Když jsem se dozvěděl, že Nolan připravuje film Temný rytíř povstal, byl jsem opravdu nadšen. První a druhý díl se mu povedly na výbornou a já měl od té doby nejen dva nové oblíbené filmy, ale také dva nové oblíbené soundtracky. Podíval jsem se tehdy na informace k chystanému filmu a trochu rozčarován jsem zjistil, že třetí díl trilogie měl zhudebnit Hans Zimmer už sám, bez Jamese Newtona Howarda. Poslední dobou se mi zdá, že Zimmer se řídí heslem „bombasticky za každou cenu“, a i když jsou jeho soundtracky stále špičkové, Zimmer se nezřídka nápadně opakuje... Přítomnost druhého skladatele na prvních dvou filmech pro mne byla jakousi zárukou, že Zimmer svou epičnost udrží trochu na uzdě a že ponechá prostor také sentimentalitě, což se také splnilo. Na film jsem tedy vyrazil s velkým očekáváním, ale také s mírnou obavou o jeho hudební podklad, který jsem pozorně vnímal již od prvních vteřin. Průšvih se nekonal, Zimmer se uhlídal sám a teď, když mám k dispozici samostatný soundtrack, myslím, že by bylo na místě říci si o něm pár slov. Tento soundtrack má 15 stop. Ale existuje několik tzv. bonusových kusů, které můžete stáhnout z internetu buďto pomocí speciálního kódu při koupi CD nosiče, nebo přes zvláštní aplikaci. Několik takových kusů jsem měl možnost slyšet na Youtube.com a musím říct, že člověk o nic moc nepřichází, když si tyto skladby neposlechne. Vesměs jde o trochu jinak vystříhaná a slepená témata hlavních patnácti kusů. Pravda, je tam povedený remix, ale jinak nic moc nového nenajdete. Vše podstatné je již v „základním soundtracku“. Tento film je pokračováním, tudíž Zimmer správně přebírá témata a motivy z prvních dvou dílů. Jsou tu však i nové nápady, které Zimmer šikovně propašuje do různých orchestrálních sekcí. Takovou stálou ideou, nejen pro hudební část filmu, je rytmický prvek, jenž se skládá ze dvou dvoudobích a dvou třídobích po sobě jdoucích taktů, a který evokuje onen příznačný pokřik vězňů: Deshi, deshi, basara, basara, … (jen si to zkuste párkrát říct: dvě slabiky, dvě slabiky, tři slabiky, tři slabiky…). Zimmer nechtěl prozradit, ve kterém jazyce toto heslo je. Někteří však tvrdí, že je to marocká arabština. Tento prvek se objevuje již ve skladbě č. 3 Gotham’s reckoning, nejdřív nenápadně, ve smyčcích, jako nenápadný zlověstný doprovod, později v plné síle, v mužských hlasech, jako dunivé hromobití. Ohledně tohoto skandování je třeba říct, že Zimmer jej chtěl nahrát za pomocí tisíce hlasů. Toto samozřejmě nelze jen tak provést, a tak požádal fanoušky o pomoc. Ti získali možnost se osobně zapojit do sestavování soundtracku tím, že poslali nahrávku vlastního hlasu skandující ono heslo. Zimmer všechno pak zpracoval a vložil do experimentu. Je dost možné, že hlasy, které pokřikují v soundtracku, patří právě těmto fanouškům. Krásná také pozdější gradace po půltónech, která divákovi, a tedy posluchači, zvedne tep na opravdu vysokou frekvenci. Stále ve spojení s rytmickým prvkem „deshi basara“, toto gradování směrem nahoru připomíná řezavé glissando z druhého soundtracku, který doprovázel Jokera a jeho chaos. Další zajímavé řešení je to, co bych nazval „tématem kočičí ženy“ (přestože v celém filmu slovo Catwoman nepadne ani jednou). Tomuto tématu je ponechán prostor ve stopě č. 4 Mind if I cut in?. Zimmer jako by si vzpomněl na svého kolegu Howarda a na jeho klavír, kterému zde svěřuje hlavní melodickou linii. Zvláštní, nevyzpytatelné, tajemné, toto téma má zcela jinou povahu než zbytek soundtracku. Doprovodná stoupající figura ve smyčcích připomíná (aspoň vzdáleně) pružnost a lehkost kočky, a je později šikovně zakomponována i do skladby č.10 Fear will find you (stopáž 1:44), kde se mísí se známější ponurou melodií v kontrabasech. Batmanovo téma, reprezentováno malou tercií, samozřejmě nechybí. Osobně bych rád upozornil na jeho první výskyt v tomto soundtracku, ve skladbě č. 2 On thin ice, (obzvlášť stopáž 0:35). Téma je jinak harmonizováno a témbr vybraných nástrojů, které jej hrají, je opravdu zvláštní. Kamera zabírá první pohled na město Gotham a téma se nám objeví jemně a měkce, jako kdyby nám hudba chtěla napovědět to, co už tušíme: tohle je město, ve kterém se schovává temný rytíř. Zimmer takového, jak ho známe, se nám představí hlavně ve skladbách č. 7 The fire rises a č. 13 Imagine the fire. Energické skladby jako málokterá jiná! Je pravda, že charakterem a nástrojovým obsazením připomínají tyto skladby až moc nápadně Piráty z Karibiku, ale i tak budete opravdu mít chuť pustit si to na plné pecky z repráků, bez ohledu na to, co si o vás sousedé budou myslet. Hans Zimmer si mě opravdu získal skladbou č. 11 Why do we fall?. Tato hudba patří jedné z nejsilnějších scén tohoto filmu (nerad bych zde prozradil víc, než je třeba). O husí kůži a opravdu silné mrazení v zádech se opět stará smyčcová sekce, zde podpořená žesťovými a bicími nástroji, a struktura skladby z piana do fortissima se stále naléhavějším rytmem. V závěru zazní již zmíněné téma malé tercie, tentokrát vítězně a v plné síle. Přestože harmonické postupy, které skladatel volí, jsou poměrně běžné (mám doma schované cvičení z hodin harmonie, kde jsou prakticky tytéž akordy), Zimmer je umí použít, jako nikdo jiný. Tuto skladbu si pouštím pořád dokola a stále nemám dost! Přiznávám, že pulzující bas, který se objeví třeba v č. 5 Underground army, mi opět nápadně připomněl Piráty z Karibiku, konkrétně Krakena, nicméně zdá se mi, že zde je tento nápad zpracován moudřeji a k celkové náladě filmu sedí lépe. Poslední skladba, Rise, přebírá melodii a témata z poslední skladby druhého soundtracku (A dark knight). Jedná se v podstatě o takové její přepracování. Ale zkuste zavřít oči a vzpomenout si na závěr filmu, jehož podkladem je právě tato hudba… Šíře melodie a síla harmonie vám naplní srdce zvláštním pocitem radosti a smutku. Přesto všechno, ačkoliv má soundtrack opravdu mnoho hezkých a vskutku vydařených nápadů, celkově ve mně nedokáže vzbudit stejné nadšení jako soundtrack z druhého či prvního filmu. Poznávám to už jen díky tomu, že některé skladby přeskakuju příliš často, což se mi u dalších dvou dílů skoro neděje. Když to všechno sečtu, vychází mi, že tento soundtrack je nejslabším článkem celé trilogie, ale rád bych zdůraznil, že slovo „nejslabší“ je opravdu hodně silné. Hudba je to parádní a drží se statečně na mém osobním žebříčku. Jen si myslím, že předchozí dva díly na tom jsou trochu lépe.