RECENZE FILMU

Pokud vás zajímá děj, tak si ho přečtěte v sekci informace, protože já se rovnou pustím do kritiky. A že jí bude. Texaský masakr motorovou pilou (super, mám rád filmy s dlouhým názvem, protože, když se párkrát zopakuje jméno filmu, tak to vypadá, že je recenze delší; ó jak to zdání někdy klame…) by mohl být dobrý vyvražďovací horor. Ehm, no dobrá, tohle už si trochu protiřečí, ale co? Vždyť jenom holá fakta zní tak slibně. Pravdivá událost (dosud nevyřešená), parta teenagerů (čti debilů, co lezou tam, kam nemají) a úchyl s motorovou pilou. Nepřipomíná vám to něco?

Třeba něco, co se dělo v jednom lese? Áno, narážím tím na Blair Witch, která se narozdíl od Texaského masakru motorovou pilou (sbíráme další písmenka do délky recenze) povedla. Teď vás napadne, v čem že je ten rozdíl. No v Blair Witch nebyl chlápek s motorovkou :-) a nebylo to zas tak podle pravdivé události. No, ale když jsem koukal na Texaský masakr motorovou pilou (už zase :-)), tak mi ani nepřišlo, že je to podle pravdivé události, protože scénárista to silně přehnal a to v dobrých 50 % filmu.

Přejdu ještě to, že když jste zhulení, jedete si klidnou silnicí a málem porazíte zakrvácenou holku, tak ji hned naložíte do auta. Možná bych překousl i to, že když se budete snažit sehnat policajty, aby vám vyndali ono mrtvé tělo z auta ven, necháte volat starou babku od pumpy, i když při tom vůbec nebyla, nic o tom neví a dokonce s tím nemá nic společného. Už se mi zdá ale přehnané, že se necháte tupě poslat někam k opuštěnému mlýnu, kde máte počkat na šerifa, a to nemluvím o tom, že chlápek s motorovou pilou běhá rychleji než mladý kluk v nejlepších letech (jo a nebyl to klasický Američan s nadváhou :-)). No možná to je pravda, já osobně jsem to nikdy nezkoušel a ani to nemám v úmyslu, protože jsem si z filmu odnesl dvě cenné rady do života. 1) Nikdy neberte stopaře, nebo když už máte od přírody dobré srdce (tím nemyslím to, že nepotřebujete by-pas), vynechejte stopaře, co jsou tak trochu mimo a jsou od krve, i když tím asi porušíte nějakou vyhlášku o povinném poskytnutí první pomoci u autonehody :-). 2) Ještě důležitější než první: nikdy, ale opravdu nikdy si nenechte remcat od holek do svých super nápadů jak zmizet z místa, kde je to opravdu divný, i když vás budou přemlouvat, že je to nenormální a že jste svině a podobně. Furt lepší být svině někde pryč, než mít o jednu nohu míň a viset někde ve sklepě nějakýho úchyla, co pracuje na jatkách.

Další kapitolou (no dobře, tak odstavcem) mé kritiky jsou herecké výkony, za které možná nemůžou herci, ale již zmiňovaný mizerný scénář. K hrdinům si totiž nedokážete během chvilky vytvořit žádnou citovou vazbu, tudíž jediné, co s vámi dělá řezání jednotlivých částí těl americké mládeže, je to, že vám je špatně. Nacpali jste se popcornem a zapili to colou a teď vám budou ukazovat amputaci končetin - komu by z toho nebylo zle, že? Mládež postupně odumírá a dalo by se čekat, že k těm přeživším (většina vyvražďovaček funguje na principu „nejdřív se zbavíme těch nudných a nezajímavých a ostatní si necháme na potom) si přece jen nějaký ten soucit vyrobíte. Fráze „dalo by se čekat“ je použita správně. U čekání totiž jen zůstane. Hrdinové jsou pořád nudní a jediné větší rozptýlení se stane, když úchylný policista nutí jednoho z hrdinů, aby si nacpal pistoli do pusy a předvedl mu, jakže se to ta holka zabila.

V poslední čtvrthodince (bohužel jsem věděl, jak to skončí - ale tentokrát to nebylo mými magickými schopnostmi číst děj dopředu, i když by to asi šlo, ale díky mé přítelkyni) vás už to věčné nahánění usmrkanců začne točit. Vrah jde totiž najisto, ať se schováte, kam chcete. Najde si vás vždycky. Vy jako hlavní hrdina mu však zase opět utečete a zase se schováte - a to se děje pořád dokola, dokud vám to už opravdu nezačne lézt na nervy (věřte, že to bude brzo). Jediné co se dá říct ve prospěch filmu kladně, je konec. Samozřejmě vám ho teď neprozradím, abyste na tom nebyli jako já :-), ale vzhledem k začátku a průběhu filmu vám vyloudí na rtech alespoň úsměv. A to i přesto, že Texaský masakr motorovou pilou (tentokrát už vážně naposledy) se rozhodně nemůže řadit do komediálního žánru, kam by se ale hodil víc, než do škatulky horor.