bavit, smát, občas strachovat o nějakou tu roštěnku a užívat si akci. To mi Thor nabízí dostatečně a bez mlžení.

I to obsazení se povedlo. Anthony Hopkins nevypadá tak unaveně a nepatřičně jako v ukázkách, Chris Hemsworth má charisma a umí hláškovat, Natalie Portman (říkat jí "Natálka" už se vážně okoukalo) tu není jen na oko, ale je reálnou součástí děje. Další vedlejší role, ať v týmu bohů, nebo vědátorů, mají patříčný náboj. Záporák v podání Toma Hiddlestona se pak tváří příjemně nejednoznačně, aniž by se ale tlačil do popředí.
Jejich šablonovitost nehraje roli. Důležité je, že jsem u Hemswortha neměl ten nechvalný pocit přítomnosti na plac zatoulaného modela, jenž hledá záchodky. Když flirtuje s Natalií, opravdu můžeme sledovat ty elektrické výboje mezi jejich očima. To je zásadní, protože smát se hláškám můžeme jen tehdy, když máme rádi postavy, jež je pronášejí.
Marvel opět dokázal slušný cit pro casting, jeho tolik řešená snaha být politicky korektní (každá rasa a pohlaví alespoň jednou) a schopnost tím neobtěžovat jsou v kombinaci přímo obdivuhodné. Navíc tak Thor nemůže být obviněn z šíření árijských tendencí - což reálně hrozilo - v konečném důsledku totiž žádné takové dojmy nevyvolává ani druhotně: Marvel si na to dal patřičný pozor.
Osobně by mě zajímalo, kolik z kvalit snímku má na svědomí Branagh a kolik produkce, Thor totiž jasně vykazuje potřebu být co nejlepší a co nejvíc pro všechny. Pokus o naprostou nevyhraněnost vůči jakýmkoli námitkám bychom mohli odsoudit, ale není to nutné, pokud ten film opravdu vypadá dobře. Navíc oceňuji nenucené zapojení SHIELDu a vůbec marveláckého vesmíru, kdy se hlavouni očividně poučili z chyb, které tolik kazily druhého Iron Mana.

Příběh domýšlivého Thora, jenž na Zemi ztratil pýchu a našel sám sebe, má skutečně všechny aspekty dobrého komiksového filmu. Možná šlo trochu víc vygradovat finále, kde se mělo míň mluvit a víc bitkařit, ale zas tak dokonalý být Thor nemůže - laťka by byla moc vysoko, což by vzhledem k tomu, že každá druhá premiéra bude od teď komiksárna, bylo vlastně nemilé. A Branagh nám ten pomyslný kolotoč roztočil krásně. Od X-Menů budeme čekat hlubokomyslné retro, od Green Lanterna vizuální orgie a od Kapitána Ameriky pokus o netrapný patriotismus, proto takovýto pěkný předkrm udělá jedině radost.
Poslední dobou vůbec považuji za velmi sympatické, když si film "na nic nehraje", "baví" a "je dobrý". A takový je Thor.