RECENZE FILMU

Velikána Stevena Spielberga zaujala válka ve Vietnamu a vytvořil novinářsko-politický thriller. Kromě vážného tématu vytáhl Spielberg další esa z rukávu v podobě Toma Hankse a Meryl Streep. Dokáže toto těžké téma uživit divákovu pozornost po celou dobu promítání, nebo se sálem kina bude nést zívání znuděných návštěvníků? A podaří se příběh úderně odvyprávět jako v nedávném Spotlightu? Opět se dokazuje, že nominacemi na Oscary se občas plýtvá …

Hned na začátku příběhu se ocitáme v roce 1966 a sledujeme vojenského analytika Daniela Ellsberga, který se ocitá přímo ve válečné vřavě ve Vietnamu (to je jediná akční sekvence ve filmu). Tam sám tak trochu zjišťuje, že vláda s prezidentem není ke svým lidem rozhodně upřímná a ani pravdomluvná. Prostě se ven dostávají jen pokřivené zprávy a upravené tak, aby válka nevypadala beznadějně. Ellsbergova studie má šanci poukázat na skutečné problémy a sdělit veřejnosti konečně pravdu. Tak trochu ale narazí, když se opět vše zamete pod kobereček. Daniel Ellsberger by ale nemohl usnout spánkem nevinných a tak část své analýzy propůjčuje tisku.

Toho se jako první chytnou The New York Times, ale nejsou ani pozadu konkurenční menší noviny The Washington Post. A jak si asi dokážete domyslet, toto zveřejnění se vládě a prezidentovi nelíbí. A tak rodinná majitelka The Washington Post Katharine Graham (Meryl Streep) musí řešit nejenom finanční těžkosti, své investory, burzu, ale také snahu vlády umlčet tisk. Sledujeme nejenom výhružky, ale i soudní řízení a potencionální možnost zkázy celé novinářské firmy. Kromě toho by jak Katharine Graham, ale také ostatní její zaměstnanci, mohli jít klidně sedět do chládku na pár let. Už rozumíte slovnímu spojení v názvu českého distributora – Skrytá válka?

Hned před začátkem projekce mi bylo jasné, že zde se bude hlavně odehrávat válka leda tak v podobě dobře mířených dialogů. A bylo tomu skutečně tak. S tím samozřejmě nemám sebemenší problém. V tomto případě se ale první polovina příběhu vůbec nepodařila. Po zdařilém zájem vzbuzujícím úvodě jsem se dočkal pomalého tempa a nezajímavé části příběhu, která mě skoro doslova uspala. Ano, Tom Hanks, aka šéfredaktor novin, hraje dokonale jako vždy a Meryl Streep nezůstává vůbec pozadu. I když ale sebelepší herci mluví o něčem, co skoro nemá nic společného s hlavní příběhovou linkou, je něco špatně. Chápu, že přežití firmy je důležité, ale proč to řešit tak velkou část filmu? Taktéž řešení skutečnosti, že společnost vede žena, která ji zdědila po svém manželovi. Čekal jsem jednoduše něco víc, něco více vtahujícího.

Naštěstí přišla druhá polovina příběhu, která konečně probudila polovinu spícího sálu a ukázala nám Spielbergovu schopnost natočit geniální film. Aspoň trochu. Jakmile začala vláda šlapat na krk The Washington Post, konečně jsme dostali pravou nefalšovanou filmařinu. Příběh začal být zajímavějším, tempo se zrychlilo a herci dostali pořádnou dávku prostoru ukázat, že si vydělané peníze skutečně zaslouží. Tom Hanks předvádí výkon, který jsem čekal. On se přesně na takovéto role hodí. Vždy, když ztvárňuje šéfa, vedoucího, milionáře, kapitána – máte pocit, že se tak narodil. Co se týče druhé herecké tváře, tak Meryl Streep je kvalitní herečka, která zahrála, jak nejlépe dovedla a své nudně napsané postavě dodala alespoň pořádný šmrnc.


Kromě první poloviny mě mrzelo i to, že film nahlíží do události války ve Vietnamu a snahy vlády obelhávat další lidi, ale v celkovém měřítku se to vlastně v příběhu vůbec neřeší. My sledujeme čistě jen novinářské řemeslo. Takže převážně se zaměřujeme na zdroje, dilema, zda tajné dokumenty publikovat, připravování se na soudní proces a na samotnou záchranu firmy. To je sice zajímavé, ale raději bych viděl důsledky jejich počínání, očerňování vlády a vlastně vše jiné, než jen horlivou snahu zachránit si vlastní novinářskou společnost a zadek. I tak, oslnila mě kamera. Janusz Kamiński je skvělým kameramanem, jenž spolupracuje se Spielbergem poměrně často. Záběry v místnostech na lidi, záběry v tiskárně - lahoda pro oči. Taktéž musím upozornit na hudbu, kterou má na svědomí legendární John Williams, jenž novinářskou práci krásně podtrhovala.

Díky hereckým výkonům, kameře a hudbě se jedná o dobrý film. Schválně jsem napsal dobrý, protože skvělým není. Určitě bych si ho znovu nepustil a to ani po nějaké době. Nedávný Spotlight, který je také z novinářského odvětí, mě bavil o mnohem víc a rád si ho znovu kdykoliv pustím. Akta Pentagon: Skrytá válka může bavit určitý okruh lidí a je přehledná i pro ty, kteří o amerických dějinách vůbec nic neví. Druhá polovina se stává živější a nabízí toho mnohem víc. Ano, je to dobrý film, ale rozhodně ne další z dokonalých počinů Stevena Spielberga a taktéž si nemyslím, že by se zde měli udělovat nějaké ceny.