William Wallace: Premenubma ivn dacium... ale divoch jsem!

(Robert se hádá s otcem.)
Robert Bruce starší: Teď už víš, co znamená nenávidět. Teď můžeš být králem.

Hamish: (na Stephena) Víš, že je to past. Řekni mu to.
Stephen: (na Williama) Kdyby tě chtěl Bruce zabít, udělal by to už u Falkirku.
William Wallace: Ano.
Stephen: Já vím. Viděl jsem to.
Hamish: Dobře, když ale pomineme jeho, co ti ostatní? Intrikáni, kteří by se neshodli na barvě vlastního lejna. Je to past, nevidíš?
William Wallace: Podívejte. Musíme to zkusit. Sami to nedokážeme. Spojenectví se šlechtou je jediná naděje. Víš co se jinak stane?
Hamish: Co?
William Wallace: Nic.
Hamish: Já se nechci stát mučedníkem.
William Wallace: Ani já ne. Chci žít. Chci mít domov a děti. A mír.
Hamish: Vážně?
William Wallace: Ano, vážně. Prosil jsem o to Boha. Všechno je k ničemu, když nemáš svobodu.
Hamish: Je to pouhý sen, Williame.
William Wallace: Sen? Pouhý... A co jsme tedy celo tu dobu dělali? My jsme ten sen prožívali.
Hamish: Ty nesníš o svobodě. Ty sníš o Murron. Děláš to proto, aby ses stal hrdinou, protože si myslíš, že tě vidí.
William Wallace: Já si to nemyslím. Já to vím. A tvůj otec tě taky vidí.
(Hamish se naštve, uhodí Williama a odejde.)
Stephen: Bože. (Pomůže Williamovi vstát.) Mám jet s tebou?
William Wallace: Ne. Pojedu sám.
Stephen: Uvidíme se potom.
William Wallace: Dobrá.
(William odchází.)
Stephen: (pro sebe) Dříve, ne později, doufám.

(Wallaceova armáda se přesunuje zpátky do Skotska.)
Stephen: Je to pravda. Anglické lodě se blíží od jihu. Zatím nevím nic o Walesanech, ale Irové už přistáli. Musel jsem to vidět na vlastní oči.
Hamish: Proč Irové bojují na straně Angličanů?
Stephen: S nimi bych si nedělal starosti. Copak jsem vám to neříkal? Je to můj ostrov.
William Wallace: Hamishi, jeď napřed do Edinburghu a svolej radu. Nařiď jim to.
Hamish: Dobrá. Jedeme.
(Hamish odjede.)
William Wallace: Tvůj ostrov?
Stephen: Můj ostrov.

(Skoti dobývají York.)
anglický voják: Výsosti, odvedeme vás do bezpečí.
synovec Edwarda II: Nemám v úmyslu oznámit strýci, že jsem přišel o nejvěší město na severu.

(Anglická armáda přichází na bitevní pole.)
skotský voják: Je jich tolik.

(Před bitvou.)
Craig: Jaké jsou zprávy?
posel: Mají početní převahu, nejméně 3:1.
Lochlan: Kolik mají koní?
posel: Tři sta, možná víc.
Lochlan: Tři sta opancéřovaných koní!
Mornay: Musíme se pokusit vyjednávat.

William Wallace: Víte, Dlouhán proti nám nakonec pošle celou severní armádu.
Hamishův otec: Těžkou jízdu, opancéřované koně. Země se bude pod nimi otřásat.
Hamish: Rozmetou nás na kopytech.
William Wallace: I strýc Argyle to říkal. Žádná armáda nikdy neodolala útoku opancéřovaných koní.
Hamish: Tak co uděláme?
Hamishův otec: Útok, útěk, úkryt - po horalsku.
(William se rozhlédne na stromy kolem sebe.)
William Wallace: Nebo si vyrobíme oštěpy. Stovky oštěpů. Dlouhých - na dvojnásobnou délku vzrostlého muže.
Hamish: Tak dlouhých?
William Wallace: Ano.
Hamish: Ale někteří muži jsou delší než ostatní.
Hamishův otec: Tvoje máma ti zase o mně vyprávěla historky?
(Všichni se začnou smát.)

(Hamishova otce zasáhne šíp.)
Hamish: Nehýbej se, otče. (Pokouší se šíp vytáhnout.)
Hamishův otec: Ty idiote.

strýc Argyle: Dnes zůstaneme tady. A zítra se mnou pojedeš domů.
William Wallace: Já nechci odejít.
strýc Argyle: Taky jsi nechtěl, aby tvůj otec zemřel, že ne? Ale stalo se. Přednesl kněz poetické požehnání? Bůh ti žehnej a ochraňuj tě ...
William Wallace: Bylo to latinsky.
strýc Argyle: A ty neumíš latisky?
(William přikývne.)
strýc Argyle: Tak to tedy budeme muset napravit.

(William Wallace je na mučidlech.)
anglický soudce: Pros o milost a dostane se ti rychlé smrti. Jen řekni "milost".
William Wallace: Svoboda!

Cheltham: Zde jsou královy podmínky. Odveďte tuto armádu z bojiště a každý z vás dostane statky v Yorkshire, včetně dědičného titulu, z něhož budete platit...
William Wallace: Mám pro vás návrh.
Lochlan: Chelthame, tohle je William Wallace.
Cheltham: Z něhož budete platit králi...
William Wallace: Povídám, že mám návrh.
Mornay: Znevažuješ korouhev příměrí.
William Wallace: Od jeho krále? Samozřejmě. Zde jsou podmínky Skotska. Spusťte vlajky a vraťte se nazpět do Anglie. U každého domu proste o odpuštění za sto let loupení, znásilňování a vražd. Udělejte to a vaši muži budou žít. Když to neuděláte, všichni dnes zemřete.
Cheltham: Máme převahu. Vy nemáte těžkou jízdu. Za dvě stě let žádná armáda nezvítězila nad...
William Wallace: Ještě jsem neskončil! Než vás necháme odejít, musí váš velitel přejít tohle pole, představit se téhle armádě, dát hlavu mezi nohy a políbit si vlastní řiť.

vypravěč: Budu vám vyprávět o Williamu Wallacovi. Historici z Anglie budou tvrdit, že jsem lhář. Ale historii píší ti, co oběsili hrdiny.

anglický soudce: Williame Wallaci, jsi obviněn z velezrady.
William Wallace: Koho jsem zradil?
anglický soudce: Svého krále. Chceš k tomu něco říct?
William Wallace: Nikdy za celý svůj život jsem mu nepřísahal věrnost.
anglický soudce: Na tom nezáleží. Je to tvůj král. Když se doznáš, můžeš být odsouzen k rychlé smrti. Když budeš zapírat, budeš muset být očištěn bolestí. Doznáváš se? Doznáváš se? Nazítří se ti tedy dostane očištění.

Mornay: Pasuji tě na rytíře, sira Williama Wallace. Sire Williame, ve jménu boha tě jmenuji strážcem, nejvyšším ochráncem Skotska a tvé kapitány tvými pobočníky. Povstaň a přijmi poctu.

(Před bitvou.)
William Wallace: Je-li tohle skotská armáda, proč odchází?
první skotský voják: Nepřišli sme sem bojovat pro ně.
druhý skotský voják: Chceme domů! Angličanů je příliš mnoho.
William Wallace: Synové Skotska! Já jsem William Wallace!
druhý skotský voják: William Wallace je vysoký sedm stop.
William Wallace: Ano, to jsem slyšel. A zabíjí lidi po stovkách. A kdyby byl tady, sežehnul by Angličany ohnivými koulemi z očí a blesky z řiti. Já jsem William Wallace! A vidím před sebou armádu svých krajanů, kteří se staví proti tyranii. Přišli jste bojovat jako svobodní lidé a svobodnými lidmi také jste! Co si počnete bez svobody? Budete bojovat?
armáda: Ne!
první skotský voják: Proti tomuhle? Ne. utečeme a budeme žít.
William Wallace: Ano. Budete bojovat a možná zemřete. Utečete a budete žít. Aspoň chvilku. A až budete po mnoha letech umírat na lůžku, byli byste ochotni vyměnit všechny dny ode dneška po onen den za jednu šanci, jen jednu šanci vrátit se nazpět a říct našim nepřátelům, že nám mohou vzít náš život, ale nikdy nám nemohou vzít naši svobodu!

Stephen: Tenhle chlap nemůže být William Wallace. Já jsem hezčí než on. Dobrá, otče, zeptám se ho. Když pro tebe budu riskovat krk, budu mít šanci zabíjet Angličany?
Hamish: Je tvůj otec duch, nebo rozprávíš se všemohoucím?
Stephen: Aby našel Ir sobě rovného, musí porozprávět s bohem. Ano, otče. Všemohoucí říká, nevytáčej se a odpověz krucinál!
Hamish: Pozor na jazyk!
Hamishův otec: Bláznivý Ir!
(Stephen mu dá pod krk nůž.)
Stephen: Dost chytrý na to, aby propašoval dýku přes tvoje stráže, dědku.
William Wallace: To je můj přítel, Ire. A odpověď na tvou otázku zní ano. Bojuj za mě a budeš zabíjet Angličany.
Stephen: Výborně! Jmenuji se Stephen. Jsem nejhledanějším mužem na mém ostrově. A to je škoda.
Hamish: Tvůj ostrov? Myslíš Irsko?
Stephen: Ano. Je moje.
Hamish: Jsi blázen.
Stephen: Takže jsem přišel na správné místo.

Edward II: Největším problémem Skotska jsou sami Skotové.

Stephen: Bůh říká, že mě z tý kaše vytáhne, ale ví, že ty jsi v hajzlu.