Charles Bromley: Pravdou je, že jste vždycky byl zbabělec.
Edward Dalton: Jaké to bylo, přeměnit vlastní dceru? Ale vy jste to neudělal, že? Nemohl jste, že? Udělal to za vás můj bratr. Takže kdo je tu zbabělec?

Charles Bromley: Víte, Edwarde, její krev má takovou vůni, jakou žádná náhražka nezastoupí. Vůni strachu.

Jarvis Bayom: (při pohledu na nervózního Edwarda) Obvykle, když je nablízku upír, tak jsem to já, kdo si nadělá do kalhot.

Charles Bromley: Většina populace se spokojí s krevní náhražkou. Ano. Ale vždycky se najdou tací, co budou ochotni zaplatit trochu víc... za pravou kvalitu. Ale no tak, Edwarde. Musíme být realisté. Pokud se my nepostaráme o všechny trhy, udělá to někdo jiný.
Edward Dalton: Kolik myslíte, že by byli ochotni zaplatit za vaši dceru?

Edward Dalton: Život je kurva a stejně neumřu.
Frankie Dalton: No tak.
Edward Dalton: Lidské krve se nedotknu.
Frankie Dalton: Lidské krve se nedotkneš, ale pracuješ pro společnost, která lidi využívá jako blbej dobytek.

(Frankie donese domů láhev krve.)
Edward Dalton: Voní jako lidská.
Frankie Dalton: Stoprocentně čistá. To je jedna z výhod služby vlasti.

Charles Bromley: Edwarde, jste opálený. To vám sluší.