GOLDIE FILM

Stanley. Stanley Kubrick. Tohohle pána dobře znáte. Kdyby ne kvůli jeho filmům samotným (styďte se!), tak protože jsme vám v goldies až do začátku letošního roku postupně představili nejededno jeho dílo. U Eyes Wide Shut jsme vám dokonce tvrdili, že už máme za sebou vše. S jedním velkým "ale". Režisérův celovečerní debut byl dlouho považován za ztracený. Skoro šedesát let kolovala světem jediná kopie kvality tak úděsné, že ji nebylo možné zrestaurovat, a kdo chová Kubricka v úctě, nemohl ji snad ani dokoukat do konce

To už ale neplatí! Strach a touha spatřila třináct let po géniově smrti opět světlo světa, přímo v nejvyšší možné kvalitě. Byla totiž nalezena nová, zcela zachovalá kopie, již nyní tým restaurátorů uvedl na Blu-Ray trh.
Nejprve si připomeňme, proč vlastně milovníci filmu museli na dlouhá desetiletí Kubrickovu prvotinu považovat za navždy ztracenou. Nemohl za to nikdo jiný než perfekcionistický Stanley, který jí opovrhoval jako svým školením, svým pokusným králíkem, na němž se pouze učil zacházet s kamerou, a nepřisuzoval snímku trvalou hodnotu.
Byl to Kubrick sám, kdo skoupil a zničil všechny kopie, ne tedy tak důsledně, jak zamýšlel. Naštěstí.
Snímek natáčel za vlastní peníze, když vybral životní pojistku sebe a svého otce. Nebylo tedy studio, které by mu v likvidaci mohlo zabránit.

Se svým mikroštábem, čítajícím krom Kubricka a herců jen několik málo dalších členů, se coby amatér se zkušenostmi z několika krátkometrážních dokumentů pokusil natočit protiválečné drama. Vzhledem k možnostem samozřejmě značně komorní. A výsledek dnes rozhodně nemusí být opomíjen. Řekněme si to rovnou: Stanley se pletl a přeháněl! Ten film je skvělý, možná ne přímo liga velkých děl významu Osvícení, Vesmírné odysey a Mechanického pomeranče ale s Lolitou a Dr. Divnoláskou se ho nemusíme ostýchat porovnávat.
Nejde o dílo přepisující dějiny, měnící žánry, posunující hranice. "Pouze" o velmi precizní práci, která má co říct a má co ukázat.
Potvrzuje se, co přiznával Kubrick sám. Že jeho perfekcionismus byl až za hranou účelnosti. Stažení Strachu a touhy se zdá zbytečné dnes, i kdy už víme, jakým dalším skvostům dal Stanley vzniknout. Před devětašedesáti lety bylo ještě zbytečnější, protože tento film měl velký potenciál zapsat se do zlatého fondu i přes svou "pouhou bezchybnost" a jiný debutant by byl nadšením bez sebe, kdyby se mu dílo tak zdařilo.

Děj se odehrává v nejmenované válce, v neznámé zemi a v nekonkrétním čase. Čtyři vojáci havarovali šest mil za nepřátelskou linií a snaží se na voru dostat do bezpečí.
Cestou musí čelit strachu ze smrti, pokušení při setkání s krásnou dívkou a nakonec i touze po mnoha dalších protichůdných lákadlech.
Snímek můžeme označit za tezovitý a zkratkovitý, ale to vzhledem k množství motivů a pouhé hodině čisté stopáže nemůže překvapit.
Vzhledem k povaze filmu můžeme celý příběh považovat za alegorii a pátrat po symbolickém významu té které události, k čemuž jistá tezovitost patří.
Dějem nejde možná o snímek zvlášť objevný, rozhodně ale plnohodnotný. Spolu se Stezkami slávy a Olověnou vestou nabízí jedinečný pohled na hrůzy války. Nejvýraznější komornost tu pak není na škodu.

Za zmínku stojí i skvělí herci, obzvlášť Paul Mazursky, jehož k šílenství dovedený Sidney by se jistě zařadil mezi kultovní Kubrickovy postavy, kdyby nebyl snímek tak rychle stažen.
Primárním je ale pro Stanleyho rozhodně obraz. Povoláním fotografa v něm rozeznáváme okamžitě. Výrazné kompozice, kdy každý záběr by mohl fungovat jako pečlivě naaranžovaná fotografie, dosahuje Kubrickova standardu a nijak nezaostává za jeho mladšími projekty. S požitkářskými díly s velkorysými rozpočty jako Barry Lyndon či Spartakus nesnese Strach a touha srovnání, ale nebojím se říct, že Vrahův polibek a Zabíjení dokonce překonává.
I přes minimální rozpočet se daří vzbudit zcela plnohodnotný dojem, kdy by nás ani na vteřinu nenapadlo, že tenhle film má na svědomí debutant. Když víme, že tím debutantem je Stanley Kubrick, nejspíš si sice řekneme, že oproti tomu, kam se mistr ještě posune, se nyní opravdu nachází jen na začátku, to je ale nesmyslné vzhledem k tomu, že snímek bez problému dorovnává (převyšuje?) dobové konkurenty. Jasné dominance nedosahuje jen kvůli finančním možnostem, ne nedozrálému talentu.

Věčná škoda Stanleyho přehnané reakce na svou prvotinu. Takhle je všude jen na posledním místě v hodnocení jeho děl. Diváci, kteří ji hodnotili, viděli šíleně nekvalitní kopii, na níž jsou sotva vidět obrysy postav, takže se musí orientovat skoro výhradně podle zvuku. Že bylo nezodpovědné se na to dívat, nebo, když už zvědavost nedovolila, hodnotit podle této kopie, si zřejmě uvědomila jen část lidí. Jiná část se nad nekvalitu kopie snažila povznést, což je chvályhodné, ale marné, a jiná neměla problém za ni strhávat body, za což bych já strhával hlavy.
Tomu všemu mohl Kubrick sebe i nás ušetřit. Mimochodem si před smrtí stěžoval ženě, že ho mrzí, že nebyl schopen natáčet rychleji. Nemrzelo ho téměř zničení svého debutu alespoň tenkrát? To se asi nedozvíme. Co se naštěstí dozvíme, je, jestli se Stanleyho studem za svou prvotinu souhlasíme. Já tedy ne!