INFORMACE O FILMU

Portrét něžného neonacisty

Svět podle Daliborka je filmový portrét autentického českého muže z Prostějova, kterého štáb režiséra Víta Klusáka sledoval po dobu dvou let (2015 – 2016). Dalibor K. (37) pracuje jako lakýrník, točí amatérské horory, skládá naštvané písně, maluje a je neonacista. Blíží se mu čtyřicítka, ale stále bydlí se svojí mámou Věrou (63). Nesnáší svoji práci, cikány, Židy, uprchlíky, homosexuály, Merkelovou, pavouky a zubaře. Ještě před aktuální vlnou youtuberů se jeho domácí video s vystřelovacím obuškem stalo na českém internetu hitem.

Natáčení dokumentu o životě obyčejného neonacisty s uměleckými ambicemi započalo ve chvíli, kdy se Daliborova matka seznámila přes Facebook se Slovákem Vladimírem (47), který s oblibou říká, že by „z cikánů udělal asfalt”. Vladimír začal po čase s rodinou bydlet a mámin nový vztah rozpoutal u Dalibora odhodlání konečně si také najít vážnou známost. Film o osamělém muži, jenž zasvětil svůj život nenávisti, lži, Playstationu a Facebooku, tím dostal skutečnou životní dynamiku. Sžíravě absurdní a přitom ledově mrazivá tragikomedie přibližuje radikální světonázor „obyčejných slušných lidí“. A když už se zdá, že ve své palčivosti nemůže jít dále, vyvrcholí zcela nekompromisním způsobem.

Svět podle Daliborka je filmová návštěva spoluobčanů, kterým se stýská po Adolfu Hitlerovi. „Vždyť on je hodnej, jenom má blbý názory,“ říká v jednu chvíli o Daliborovi jeho máma. Dalibor má ovšem názory, které dnes slýcháme čím dál častěji. „Náš film není portrét jen jednoho “nazi-šílence”, film ukazuje, že s nenávistnými postoji souhlasí jeho kolegové, spolužáci, kamarádi i nejbližší. Naší neskromnou ambicí je skrze Dalibora nahlédnout do hlav a srdcí tisíců lidí, kteří svůj světonázor podřídili nenávistnému strachu z jinakosti. Ukázat, z jakého podhoubí se rodí novodobá vlna rasismu a nesnášenlivosti,“ říká ke svému filmu Vít Klusák.

„Dalibora jsem objevil na YouTube: Holohlavý muž se ve videu oháněl vystřelovacím obuškem, působil znepokojivě, dojemně i komicky, chvíli jsem byl přesvědčený, že je to herec. Ukázalo se ale, že není,“ vypráví Klusák o úplném začátku a nápadu na film.

Neonacista Dalibor i ostatní postavy filmu jsou zcela autentické. Nacházejí se ve svém přirozeném prostředí a jednají a hovoří výhradně za sebe. V tomto smyslu se jedná o dokumentární film. Snímání a režie pak vycházejí z postupů hraného filmu, díky čemuž Svět podle Daliborka výrazně překonává estetiku dokumentárních reportáží.

ŠTÁB