GOLDIE FILM

O Franku Caprovi už byla v rámci goldies řeč. Zabývala jsem se jeho snímkem Život je krásný (1946), který se postupem času vypracoval na klasiku světové kinematografie. Dnes se v čase ještě trochu vrátím, v centru mého zájmu bude totiž film z roku 1934, z doby, kdy jméno Capra začalo nabývat na významu. Stalo se jedné noci je romantická komedie, která je dodnes mustrem pro většinu filmů této žánrové tvorby, nese si s sebou několik prvenství, přívlastky jako zásadní či jedinečný, zabírá čelní místa v nejrůznějších žebříčcích, snažících se zmapovat nejlepší snímky filmové historie, nadto dodnes sklízí úspěch u publika i kritiky.

Studio Columbia Pictures, v jehož čele stál Harry Cohn, přežívalo v době hospodářské krize i díky najímání herců z jiných studií. Oboustranně výhodné taktiky využil také nejvýznamnější režisér Columbia Pictures Frank Capra ve snímku Stalo se jedné noci, díky němuž zaznamenalo studio nečekaný úspěch. Ovšem s vybíráním ideálních představitelů hlavní role nastaly peripetie. Mnoho předních herců odmítlo, protože se jim nelíbil scénář. Další byli smluvně vázáni k jiným studiím, která je nechtěla uvolnit, herečkám se nezdálo ani to, že by si měly po celý film vystačit jen s několika málo šaty. Po zaslouženém úspěchu tak mohli ti, kteří role odmítli, litovat. Stalo se jedné noci totiž přineslo Oscary oběma hlavním představitelům a mimo to se jedná o film, který se může pyšnit titulem „první snímek, jenž získal všech pět hlavních Oscarů“.

Stalo se jedné noci je typickým zástupcem žánru tzv. ztřeštěné komedie. Ty se vyznačují tím, že v jejich čele stojí zamilovaná dvojice, která je ovšem excentrická a je zobrazována pomocí groteskních prvků. Děj je situován do bohaté společnosti, protože ta se mohla i přes panující krizi chovat výstředně. Tohle jednání bylo ve ztřeštěných komediích žádoucí. V roce 1934 byly do kin uvedeni dva zásadní zástupci žánru, kteří těmto komediím určili nový směr a vývoj. Jedním z nich bylo Hawksovo Dvacáté století, druhým Caprovo Stalo se jedné noci. Dva zástupci téhož žánru a přece tak rozdílné filmy. Stalo se jedné noci je přinejmenším více citovější.

Ztřeštěné komedie se hojně natáčely rovněž v němé éře, Stalo se jedné noci tak můžeme považovat také za jakýsi návrat k lehčímu žánru. Někomu by dějová linka mohla připadat banální a ohraná. Vždyť tuhle modelovou situaci jsme už tisíckrát viděli jinde! Jenže Stalo se jedné noci je tím filmem, který se může pyšnit prvenstvím. To on ukázal, jak na romantický žánr. Musíme se tedy na něj dívat poněkud jinak. Jako na zásadní dílo, které svou kvalitu potvrdilo už jen tím, že se stalo hojně citovaným a inspirací pro tvůrce dalších romantických filmů.

Mladá Ellen (Claudette Colbert) je dcerou milionáře. Je typickou zhýčkanou a rozmazlenou dceruškou, která by potřebovala od života dostat pořádnou lekci. Mladá dáma se svému otci vzepře. Chce si totiž vzít namyšleného hejska, pilota, s čímž otec zásadně nesouhlasí. Potrhlá dědička sedá na autobus a snaží se uniknout z tohoto světa za svým snoubencem. V přestrojení ovšem není neviditelná. Všimne si jí novinář Peter (Clark Gable) a rozhodne se ji využít pro svůj senzacechtivý článek. Zdánlivě neslučitelný pár, který se jenom handrkuje a navzájem provokuje, v sobě na útěku najde zalíbení. Nenávist se mění v zamilovanost...

Hlavní postavy jsou kontrastní – Ellen je všechno, jen ne racionální. Tuto charakteristiku naplňuje nohama na zemi stojící reportér. Nebere si s ničím servítky, dokáže na rovinu a do očí říct i nepříjemné věci. Oba se navzájem využívají, musí spolu spolupracovat, ač neradi. Ellen dostává od Petera, protřelého muže, životní lekci. Komedie se stává i jakousi bitvou pohlaví, ale jejich střet je obalem vtipem a humorem, smíchem, hraním si i ukázkou vzájemné zranitelnosti. Mezi oběma herci na výbornou funguje chemie a cítíme jejich sexuální napětí. Clark Gable patří k tomu nejlepšímu, čím se starý Hollywood může pyšnit. Pro ženské publikum je jistě lákadlem. Diváci mají ovšem výhrady ke Claudette Colbertové jakožto Gableově partnerce. V přítomnosti tak charismatického herce je těžké obstát, ovšem nejen Oscar mluví za to, že Colbertová se za svůj výkon rozhodně nemusí stydět.

Capra před sebou měl možná jednoduchý scénář, ovšem byl to mistr svého řemesla a z filmu dokázal vytěžit maximum. Montáž scén je vynikající, červená knihovna je podána s vtipem a inteligentně, scény jsou vypointované a psychologie postav je na vysoké úrovni. Navíc je ve snímku obsažena kritika a zesměšňování okázalého bohatství, děj má spád a ač tušíte, jak to všechno dopadne, nebudete zklamaní. Capra dokáže těžit i z banálních situací, využívá slangu apod. Ukazuje nám lidovou Ameriku se všemi typy roztomile výstředních lidí, ale i s výjimkami, které nás svým vývojem povahy dokáží překvapit. Ze spousty scén čiší optimismus a radost ze života (např. zpěv v autobuse).

A opomenout nesmím ani klíčovou a hojně citovanou scénu filmu. Když spolu dva hlavní hrdinové musí strávit noc v hotelovém pokoji, vše vyřeší velice rafinovaně. Ještě stále se totiž nemusejí, jejich vztah rozhodně není na takové úrovni, aby se před sebou mohli odhalit. Neznají se a uvědomují si, že jsou pro sebe navzájem spíše cizinci. Přes půl pokoje natáhnou deku, kterou nazvou zdí Jericha. Na titul nezapomenutelné scény bychom mohli například pasovat i tu s ukázkou stopování u silnice. Zkrátka a dobře, Stalo se jedné noci se proměnilo v klíčový film kinematografie, což dokazují nesčetné počty filmů, které se jím nechaly inspirovat. Zářným příkladem tohoto tvrzení je další klasika světového formátu – památné Prázdniny v Římě s Audrey Hepburnovou v hlavní roli.