Sweeney Todd: Jsem teď Todd! Sweeney Tood!

Neville Lovettová: Jmenoval se Barker.
Sweeney Todd: Jaký byl jeho zločin?
Neville Lovettová: Bláhovost.

(Turpin sedí ve Sweenyho holičském křesle a čeká na oholení.)
soudce Turpin: Jste dnes ve veselé náladě, pane Todde?

(Toby pije jednu sklenku ginu za druhou.)
Neville Lovettová: Měl bys zpomalit, hochu. To ti stoupne přímo do hlavy.
Toby: Dávali nám to v chudobinci. Abysme mohli spát. Ne že byste tam chtěla spát, madam. Ne s tím, co se tam dělo ve tmě.
Neville Lovettová: To je hezké, drahoušku. Jen na chvíli nakouknu nahoru k panu Toddovi. V pořádku?
Toby: Nechte tady tu láhev.
Neville Lovettová: (ke Sweeney Toddovi) Teda, ten kluk mi vypije celý dům.

soudce Turpin: Mám pro vás novinu, příteli. Abych ji ochránil před zlem tohoto světa, rozhodl jsem se s mou drahou Johannou oženit.
Beatle Bamford: Pane, to je opravdu šťastná novina.
soudce Turpin: Kupodivu ale, když jsem jí to nabídl, projevila určitou neochotu.

Sweeney Todd: Kde je Lucy? Kde je moje žena?
Neville Lovettová: Otrávila se. Arzenikem. Z lékárny na rohu. Snažila jsem se ji zastavit. Ale ona mě neposlouchala. A on má vaši dceru.
Sweeney Todd: On? Soudce Turpin?
Neville Lovettová: Adoptoval ji.

(Turpin vchází do Johannina pokoje a vidí, že si Johanna balí věci.)
soudce Turpin: Takže je to pravda.
Johanna: Pane, džentlmen klepe, než vstoupí do pokoje dámy.
soudce Turpin: To je pravda. Ale já nevidím žádnou dámu. Říkal jsem si, že ten námořník lže. Že by mě moje Johanna nikdy nezradila. Nikdy by mi tak neublížila.
Johanna: Pane, já toto místo opustím.
soudce Turpin: Myslím si, že je to jedině vhodné. Když už vám má přítomnost není vhod, měli bychom vám zajistit jiné ubytování. Až do teď jsem tě šetřil. Ale nevděčné dítě zlomilo mé srdce. Až se naučíte ocenit, co máte, možná se znovu uvidíme. Do té doby... myslete na svůj hřích.

Sweeney Todd: Proplul jsem svět, spatřil jeho divy. Od Dardanel po hory v Peru. Ale není jiné místo, jako je Londýn.

(Anthony a Sweeney po příjezdu do Londýna.)
Anthony Hope: Je všechno v pořádku, pane Todde?
Sweeney Todd: Buď shovívavý, Anthony. Moje mysl není vůbec lehká. V těchto kdysi známých ulicích cítím... stíny. Všude.
Anthony Hope: Stíny?
Sweeney Todd: Přízraky.

Sweeney Todd: (na ulici) Tak dobře! Vy, pane... co takhle oholit? Přijďte a navštivte svého dobrého přítele Sweeneyho. Vy, pane. Vy jste také vítán do hrobu. Já se pomstím. Já budu spasen. Kdo, pane? Vy, pane? V křesle nikdo není. No tak. Sweeney čeká. Chci vás, vy pijavice. Vy, pane. Kdokoli! Pánové, nestyďte se. Jeden člověk, ani deset lidí, ani stovka si mě neusmíří. Já vás dostanu! A já ho dostanu, i když se mi vysmívá. Mezitím budu cvičit na nepoctivých hrdlech. A má Lucy leží v popelu a už nikdy znovu neuvidím svou holčičku. Ale práce čeká! Konečně jsem naživu! A jsem plný radosti!

Sweeney Todd: Promiňte madam, co je to za odporný smrad?
Mrs. Lovett: Asi stojíme blízko otevřeného kanálu. Promiňte, pane. Co je to za hnusný smrad?
Sweeney Todd: Co to je?
Mrs. Lovett: Co to je?
Sweeney Todd: Smrdí to jak chcánky.
Mrs. Lovett: Smrdí to jak... ufff.
Sweeney Todd: Smrdí to jak chcánky.
Mrs. Lovett: Nesahala bych na to, být vámi, drahoušku.
Sweeney Todd: To jsou chcanky. Chcanky s inkoustem. Dejte to dál od bot, pane. Prožralo by se to skrz.
Toby: Ženy to milují...
Mrs. Lovett: A mouchy též.
Pirelli: A já, ten slavný Pirelli, chci vědět, kdo měl odvahu říci, že můj elixír jsou chcanky. Kdo to říká?
Sweeney Todd: Já. Jsem pan Sweeney Todd z Fleet Street.

paní Lovettová: Život je pro živé, můj drahý.

Sweeney Todd: Konečně je má paže zase celá!