HLÁŠKY Z FILMU
Trčková: Marcelo, projdi se mi takhle kousek.
(Marcela se prochází.)
Zuzana: To má zmačkaný celý...
Božka: Noo...
Marcela: No co?
Božka: No co? Vem si podprsenku!
Marcela: No, jsem v práci, ne - to víš, ty by sis to dovolit nemohla - za to bys moc nedostala...
Božka: Ježíšmarjá, ta je sprostá!
Marcela: Já jsem vyrůstala mezi umělci...
Božka: Já vím, za sedm korun na hodinu na UMPRUM nahá!
Zuzana: (o třech fasádnících) No a dozvíme se aspoň, jak vypadají - trochu?
Marcela: No fantasticky. Jeden jako Matuška, druhej jako Neckář a třetí jako Vondráčková. Já z vás umřu...!
(Zuzana se začne smát, Božka poté taky...)
Božka: Joo! Jako Vondráčková!
(... a do tácu, který za ní drží vrchní, nechtěně uhodí rukou, takže všechny věci na táce spadnou na zem a rozbijí se.)
Božka: (na Marcelu) Ty si ale pitomá, viď? Ale prosím tebe, nebejt tady paní Trčkový, tak si trčela na grafický škole nahá za sedm korun za hodinu - dodneška!
Trčková: Božka, nedoluj v těch zubech!
Trčková: Tak děvčata, já jsem vás chtěla vidět ještě při jídle a teď myslím, že to pude.
Zuzana: Joo!
Marcela: No, zblázni se, kvůli třem hlavounům.
(Zuzana v restauraci hltavě jí kuře, poté se otočí k mladíkovi, který sedí u stolu za nimi, a dívá se na něj.)
Trčková: (o kuřeti) Víš, Zuzanko, nesmíš tak dávat najevo, že to máš ráda, to nedělá dobrý dojem...
Zuzana: Když on má oči jako Gott...
Trčková: (s Božkou) Kdo?
Marcela: Jak vás tak sleduji, paní Trčková, mám takový dojem, že už jde do tuhého, že?
(Božka si olizuje dlaň, ve které držela kuře.)
Trčková: Božka, neolizuj ty ruce! Na to máš ubrousek.
Božka: Ten je ale čistej...
Trčková: Zuzano, nehltej tak! Vždyť ti to nikdo nesní.
Zuzana: Když já mám kuře strašně ráda - vy ne, holky?
Trčková: A neříkej holky! To zní vulgárně...sprostě. Nesmíš říkat holky, i když jsou to tvoje kamarádky. Podívej, Zuzanko, když si s tím nevíš rady...
(Trčková vezme část kuřete do rukou a jí ho.)
Trčková: To se smí, u drůbeže se to smí. Včetně po kachničku.
Trčková: Ale jakýpak sbohem pánové, vždyť jsme vlastně sousedé. Jen si přijďte, bezevšeho, na trochu kávy.
Skopec: (otočí se k Petrtýlovi) Vidíš? A ty jsi říkal svině.
Prouza: Vona je to totiž dáma, to ti nic neříká?
Petrtýl: No jo, dáma. Dáma může bejt taky pěkná svině, víš?
Skopec: Nám není nic cizího lidský.
Skopec: Prosím tě, nakopni ho. Ty máš menší nohu. Á! Vole, jeho!
Skopec: Ale nežvaň, prosím tě. Snad vím, co je to ten... rozhovor. Ten chlapec dole mi včera míchal tak řídkou maltu, že mi neustále padala zpátky na lžíci.
Prouza: Jistěže! Ondynoj jsem si pomyslil: co si člověk neudělá sám, stojí z... nestojí za nic.
Petrýl: Ony by se mu vůbec měly zvednout mandle. Kolikrát jsem mu již říkal: méně té vody, chlapče, méně té vody.
Petrýl: Dyť on sám pan profesor říkal, že celý život vystačil s Pinsacem.
Trcková: S kým?
Skopec: On myslí Pisaca.
(Skopec si prohlíží Prouzu v novém obleku.)
Skopec: To je nádhera, Gustíku. Já koukám jak blázen. Škoda, že nejsi větší. Jako, že by to bylo víc vidět.
Petrtýl: A co já?
Skopec: No, ty jsi dobrej, ty stačíš.
příručí: Pánové si laskavě odloží.
(Petrtýl, Prouza a Skopec se chvíli dívají jeden na druhého.)
Prouza: (k Petrtýlovi) No tak, svlíkni se!
Petrtýl: Proč já první?
Skopec: Protože jsi ve straně.
Prouza: Zejtra se začne s opakováním literatury a ty koupíš knížku.
Skopec: Co? Co koupím? Vy jste se... To je šílenec! Zase vyhazovat peníze. Koupit knížku? Na co? Tu si půjčíme od nějakýho školního dítěte.
Prouza: Ne, ne, musí se to koupit, protože základy budeme potřebovat furt. A potom se půjdeme podívat do univerzitní knihovny.
Skopec: Ježišmarjá, co zase do knihovny? Na co do knihovny, když budeme mít knihu? Ty jseš, prosim tě, úplně hysterickej!
Verze 3.3.0 All Rights Reserved
Podmínky užití | Reklama
RSS | Kontakt | FAQ
0.013 sec. (PHP: 77% SQL: 23%)