RECENZE FILMU

Režijní debut Ishany Shyamalan byl v kinech sice už před pár měsíci, nyní ale spadl jako novinka na Max. Takže si pojďme říci, jestli dcera udělala svému slavnému taťkovi radost.

Strážci nabízí mystický příběh o mladé holce, která se při jedné cestě s papouškem (on je důvodem té cesty) ztratí v lese, kde s menší partou lidí bude bojovat o život s podivnými bytostmi. Sám o sobě tento popis příběhu zní velmi tuctově. Divák si tedy pouští Strážce už s tím pocitem, že jde o horor, kde postavy budou utíkat a bojovat s monstry. Zde ale navyšuje očekávání skutečnost, že v režijním křesle usedla Ishana Shyamalan. A jelikož příjmení Shyamalan není úplně běžné, tak ano, jedná se o dceru toho slavného M. Night Shyamalana. Což je génius na podobné typy filmů, které dokáže díky svým zvratům proměnit na úctyhodný filmový zážitek. Takže očekávání byla logicky vysoká.

Filmu se určitě nedá odepřít tíživá atmosféra. Minimálně ze začátku, kdy se ocitáme v prostředí rozlehlého a temného lesa, kde byste se nechtěli ztratit i s absencí něčeho nadpřirozeného. Sem byste nešli dle mého ani na houby… Skutečně na vás dopadá vážnost toho, že postava je v temném a „divném“ lese, neví kudy kam a netuší, co se za každým stromem může skrývat. A to vždy diváka zaujme a udrží jeho pozornost.

Příběh se ale logicky rozvíjí dál a postupně odkrýváte karty a dozvídáte se, co za tím vším stojí a už nemáte ten krásný pocit neznáma jako na začátku. Nyní byste měli být s vysvětlením spokojeni, ba i překvapeni odpověďmi na vaše otázky, které jste po celou dobu měli. A to tady bohužel nefunguje. Lepší je rozhodně ta část, kdy jako divák vlastně nic nevíte a jen jste v napětí. Zde rozuzlení, pointa a vysvětlení toho všeho, co se tam děje, bortí příběh a všechny ty pocity, které jste si na začátku vybudovali, se zahodí za hlavu. Nemohu říci, že to bylo přitažené za vlasy a za hranou. Přeci jenom částečně to je také fantasy žánr. A také se Ishaně zde povedl menší twist, který ne každý může poznat. Jednoduše ale ke konci se, alespoň u mě, nedostavil ten spokojený pocit, který u podobných filmů mám, když zjistíte, jak to tedy bylo.


Abych jen nehanil. Strážci mají krátkou stopáž, dobře pracují s atmosférou tíživého prostředí a otázka neznámého vás nutí koukat dál. Pokud hledáte podobný film, který si tu hoďku a půl užijete a pak na něj pravděpodobně zapomenete, tak Strážci jsou skvělou volbou. Jen se nejedná o horor, jak by se nabízelo. Film je spíše mysteriózní počin, který je až mystický, což je dobré si zapamatovat, až budete sledovat finále, kde skládačka konečně zapadne do sebe.

Jak už víme, jedná se o filmovou prvotinu, takže určitě Ishana ještě s něčím v budoucnu přijde a kdo ví, třeba to bude pecka, jako má její tatík na svém kontě. Jeho vliv se totiž ve Strážcích nezapře a to rozhodně není špatně. Podobné filmy si vždy fandy najdou nebo minimálně se na ně s chutí vždy všichni podíváme.