GOLDIE FILM

Ridley Scott má v naší sekci goldies své místo jisté stejně jako mezi mnohými diváky a nic na tom nezmění ani fakt, že jeho poslední snímky jsou přijímány spíše s rozpaky než nadšením. Jednou dosáhl statutu kultovního režiséra a my si jej tak prostě budeme navždy pamatovat. V minulosti jsme se věnovali například Blade Runnerovi, snímku, jenž mu právě onen přívlastek kultovní režisér zajistil. Nevynechali jsme ani komerčně ambiciózní projekt Gladiátor, který se tak trochu navrátil k velkým epickým příběhům, jež byly populární v Hollywoodu v 50. letech minulého století. A protože dnes Ridley Scott slaví půlkulaté pětasedmdesáté narozeniny, je nejvyšší čas podívat se na další jeho film. Bude to klasická feministická road movie z počátku 90. let Thelma a Louise.

V 90. letech získávaly na poli kinematografie stále větší prostor nezávislé snímky. Přichází oscarový příliv do ministudií, což rozhodně nebylo obvyklé, objevují se režiséři, kteří si umí udržet umělecký nadstandard i svrchovanost. Ridley Scott, který je v této době již zavedeným pojmem, si zachovává komerční úspěch i umělecké kvality, hlavně výtvarná stránka jeho filmů je velmi vyspělá. Thelma a Louise mu pomohla ještě více upevnit už tak stabilní postavení. Slibných bylo i celkových šest nominací na Oscara. I když to nakonec skončilo ziskem jen jedné sošky, a to té za scénář, kterou si odnesl Callie Khouri, nelze mluvit o neúspěchu. Od té doby si Thelma a Louise získala srdce milionů diváků a dodnes si nese pověst oblíbeného filmu, který tenkrát tnul do živého.

Thelma a Louise vypráví dojemný a zároveň drásavý příběh dvou rozdílných žen, a přesto kamarádek. Tematizuje, jak se jedno rozhodnutí, jedna sekunda v životě může stát osudovou a změnit úplně všechno. Jak se lze dostat díky jednomu špatnému a zkratkovitému jednání do záhuby, protože řetězec následných událostí je nevyhnutelný. Anebo to tak všechno mělo být a neutěšené životy obou hrdinek nutně vedly k takovému konci, jaký nám předložit Ridley Scott?

Jak jsem již uvedla na začátku, snímek je často titulován jako feministická road movie. V zásadě proti tomu nelze nic namítat, při bližším zkoumání však vyvstávají jisté pochybnosti. Je to feministické? Ano. V čele stanuly dvě neohrožené hrdinky, jež se bouří proti pořádkům maskulinního světa, který je obklopuje a válcuje. Film se navíc zabývá vztahy mezi muži a ženami, což z nastavení narativního rámce prostě vyplývá. Dochází zde k feminizaci celého žánru. Ten totiž také býval doménou mužů. Jenže feministická rovina není to jediné, co snímek nabízí. Mnohem hlubší a závažnější je fakt, že měl dopad na celou tehdejší společnost, a to bez ohledu na jakékoliv její členění. Jsou zde zdůrazněny společenské rozdíly. Hrdinkami jsou obyčejné Američanky, kterým život nachystal přemíru překážek. Díky jejich charakteru a vzezření se s nimi může snadno ztotožnit velké množství divaček, což je pro film vždycky důležité.

Road movie je zavedený žánr a každý si zřejmě dokáže představit, co je jeho náplní. Hrdinové opustí domov a cestují z místa na místo. Důvodem všeho nejčastěji bývá únik od jejich současných životů. Thelma s Louise také utíkají, jenže nechtějí prchnout navždy. Touží spíše po víkendovém povyražení, díky němuž by na chvíli zapomněly na svůj současný trpký život. Dochází zde k jakémusi vývoji postav v důsledku jejich putování a Scott naplňuje i další konvence – jeho nádherné záběry nekonečných barevných plání a snově modrého nebe přesně zapadají do škatulky road movie. Přitom nás ale nutí přemýšlet o svobodě, která není pro všechny. Toužíme po ní, ale jen málokdo jí dosáhne. Navíc se nemůžu zbavit pocitu, že putování obou žen není tím hlavním, ale jen berličkou k výpovědi o současném světě, kritikou amerického snu, jakýmsi impulsem, díky němuž by se snad mohlo něco změnit.

O rozdílnosti obou hrdinek jsem již mluvila. Louise, kterou hraje Susan Sarandon, je v této dvojici iniciátorkou a rádkyní. Je starší, životem protřelá a díky svým negativním zkušenostem rovněž zatrpklá. Její kamarádka Thelma, již představuje Geena Davis, je jiná – submisivní, uvězněná v neutěšeném manželství, snášející domácí násilí. Výlet do hor vidí obě ženy jako ideální možnost odpočinout si a načerpat nové síly. Hlavně Thelma je náhle nabytou svobodou nadšená. Když se ji ale muž, s nímž flirtuje, pokusí znásilnit, objeví se Louise a onoho násilníka zastřelí. To je ten okamžik, který změní vše. Vyděšené ženy prchají a snaží se dostat do Mexika. Smůla se jim však lepí na paty. Mladý stopař (Brad Pitt) je okrade, policie jim stále více dýchá na záda. Jejich situace je bezvýchodná a mě při sledování tohoto filmu napadá vždy jediné – proč prchly a nepočkaly na policii. Vždyť se bránily, to by jistě byla polehčující okolnost. Důvodem možná byla získaná svoboda, které se nechtěly vzdát. Šok, myšlenkový zkrat. Nebo je to prozaičtější – Scottovi se to do filmu prostě hodilo? Ať tak či tak, nic to nemění na faktu, že Thelma a Louise jsou nesmírně emotivním filmem, který si neužijí jen ženské divačky.