Lorenc: Tak jakou princeznu si vyberete, princi?
Jakub: Já bych si potřeboval to ženění tak deset, dvacet až padesát let rozmyslet.

Karaba: No a co chce?
Jakub: Chtěl bych tě za královnu.
Anička: Chtěl by mě za královnu!
Karaba: No tak to mluví z hladu.

Lorenc: Lidičky, vždyť já jsem trouba! Jak by tohle trouba mohl vymyslet?!

Lorenc: Co bude s královskou radou, až budeme kralovat?
Ferenc: Už je nebudeme potřebovat, tak z nich uděláme ministry.
Lorenc: A ministry čeho?
Ferenc: To je jedno, ministry čehokoli. Hlavně že budou mít plat, klid a nohy v teple.

Lorenc: Ty, Fernci, taky máš takovej divnej pocit v kalhotách?

Lorenc: Jaká zlodějská sebranko? My jsme vláda! Máme intimitu!
Ferenc: Imunitu!

královna Olivie: Máme přece vládu odborníků. Sami jsme si je zvlolili.

Lorenc: To je tíha, to je tíha! Taky by ty peníze mohli dělat z něčeho jinýho. Třeba... třeba z papíru.
Ferenc: Hmm... to by byly moc lehké a začalo by se krást ve velkým!