GOLDIE FILM

Asi se mnou budete souhlasit, když řeknu, že dominantní postavení v rámci kinematografie má v západním světě Hollywood. Tuto zřejmě neotřesitelnou pozici si, i přes menší výkyvy, drží takřka od počátků. Hollywood produkuje největší množství filmů a jeho snímky také nejvíce vydělávají. Nacházíme se v začarovaném kruhu, kde vládnou peníze a tak nějak jiné podmínky. Samozřejmě tím nechci tamější filmový průmysl nijak shazovat – mnoho hollywoodských filmů je bezesporu vynikajících. Je ovšem zajímavé zaměřit se i na alternativní proudy. Porovnání nám může rozšířit obzory. Několikrát jsme se v goldies zabývali evropskou či například asijskou kinematografií. Přitom jsme dosud nevěnovali pozornost Indii, která Hollywoodu v mnoha ohledech šlape na paty. Jejich filmy jsou tak jiné a přitom vykazují často velmi podobné charakteristiky. Pro začátek jsem vybrala snímek Aamira Khana Taare Zameen Par.

Taare Zameen Par náleží do kolonky Bollywood. Tak se nazývají filmy, které vznikají v indické Bombaji. Tyto snímky jsou komerčními produkty, zaměřují se na nejširší publikum (to se projevuje charakteristickým stylem vyprávění i formální stránkou) a kombinují hindský a anglický jazyk. Nutno upozornit, že právě Bollywood je vnímán jako synonymum k indické kinematografii, ovšem indická kinematografie soustřeďuje i jiné filmy, jež rozhodně nepatří k mainstreamu. Bollywood má s Hollywoodem společnou především velikost produkce a charakter snímků – přiznejme si, že největší množství filmů natočených v Hollywoodu je také komerčních. Přesto se bollywoodská díla v lecčem liší. Rozhodně si mohou dovolit více. Jsou rozjuchané, až kýčovité, ale my cítíme, že přesně tak to má být. A jako bychom měřili jiným metrem. Pokud by takhle vypadaly hollywoodské filmy, ošívali bychom se. Toto by zkrátka v Hollywoodu neprošlo. Bollywoodu ale tleskáme.

Aamir Khan je především známým indickým hercem. Svou kariéru zahájil už v osmi letech, v roce 1973 si totiž zahrál ve filmu svého strýce. Hraje skoro bez přestávek dodnes. Roku 2007 však zamířil i za kameru. Jeho režijním debutem (a zatím jediným snímkem, který natočil) se stal Taare Zameen Par, v němž ztvárnil i jednu z důležitých rolí. Taare Zameen Par přijali pozitivně jak kritici, tak diváci. Je esencí bollywoodskosti. Hravý, barevný, nechybějí písně, kreslené prvky, humor, jímavé scény, dramatické okamžiky.

Hlavním hrdinou Taare Zameen Par je malý osmiletý chlapec Ishaan. Má staršího bratra, který je jedničkářem, milující matku a poněkud ambiciózního otce. Ten razí heslo, že musíte mít vynikající výsledky ve škole, abyste získali dobré vzdělání a následně výnosnou práci. Jinak vás společnost semele. Tento přístup je ostatně vidět u všech a dokonce nejen v tomto indickém filmu. Tamější společnost je nastavena na výkon. Indů je hodně a musejí mít tvrdé lokty, aby obstáli. To s sebou bohužel nese mnohá úskalí. Ishaan to pocítí na vlastní kůži. Ve škole nemá dobré výsledky, zlobí, neposlouchá, nikdo se s ním nekamarádí. Jedinou útěchou mu je malování. Jeho okolí je z něj však zoufalé. Později se situace vyhrotí a rodiče Ishaana odvezou do internátní školy. Ke zlepšení nedochází a Ishaan je viditelně silně deprimovaný. Naštěstí se ale ve škole objeví nový učitel výtvarné výchovy (Aamir Khan), který rychle pochopí, že Ishaan vůbec není hloupý, ale trpí dyslexií. Bojuje za něj, věnuje se mu. Vypadá to, že útrapám bude brzy konec.

Taare Zameen Par, byť to tak na první pohled nemusí vypadat, dobře odráží problémy indické society. Jinakost se nevyplácí, společnosti vládne stádnost. Postava Aamira Khana provádí přínosnou osvětu. Ta je důležitá nejen pro ostatní postavy, ale i pro samotné diváky. Snímek sice v tomto směru není nijak nápaditý, situace řeší standardním způsobem, ale věřím, že pro indickou společnost udělal i tak dost.

Co říci o formální stránce? Především buďte tolerantní k přemrštěné délce. Zpočátku mě také braly mrákoty, ovšem snímek je tak hravý, že vaši pozornost zvládne udržet. Zachází se zde s pro Bollywood tradičními výrazovými prostředky. Jak jsem již naznačila výše, Taare Zameen Par disponuje hravostí, rozjuchaností a nevyhýbá se kýči. Barevnost a syté barvy tyto charakteristiky zdařile doplňují. Khan snímek prokládá animovanými scénami, které jasně korespondují s dětstvím i zájmy Ishaana. Důležitou součástí filmu je také hudba. Dramaticky vyvíjející se děj je často přerušen pozitivně znějícími písněmi, až vás to nutí tančit. Podle mě se ještě všechno drží ve snesitelných mezích, ale mnozí diváci Taare Zameen Par vyčítají, že až příliš tlačí na pilu a hraje to na emoce. Druhá polovina je, pravda, k první, více dramatičtější půlce trochu kontrastní. Taare Zameen Par tak možná na pilu tlačí více, než je zdrávo, ale je to Bollywood a vy mu to ještě rádi odpustíte. Projde mu to, co Hollywodu ne. Prostě cítíte, že takové vlastnosti k bollywoodskému filmu patří. Za vší sluníčkovostí se skrývá dojemný a dramatický příběh o malém chlapci, který statečně bojuje s nepochopením ze strany svého okolí.