Tak to vidím já...

Spurlock vytvoří naprosto nereálnou situaci - tedy že se někdo cpe McDonaldem třikrát denně po jeden měsíc, aniž by to dřív dělal a ze dne na den - a tím chce něco dokázat. Ve skutečnosti to není zrovna průkazné. Jinak je ale spousta řečených věcí samozřejmě důležitá pravda a je jasné, že tak trochu bulvární je tenhle dokument záměrně.

Mazec

O Super Size Me jsem se doslechla hned, jakmile šel do kin, přesto jsem tento dokument, po jehož zhlédnutí do McDonaldu jen tak nepůjdete, viděla až teď. Jako správný dokument má ruční kameru, sem tam záběr ujede, ale to jsou malé vady na kráse, tady to není podstatné. Tady je důležitá edukativnost, věřím, že tento film něčeho dosáhl, pokud aspoň pár lidí přesvědčil, že jídlo ve fast-foodech není zdravé, že extrémní konzumace toho jídla dokáže zničit zdraví, pak myslím, že to mělo smysl točit. Film přináší spoustu zajímavých faktů, je točen tak, že vás sledování baví a nenudí... Více takových!

Film Super Size Me jsem měl to štěstí vidět v rámci školního filmového festivalu a jako jeden z mála filmů a projektů mě za poslední tři roky oslovil určitě nejvíc. Už mám za sebou i film Fast Food Nation, ale ten se s tímto nedá absolutně srovnávat. Nation byl film, který předkládal problém způsobem, který prostě nedokázal výrazně ovlivnit můj postoj na fast foody a jejich delikátní pokrmy. To Super Size Me měl naopak účinek, který udělal z fast foodů úplnou noční můru. Je to ale hlavně díky tomu, že prakticky vůbec nejde o film, ale o dokument z vlastní zkušenosti zábavnou formou se srovnatelnou úrovní, jakou mají filmy. A i když film nemohl nijak imponovat příběhem nebo dějem, vyskytly se tu věci, které mi je připomínaly. Tak například jsem opravdu litoval toho chlápka, který se takto drasticky rozhodl jen pro potěšení a vzburcování lidí riskovat svoje zdraví. Kolikrát si po snědení Twistera z KFC říkám, že bych ho mohl jíst každý den, ale že bych si ho dával k snídani, obědu i večeři po třicet dnů? To by vážně nenapadlo ani mě. Jenže… tento film měl trvat kolem stovky minut a to se chtěl držet pouze Morganovy série scén, kde se jen přecpává hamburgerů, hranolek a pepsi? Kupodivu i na potenciální stereotypnost je tu řešení. Krom těchto scén je nám předloženo dokumentárním stylem nespočet informací, které jsou daleko více než jen obyčejné zajímavosti. Krom rozhovorů, fast foodových rekordů v podobě největšího počtu na jednom místě apod. a procent obézních, se dozvíte, jak „supertučná“ jídla působí na lidské tělo. Podle toho, co jsem zde uslyšel o životních funkcích, které se při konzumaci těchto jídel zhoršují, mi najednou připadají hamburgery jako jedy. Jednoznačně můžu říct, že jsem hltal každou minutu, která nešetřila se zábavou, různorodostí i humorem. A nechal jsem se filmem ovlivnit? Jednoznačně ano. Od teďka jako bych věděl, že do každého hamburgeru plivne každý z personálu. Samozřejmě to neznamená definitivní konec, vždyť Twistera mi nikdo neodepře, ale už rozhodně vím, že se nechci stát superbečkou jen kvůli druhé nejhorší zhoubě lidského zdraví.

Morgan Spurlock

Toto bych podstoupit prostě nedokázal. Pobavila mě jedna hláška manažerky dětské jídelny, která obhajovala nezdravé potraviny. Snažíme se naučit studenty dělat samostatná správná stravovací rozhodnutí cestou neomezeného výběru.

Na tohle jsme šli ze školou do kina. Po zhlédnutí se půlce naší třídy zhnusil Mekáč :) Ten chlap byl fakt dobrej, tohle všechno podstoupit a zničit si zdraví. Opavdu netradiční nápad, jak ukázat světu, že na tom nejsme zrovna nejlíp. Super dokument, ale stejně si myslím, že se tím nic moc nezmění.

Finty pana McDonalda

M. Spurlock konečně stvořil to, co mnozí z nás očekávli a mnozí z nás se toho možná báli. A to tím, že ukázal pravou tvář fastfoodových restaurací. Není to "flákot hovězího, čedar, nákladačky - jen u Meka" ale věc postupně ničící naše tělo. Když máte mnoho štěstí, odnese to jenom tělo. Dokument je absolutně skvěly, někdy možná trochu nechutný (myslím zvracení atd.), ale absolutně působivý.

Tenhle dokument se mi hodně líbil. Ukazuje realitu. Ne jako v amerických filmech, kde jsou všichni krásní, hubení a bohatí. Hubení obzvlášť. Takhle to dopadá, když někdo neumí vařit, chodí jíst ven. A podle mě je McDonald ta nejhorší varianta stravování.

Super Size Me

Výborný dokument, který vám můžeme připomínat Moorovi agitky. Narozdíl od nich je, ale poměrně objektivní, nikoho nenutí přijímat "jeho názor" pouze zábavným způsobem drasticky komentuje špatné stravovací návyky.