NÁZORY K FILMU
...
Tak to vidím já...
Tenhle film se mi vůbec nelíbil. Je zdlouhavý, nudný a o ničem. Hlavně je neuvěřitelně divný a ke konci nesrozumitelný. Během sledování po něm nenastává nic než sužující deprese a nepříjemný pocit v žaludku. Jedno je jisté, už se na něj nikdy nepodívám. Kaufman si zase dělá, co chce. Přestože jde o zdaleka nejhorší Kaufmanovku, ke která všechna zmíněná kritika bez nadsázky patří, je ale těžké jí úplně odsoudit. Jedno je ale jisté. Svěřit Kaufmanovi režii bylo nerozumné. Kaufman předvádí další krize, fóbie, nereálnou skutečnost a tíživou pravdu, ale nikdo ho v tom nekoriguje ani nedává filmu větší smysl než přesvědčit diváka o tom, že život nemá smysl. Přestože i tady je stejně jako v jiných filmech tohoto slavného scénáristy prozrazen jakýsi náznak světla na konci tunelu, Kaufman udělal přesný opak od například Spikea Joneze, a totiž že ho nezvýraznil, ale naopak natolik pohřbil, že tentokrát od deprese nepoůže. Synecdoche, New York je těžký a nestravitelný film, který lze hodnotit 0% stejně jako 100%. já sám nevím, jestli se v hodnocení držím při zemi, nebo filmu naopak nadržuju, ale jedno je jisté. Kaufman je skvělý scénárista, ale s tou volností by se to nemělo přehánět. Film v člověku vyvolýá neuvěřitelnou vlnu emocí a dojmů, ovšem na film jako takový už se nikdy nepodívám. Nevím, nakolik to byl Kaufmanův záměr, ale věřte mi: Pokud se vám cokoli na jakémkoli předchozím Kaufmanově filmu nelíbilo, utíkejte od tohohle díla jako o život! Pro ostatní (jako já) povinnost.
...
Krásně divné, divně krásné
Už prvotní písnička, zpívána malou holčičkou, mě dostala a navodila tu patřičně depresivní atmosféru. Od Kaufmana jsem viděla asi dva filmy plus toto, všechny jsou své. Synecdoche, New York je těžký film, láme nám hlavy, musíte přemýšlet nejen o tom, co se zrovna děje, ale film vás donutí zamyslet se i nad vaším životem, vašimi obavami a strastmi. Je notně depresivní, ale chvílemi i milý. Philip Seymor Hoffman je úžasný herecký chameleon, i tady se předvedl a já musím říct, že se mi jako herec začíná líbit čím dál tím více. Tenhle film ve mně zůstane asi dlouho, určitě se někdy budu muset podívat znovu, protože jsou věci, které jsem třeba nechápala, jsou tam metafory, symboly, synekdochy. Určitě mi spoustu věcí a smyslů či spojitostí zůstalo utajeno. Toto je film, který se snaží uchopit život. Je zvláštní, zajímavý, smutný i krásný. A já myslím, že se mu ten život docela podařilo ukázat takový, jaký je. S obavami, strachy, nehodami, smrtí, ale i příjemnými chvílemi a úspěchy...
...
Pier
Charlie Kaufman, kdo ho nezná, měl by s tím hned něco udělat…Charlie Kaufman, bůh mezi scénáristy…Charlie Kaufman, a tak bych mohl pokračovat, jeho díla jsou okouzlující a velmi divná, člověk se musí ponořit do děje a ani to není signál že se film bude líbit, ale zaručuju vám že ho z hlavy jen tak nedostanete…Tentokrát se Charlie Kaufman ujal i režie, natočil si vlastně svoje dílo, na scénáři prý pracoval dva roky, a při natáčení ho prakticky neměnil…Myslím si že je génius když dokáže natočit největší strach který člověka dokáže ovládnout…Osamělost, stáří a smrt vše je v tomto filmu pojato neuvěřitelně přesvědčivě, člověka mrazí při pomyšlení že v hlouby duše má stejný strach jako hlavní postava…Tenhle film znamená to, co znamená, a nemůže se stát, že byste ho pochopili špatně, zkrátka ho pochopíte po svém…Znamená to, co si vy osobně myslíte, že znamená…Je tím, čím je…Dokážu pochopit člověka který v tomhle filmu neuvidí nic světoborného ale musí si uvědomit že tenhle film má co nabídnout, donutí člověka se zamyslet co bude dál, a jak s tím naložit..Už se mi stalo že jsem Kaufmana nepochopil nebo že se mi nelíbil, ale s odstupem času jak stárnu a dostávám rozum dokážu si myšlenku která na mě z filmového plátna křičí, přebrat a pochopit…Philip Seymour Hoffman je neuvěřitelně flexibilní herec, neviděl jsem herce který si vybere během dvou svých filmů tak rozdílné role, v Doubt hrál kněze který se snažil bojovat se zásadovou sestrou, a v Synecdoche, New York hrál divadelního režiséra který je povrchní slaboch a má panickou hrůzu ze smrti kvůli které opustí svou rodinu a všechny přátelé…Philip Seymour Hoffman dokazuje že kvalitní herec nemusí mít vymakané břišáky a přes bicáky 45 cm, ale stačí se vcítit do postavy a dát ji veškerý svůj volný čas – výsledek se dostavý…Celkem mi neleze do hlavy proč nebyl nominován na Oscara za hlavní roli, protože bych si dokázal představit jak sedí na lavici místo Brada Pitta…Každopádně já jsem malý pán a můžu jen křičet a nadávat...Je to zkrátka zase inteligentní drama, které vás donutí přemýšlet, když ne o existenciálních otázkách, tak o smyslu života!!!
...
Catherine Keener
Je to hodně výstřední film, ale silně upoutal moji pozornost. Šokoval mě hořící dům a dlouho je děj hodně zábavný. Až pak ke konci se v příběhu víc přemýšlí a věci se dotazují do zajímavých absurdit.
Verze 3.3.0 All Rights Reserved
Podmínky užití | Reklama
RSS | Kontakt | FAQ
0.022 sec. (PHP: 64% SQL: 36%)